Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Ahoj,
naistaloval jsem si 64bit kubuntu 8.10 (kde 4.1) a narazil jsem na "drobny" problem. Kdyz si pustím 2xEclipse (s velkyma projektama) a k tomu treba jeste xp v vmware (prirazeny maji 256 mb), tak se mi po case pouzivani zaplni pamet(2gb). Takze jsem rozsiril na 4gb, ale stane se to uplne stejne, akorat ze po delsim case. Nemam tam zadny applikace, ktere by vylozene sami od sebe leakovali(prinejmensim ne ve velkym (koukal jsem na to prez system monitor, takze jsem mozna neco minul)).
Jeste jedna poznamecka pokud si to dobre pamatuji, tak mi tyhle veci na 32bitovem kubuntu 8.10 nebo na WinXP behali i na tech puvodnich 2gb ram vcelku v pohode.
A k moji otazce : O kolik vic pameti zere 64bitovy OS ? Zere vic jen po startu ? Nebo zabira vic kazda applikace ? Nebo je problem nekde jidne (ze bych tam mohl mit nejaky mizerny knihovny ..... jedine zvlastni co tam mam je kdelibs a kdebase 4.1.3 (kvuli amaroku-kde4, ale ten uz je pryc))?
Nějak nechápu ? Však je to správné že linux použije všechnu RAM (80-90%) tak to má být - naco vám jinak bude RAM kterou nebudou programy využívat (potom jste ji koupil zbytečně moc).
Takže popiště konkrétní problém - aplikace se nespustí že nemají RAM, nebo je začne jádro zabíjet z nedostatku RAM ? Začne se zuřivě swapovat ?
Jinak 32b program na 64b může být o trochu pomalejší (ovšem zase se používají na 64b nové rychlejší CPU takže to nepoznáš) a 64b program na 64b CPU by měl být rychlejší. (Někdy to nemusí být pravda u speciálních případů.)
To ze by pouzil vsechnu pamet je ok (cache apod.), ale to ze si ukousne dalsi 2gb ze swapu uz tak ok neni. Nejde mi rychlost, kdyby totiz nezacal swapowat, tak by to bylo uplne v poradku..... Jde mi o to, jestli aplikace pod 64 bit linuxem zaberou vic nez pod 32bit., popr. jestli to jde nejak kvantifikovat.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz