Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
modprobe tun modprobe bridge sleep 2 chmod 666 /dev/net/tun tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 ifconfig eth0 0.0.0.0 promisc brctl addif br0 eth0 ifconfig br0 192.168.1.202 brctl addif br0 tap0 ifconfig tap0 192.168.1.203 up bash -c 'echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/conf/tap0/proxy_arp' route add -host 192.168.0.202 dev tap0 arp -Ds 192.168.0.202 eth0 pub route add default gateway 192.168.1.1ze systému nainstalovaného ve Virtualboxu se dostanu na internet i do sítě hostovaného systému z hostovaného systému se nedostanu na systém ve Virtualboxu
tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 brctl addif br0 tap0 brctl addif br0 eth0 ip link set br0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0IP adresa a maska musí patřit do stejné sítě, v jaké máš eth0. AFAIK když je máš v bridgi, tak tap0 ani eth0 adresu nepotřebují, takže jim je můžeš sebrat a adresu z eth0 dát na br0. V tom hostovaném stroji musíš samozřejmě také přiřadit IP adresu tomu virtuálnímu rozhranní. Při tomhle se ti může stát, že zmizí deafultní routa, takže ji budeš muset obnovit. Pokud bridge ve skutečnosti nepotřebuješ, stačí ti, že na sebe vidí hostovaný a hostitelský stroj, tak
tunctl -t tap0 -u martin ip link set tap0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0IP adresa musí tentokrát být z jiného rozsahu, než z toho, kde máš eth0. Ve stejném rozsahu, jaký dáš na tap0, musí být nastavená i adresa ve virtuálním stroji.
Viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0" a viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0"Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému? Jinak potřebuji, aby "guest" systém měl přístup na "host" systém a zároveň do internetu. Dále pak, aby "host" systém viděl "guesta" a měl také přístup do internetu.
Nevím přesně jak nadefinovat ip adresu v obou případech následovanou maskou vždy v posledním řádku obou ukázek.To je docela problém, protože kdo jiný by to měl vědět.
Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému?Taky jsi mi neopověděl, jestli potřebuješ ten bridge, tj. jestli potřebuješ, aby počítače, které jsou ve stejné síti jako hostitel, viděly hosta. V tom příkladu budu přepokládat, že ne. Na virtuálním rozhranní tap0 v takovém případě potřebuješ nastavit jinou síť, než tu, ve které je hostitel. Například teda 10.0.29.1/24 (
ip addr add 10.0.29.1/24 dev tap0
), to 24 na konci odpovídá masce 255.255.255.0, znamená to, kolik bitů od začátku je jednička.
V hostovaném systému potom nastavíš adresu ze stejné sítě, například tedy 10.0.29.2, maska bude taky 255.255.255.0. Výchozí brána pro hostovaný systém bude 10.0.29.1 (to je ta adresa, kterou jsi nastavil na tap0) Adresy serverů DNS najdeš v souboru /etc/resolv.conf
) v hostitelském systému.
Aby hostovaný systém měl přístup k Internetu, musíš povolit IP forwarding (echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
) a zapnout NAT (iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE
)
Záznam ve směrovací tabulce pro tu virtuální síť, kterou jsi vytvořil mezi hostitelem a hostem, by se měl vytvořit sám, takže v tomhle ohledu není třeba nic řešit.
P.S.: Není potřeba mi vykat.
Tiskni
Sdílej: