Noví Bulánci byli oficiálně vydáni. V roce 2021 bylo na Startovači na podporu vývoje této hry vybráno 7,3 miliónů Kč. Hra je zatím určena jenom pro Windows, díky Protonu ale běží také na Linuxu.
ChatGPT může vidět, slyšet a mluvit.
Upscaler je open source nástroj pro zvýšení rozlišení a vylepšení obrázků pomocí AI. Vývoj probíhá na GitLabu. Instalovat lze také z Flathubu. Stejně jako Upscayl je Upscaler postaven nad Real-ESRGAN.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.20.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
V Dublinu o víkendu proběhla dvanáctá iterace multimediální konference Video Dev Days, kterou pravidelně pořádá nezisková organizace VideoLAN. Záznamy přednášek z prvního a druhého dne jsou dostupné na YouTube.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Facebook má nové logo. Poznáte rozdíl?
Byla vydána nová verze 7.2 v Javě napsané aplikace pro komplexní návrh rozmístění nábytku a dalšího vybavení v interiérech Sweet Home 3D. Vyzkoušet lze online verzi. Před dvěma týdny vyšla placená verze pro chytré telefony a tablety (App Store, Google Play).
Zítra 23. září proběhne Maker Faire Mladá Boleslav, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána beta verze Ubuntu 23.10 s kódovým názvem Mantic Minotaur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 23.10 mělo vyjít 12. října 2023.
Vim ze je tu tento dotaz celkem casto a vim jak na nej byva odpovezeno.
Tudiz predem rikam ze jsem zkusil nekolik distribuci, precetl si o nich neco i zkusil takove "pruvodce" vyberem vhodne distribuce.
Zacinal jsem s Red Hat distribuci ve verzi 7.3, casem pak 9 (tusim, nepamatuju). Bylo to spis jen takove osahavani, prakticky jen hrani nic vic.
Pak nastala pauza behem ktere jsem se dostal ke Gentoo. Docela se mi libilo tak jsem si s nim hral (student a pak nezamestnany takze cas byl), a dotahl jej do stavu kdy byl desktop celkem pouzitelny. Nakonec jsem si cely system rozboural a dokupy bych jej nedal.
Nastala pauza behem ktere jsem se seznamil se SLAXem (5.1.x), coz je,jak vite, koncipovane jako LIVE distro. Sice jde nainstalovat ale autor sam to neradi.
Pak jsem narazil na xUBUNTU. Celkove se mi libilo, jedno CD zbytek se stahne z netu, vsechno tak nejak slapalo. Ale neco mi chybelo (a chybi dodnes, jen nevim co to je).Behem nejakych 2 let jsem jeste sahnul po Arch linuxu,Memphis, a posledni dobou i po SuSE.(10 a 11). Ze vsech mi nejvice vyhovovalo xUBUNTU.
Zkusim zde vypichnout v nekolika bodech svuj nazor na jednotlive distra tak jak to vidim ja. Nevim uz jak co zkouset a poterbuji tedy radu jak si vybrat, pripadne co kde delam spatne.
Gentoo - + Portage,USE
- znalosti, cas
Arch - + podobne Gentoo ale bez kompilace pri instalaci
- na me moc slozite, jako Gentoo
Memphis - nebylo na HDD moc dlouho ale nelibil se mi ani v jednom smeru.
SuSE - + silne zazemi Novellu ktere je znat na zpracovani distribuce. Detekce HW a bezproblemova instalace HW (aspon v mem pripade, desktop a laptop)
- RPM balicky (zavislost "vse na vsem")
xUBUNTU - + dost aktivni komunita, "debiani" puvod, hromada SW na par detailu bezproblemova instalace, me osobne dost vyhovujici apt
- presne nevim ale citim ze to neni ono, NECO mi tu chybi, obcas mizi aplikace z Kmenu.
To jsem zkusil vypichnout svuj nazor. Prosim neberte to jako prilezitost k flame a osocovani. Kazdy jsme nejak zacinal a ne kazdy ma v okoli kamarada ktery mu muze poradit. Pro me je tim kamaradem internet.
Na desktopu i laptopu pouzivam momentalne KUBUNTU 8.04 (ne KDE4, neprijde mi jeste moc pouzitelne). Rad bych jej provozoval dal na obojim ale chtel bych co nejvhodnejsi pro me. Dekuji za pripadne rady ci "nakopnuti"
Vyssi rychlosti dosahnes spise nez kompilaci spravnym nastavenim viz. Fedora. Vyhody portage v Gentoo jsou v USE flags a dalsich vecech. Urcite neni tak dulezite, ze ti treba Gimp nastartuje o nejakou tu vterinu rychleji. Pokud je treba nejakou aplikaci kompilovat, tak by to melo jit ze zdrojoveho balicku (nikdy jsem nezkousel) ve vetsine rpm/deb distribucich.
V Debianu oproti Ubuntu se asi vice veci nastavuje a myslim, ze tu neni zadne distribucni klikatko pro nastaveni. Nicmene u baliku byva nejake zakladni nastaveni provadeno po instalaci pomoci ncurses dialogu takze uplne triviality se nastavovat nemuseji.
Slacware zavislosti opravdu nekontroluje resp. Slackware poskytuje jen zakladni nastroj pro instalaci balicku - asi tak na urovni dpkg a rpm. Existuji i nastroje pro reseni zavislosti jako swaret, slaptget a dalsi. To jsou nastroje ktere se daji prirovnat treba k tomu apt. Neni problem aby balicek informace o zavislostech obsahoval. Ve skutecnosti to vsak neni takovy problem. Sam nepouzivam tolik balicku mimo distribuci, abych potreboval reseni zavislosti. Existuji i externi repozitare linuxpackages a taky treba slackbuildy, pomoci slackbuildu lze sestavit balicek ze zdrojovych kodu.
Jinak pouzivani "slozitejsich" distribuci jako Gentoo, Arch, Slackware nebo pro tebe Debian sice je narocnejsi, naucis se ale plno veci. Jak system funguje, co jak nastavit apod. Pokud nehodlas byt "power user" nebo se zabyvat Linuxem do hloubky, tak zustan u user friendly distribuci. Oboji ma sve vyhody a nevyhody.Myslis balik virtualbox-ose ? Jak se divam, tak ho tam nemohu najit, protoze pouzivam Stable.
Myslím, že Gentoo je určitě složitější. Ano, Arch má pacman. Jedná se o velmi jednoduchý balíčkovací systém. Těch pár parametrů, které používá, si velmi rychle zapamatuješ. Pokud jde o software, je na tom velice dobře. Nemá sice taková kvanta programů přímo v repozitářích (i když v poslední době mi připadne, že se community repozitář docela rozrostl), ale má velmi jednoduchý systém vytváření balíčků. A v AURu (aur.archlinux.org) najdeš skoro veškerý software, který potřebuješ. Sám používám Arch o něco déle, než 2 roky, a počet programů, ke kterým jsem si musel vytvořit svůj PKGBUILD, by se dal spočítat na prstech jedné ruky.
Co se týče těch nepotřebných služeb, myslím, že právě v Archu s nimi mít problém nebudeš. Zadávají se do jediného řádku v /etc/rc.conf
- tam BTW najdeš velkou část konfigurace všeho možného. Asi takto:
#kódování a zóna LOCALE="cs_CZ.utf8" HARDWARECLOCK="UTC" TIMEZONE="Europe/Prague" KEYMAP="us" CONSOLEFONT= CONSOLEMAP= USECOLOR="yes" # tady to se může ponechat, jak je přednastaveno MOD_AUTOLOAD="yes" # # Načítané moduly - instalační program jich tam nacpe spoustu, ale většinou tam není potřeba nic - takže jen příklad: MODULES=(via_agp agpgart radeon) # Scan for LVM volume groups at startup, required if you use LVM USELVM="no" # název počítače HOSTNAME="netacek" # # síťové adresy, po novém už tam loopback není. Pokud používáš DHCP, vypadá to takto: eth0="dhcp" # lo="lo 127.0.0.1" eth0="eth0 192.168.1.1 netmask 255.255.255.0 broadcast 192.168.1.255" INTERFACES=(lo eth0) # # Routes to start at boot-up (in this order) # Declare each route then list in ROUTES # - prefix an entry in ROUTES with a ! to disable it # gateway="default gw 192.168.0.1" ROUTES=(!gateway) # # Síťové profily asi řešit vůbec nemusíš # #NET_PROFILES=(main) # # Služby - daemoni - naskládají se tak, jak mají postupně startovat # - prefix a daemon with a ! to disable it # - prefix a daemon with a @ to start it up in the background # DAEMONS=(syslog-ng iptables @network !netfs @crond @cups @hal @sshd @ppp)Potom ještě potřebuješ vygenerovat správná locales - odkomentuješ je v
/etc/locale.gen
a spustíš příkaz # locale-genale on to za tebe dnes udělá už instalační program
# pacman -Syučímž aktualizuješ databázi i celý systém. (Ještě si můžeš odkomentovat v
/etc/pacman.conf
další repozitáře). Pak už jen takové srandy, jako třeba
# pacman -S mc nvidia xorg kde # X -configure ...a třeba upravit
/etc/inittab
pro bootování do grafického režimu (už je to tam dnes také předchystáno, takže stačí jen odkomentovat vybraného desktop managera a nastavit runlevel 5. Dnešní instalátor už opravdu udělá většinu věcí za tebe, takže úplná pohoda Byt tebou bych zkusil debian. Jestli se ti podarilo uspesne nejakou dobu pouzivat gentoo, tak by jsi ho mel zvladnout. Osobne sem zacinal na Mandrake Linux (dnesni mandriva), ale po cca mesici, dvou pouzivani jsem zkusil debian a u nej jsem prakticky zustal.
Debian ma /etc v podobnem stavu jako ubuntu. Kazdy program, ktery vyzaduje globalni konfiguraci si tam da soubor nebo adresar se soubory. V /etc/default najdes myslim podobne veci jako v /etc/conf.d v gentoo. V /etc/init.d jsou startovaci skripty a v /etc/rcX.d predstavuji jednotlive runlevely (jsou taci, co tento system zatracuji /pry neprehledne/ a jsou i jini kteri jej maji radi /pry velice prehledne/ ).
Osobne na desktop preferuji debian testing, protoze mi prijde jako dobry kompromis mezi stabilitou (nepamatuji si, ze by se mi system rozbil aniz bych mu nepomoh) a novosti softwaru. Problem ale obcas byva s instalatorem testingu, ktery je tak, jako testing vetev distribuce, v aktivnim vyvoji. Proto se muze stat, ze instalator nemusi uplne fungovat (pamatuju si, ze mi jednou nedal vybrat nejakou volbu, ale uz nevim jakou. Kdybych neinstaloval s volbou expert ani bych si toho nevsiml), ale to neni caste. Muzes instalovat bud z dvd (neco pres 4gb), cd (kolem 600mb), nebo netinst cd (140mb) nebo jeste mensi business-card cd (neco kolem 40mb), pricemz, cim mensi cd, tim vic se toho bude stahovat z internetu.
Kdyby ses rozhodl debian vyzkouset muzu ti doporucit instalacni prirucku a debian reference. Pripadne pred rozhodnutim se muzes kouknout na FAQ.
GNU/Linux používám asi od roku 2003. Vyzkoušel jsem následující distribuce: SuSE Linux (tenkrát ještě OpenSuse nebylo), Mandrake (dnešní Mandriva), Slackware, Debian a Ubuntu.
Ač teď používám Debian, tak nejlepší mi připadá Slackware. Neřeší závislosti (pro mě výhoda), má přehledně udělaný startovací skripty (prý podobně jako v *BSD). "Vyrobit" bálíček pro Slackware je hrozně jednoduchý. Velkou nevýhodou Slackwaru je to, že se o něj prakticky stará jenom jeden člověk (P. Volkerding). Ve Slackwaru musí člověk hodně kompilovat, protože balíčků pro něja je rel. málo (nejznámější je asi repozitář http://www.linuxpackages.net/ ).
Debian má vynikající balíčkovací systém, kompilovat skoro nemusíte. Ale: vytvořit balíček pro Debian je mnohem těžší, než-li vytvořit balíček pro Slackware.
Tiskni
Sdílej: