Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli v 32bitovém jádře linuxu (bez podpory PAE) sdílí virtuální adresní prostor společně s RAM i swap. Tedy pokud bych měl konkrétně na takovém systému 2GB fyzické RAM a chtěl mít 4GB ve swapu, tak by
A pokud platí 1. varianta bych poprosil o krátké vysvětlení, jak je to možné, příp. odkaz na nějaký zdroj (hledal jsem, nenašel).
Díky za odpověď
Co znamena pamet je pristupna? jako se ji muze naalokovat jeden proces, nebo ze je pristupna systemu(kernelu)?
Ono záleží co tím vlastně myslíte - například CPU 386 dokáže fyzicky adresovat max 4G ram, adresa o šířce 32b ovšem vnitřně umí pracovat s adresou o 46b takže může adresovat 64TB virtuálního prostoru.
Virtuální prostor 64TB je rozdělen na globální a lokální prostor který může mít max 32TB. A každý segement může být max 4GB.
Takže s toho vypline že CPU může pracovat s 64TB virtuálního prostoru takže 4G ram + 4G swap = 8G virtuálního prostoru, ovšem program bude moci využít pouze max 4G a je jedno zda 2G budou v RAM a další 2G v swapu.
To je po fyzické stránce, jak je to v kernelu zda dokáže využít 64TB virtuálního prostředí nevím.
36 bitů, 64 GB.
Všechno to máte přímo v tom odkazovaném článku.
Existuje převodní tabulka pro mapování virtuálních adres na fyzické (Page tables) a převod provádí MMU automaticky (Dynamic address translation). A každý proces má tuto tabulku svoji a je jich ve hře víc, ale to už je jen technický detail. A nakonec je to samotné swapování (Paging), které v případě potřeby uvolňuje fyzickou paměť tím, že ji odkládá na disk a natahuje zpátky ty stránky, které jsou zrovna potřeba. To už dělá kernel sám. Takže jen čarujeme s obsahem a mapováním paměti (a obecně to platí vždycky bez ohledu na to kolik fyzické paměti a v kolika bitech spravujeme).
Jde mi o trochu něco jiného, těch článku jsem četl víc (a nejen na wikipedii), ale zjevně mi něco pořád uniká.
Chápu základní princip, že kernel dostane od procesu virtuální adresu (VA), zjistí přes MMU, jestli je v RAM, a pokud ne, tak se jí snaží nalézt ve swapu.
A teď o co mi není jasný. Pokud má každý proces vlastní 32 bitový adresní rozsah, nemůže přece kernel nezměněnou VA z tohoto adres. prostoru jen tak předat dál, protože stejná VA může být použita i jinými procesy, které se odkazují pod stejnou VA na jinou část fyz. paměti.
Nebo ještě jinak - pokud má kernel přístup k více jak 4GB virtuální paměti, musí přeci zákonitě použít větší než 32b adresní prostor, ale potom si musí kernel sám držet informaci o tom, které stránky jsou v RAM (MMU zvládne jen 32b) a které jsou ve swapu (to je jen moje ničím nepodložená spekulace - nikde jsem na to při hledání nenarazil).
Proč si neprohlédnete strukturu toho CPU 386 jak pracuje ? (Princip je stejný u všech CPU pouze u novějších jsou přidaná další rozšíření pro větší adresovaní více RAM optimalizace atd.....)
O adresování RAM rozhoduje CPU který převádí virtuální adresu 46b na 32b fyzickou adresu a pokud se nenajde příslušná virtuální adresa v ram vyvolá se přerušení a potom řízení převezme kernel a musí něco z fyzické ram smazat a odněkud jinud (ze swapu) tam nahrát požadovanou část.
Máte pravdu, princip je stejný, původně mě zmátlo to výše zmíněné rozdělení na wikipedii.
Co mi nebylo jasné a nemohl jsem najít, že se při každém přepnutí procesu v kernelu (task switch) nastaví registr CR3 (en.wikipedia.org/wiki/Control_register#CR3), který obsahuje ukazatel na Page Directory (to jsou přesně ty bity, které mi tam pořád chyběly), takže se už pak jednodušše dohledá fyz. adresa.
Nakonec jsem objevil skvělý článek (byť asi staršího data), který mi v tom udělal konečně jasno - www.embedded.com/98/9806fe2.htm a také www.ibm.com/developerworks/linux/library/l-memmod/
Je pravda, že když jsem pokládal původní otázku, tak jsem o tom nic nevěděl, a trochu naivně očekával srozumitelnou odpověď jednou větou ;)
Virtuální pamět nepůjde přes 4GB, ale každý proces má vlastní adresní prostor (tedy každý své 4G virtuální paměti), takže swapák může kompenzovat paměť i přes 4G.
Virtuální pamět kernelu je omezena na 1G (případně 2G) a není pro každý proces zvlášť, takže ani fyzicky nepůjde přes ten 1G. Ani není swapovatelná (AFAIK), ale odswapováni jiné části paměti by mělo kernelu v rámci toho 1G v případě nutnosti prospívat (nevím jak a jestli vůbec to Linux řeší).
Možná se někde mýlím, ale shrnul bych to tak, že každopádně můžete jít přes celkovou hodnotu 4G. Ale pochopitelně raději tu RAMku než swap 
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz