Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
18.5.2008 20:29
ZmaTkar | skóre: 18
| blog: ZmaTkar
Jednou jsem to v obdobné aplikaci použil a dá se počítat se zpožděním několika desetin sekundy - je potřeba ve smyčce pořád číst stav portu a kontrolovat změnu, ale možná to jde i nějak asynchronně přes signály, to jsem nezkoumalAsynchronní příjem dat jde určitě. Asynchronní příjem změn na řídících pinech jsem hledal, ale nic jsem nenašel...
takže hardwarově to jde, softwarově v Linuxu nevímHledal jsem tu část "softwarově v Linuxu" - nenašel jsem nic (což samozřejmě neznamená, že to nejde.)
, ale zase kvůli dvěma I/O dělat plošnák na 28 pinů mě přijde "náročné" . Je ale fakt, že k tomu ATmega by šly pak přidat ještě nějaké další periferie.
.
více instrukcí, hardwarové násobičce a velké pamětiTo je otázka, jak moc bude ten program složitý. Výhoda je, že attina se dá vecpat přímo to konektoru, kdežto 28 pinová atmega už moc ne (možná v nějaké SMD verzi).
Pokud se může emulovat USB rozhraní, tak není problém emulovat i UART (alespoň Tx)Problém to není, ale je to pakárna.
To je otázka, jak moc bude ten program složitý.V tomhle případě bych řekl, že ne dost na to, aby bylo cokoliv ze zmíněného potřeba
Maximálně kdyby si tazatel vzpomněl, že to má dělat ještě něco dalšího.
Před nějakou dobou tady vyšel dvoudílný seriál a programování AVR pod linuxem, tak tam se lze inspirovat - jsou tam základní principy, programování i komunikace přes UART.Ten seriál je dost zastaralý a na některé věci je lepší podívat se do doplňujícího článku - http://www.abclinuxu.cz/clanky/hardware/jednocip-attiny2313-pod-linuxem
Já bych se taky přiklonil k ATmega8. Vzhledem k tomu, že v GM stojí 34 Kč a ty menší ATtiny jsou paradoxně většinou draží.Přesně tak. Proto radši ATmega8 a ATtiny jenom tam, kde je potřeba šetřit místem nebo elektrikou.
AVR dokonce zvládá i sofware emulaci USB, takže by nebyl nutný převodník na RS232. USB implementace pro AVR je jako opensource třeba tady:Ta softwarová emulace USB docela hodně omezí uživatelský program, nicméně v tomhle případě by to neměl být problém, protože ten program zase nebude tak náročný . Horší je to, že se člověk musí postarat i o druhou stranu, tedy buď napsat ovladač pro USB zařízení, nebo přizpůsobit firmware v procesoru, aby se tvářil jako nějaké zařízení, které je známé (např. myš nebo sériák) Podle mě je to spousta zbytečné práce navíc, když už by bylo nutné USB, tak bych asi raději použil ten převodník
Je přece jenom potřeba spájet nějakou desku s jednočipem a pás součástkami okolo a napsat pro něj program - nevím, jak je v tomhle tazatel zběhlý...To je pravda. K MCU je potřeba připojit tři dráty (napájení + signál od té brány) a jednu součástku (krystal), takže tady by možná ještě šlo udělat vrabčí hnízdo. Horší je to se sériovým portem, protože tam se musí udělat nějaký převodník úrovní a například kolem takového MAX232 je pět kondenzátorů; tam už to vrabčí hnízdo není taková sranda.
Horší je to se sériovým portem, protože tam se musí udělat nějaký převodník úrovní a například kolem takového MAX232 je pět kondenzátorů; tam už to vrabčí hnízdo není taková sranda.Tohle by řešil převodník USB/UART, protože tam je na výstupu TTL logika. Ještě mě napadlo, jak má být to relátko od notebooku daleko, USB mívá problémy se vzdáleností.
Pak také existují samostatné čipy USB<>RS232 třeba od FTDI, ale tam je docela problém, že největší pouzdro, ve kterém to dělají, má rozteč vývodů cca 0,3mm a to se docela špatně pájí i na pocínovanou desku s nepájivou maskou.Dělá se i větší pouzdro - rozteč vývodů 0.8mm. Nicméně i to se pájí docela blbě a člověk na to musí být docela machr. I když prý existuje varianta, že se tam ten čip prostě připájí nějakou docela velkou vrstvou cínu (i tak, že se propojí nožičky) a pak se použije tohle - http://gme.cz/cz/index.php?page=search&id=1274&q=odsavaci%20&w=1111#result Přiloží se k součástce, zahřeje a ten knot vysaje přebytečný cín, takže čip zůstane přilepený na DPS, ale nožičky nejsou propojené. Prý to funguje docela dobře, ale sám jsem to nezkoušel a v akci jsem to taky neviděl. Každopádně SMD součástky vylučují cokoliv horšího, než je fotocestou vyvolávaná DPS.
Ohledně vzdálenosti bych problém neviděl.Tohle bych taky neřešil - možností, jak si prodloužit dosah, je docela dost.
a ten knot vysaje přebytečný cínJo tohle jsem viděl jednou na youtube, podle toho videa to funguje dost dobře.
20.5.2008 16:15
ZmaTkar | skóre: 18
| blog: ZmaTkar
.
U toho odsátí cínu bych se bál, že mi něco zůstane propojený.Já asi ne, tipl bych si, že ten knot bude na cín fungovat jak magnet a vysaje všechno, co nebude držet adhezí na nožičkách a ploškách (u toho tvého způsobu je stejně tak možnost, že se ti to sleje)
20.5.2008 16:12
ZmaTkar | skóre: 18
| blog: ZmaTkar
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz