Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Mam mandrivu 2008. Vim jak nainstalovat win, aby chodila jak mandriva tak i win. Jak ale nainstalovat dalsi linuxy, aby se mohl pri staru rozhodnout, ktereu distrtibuci zvolit?
Mandriva je rozchozena na 1 HD, zavadeci program je v MBR oblasti tohoto disku. Pripojil jsem 2 HD, na kterem jsem mel nahrano Kubuntu 8.04. Zkousel jsem prepinace v Biosu, harverove prepinace na disku, priinstalovaval jsem a opravoval zavadeci programy obou systemu a dopadlo to tak, ze jsem musel zkopirovat data z mandrivy a znovu ji preinstalovat, kubuntu jsem nepripojil. Zkousel jsem i zadat v zavadecim programu "pridat dalsi pripojeni", ale kdyz jsem mel zadat jadro, ktere se ma spoustet, vzdy jsem videl jen jadro z mandrivy, ne z Kubuntu. Tak jsem zkousel upravovat zavadeni v Kubuntu, ale jelikoz ji nezal, tak jsem to vse rozhasil naultimum.
Exisruje nejaky predpis nebo doporuceni, jak dostat do PC 2 lunux systemy. (Pri win se nainstaluji prvne win a pak mandriva).
Dik
Není potřeba v tom hledat žádnou vědu. Stačí PC restartovat s vloženým mediem s OS který chceš nainstalovat a řídit se instrukcema. Bude ti nabídnuto nové rozdělení disku - tady opatrně, abys nesmáznul něco důležitýho) .
Snad každá lin distribuce si na disk zapíše svůj zaváděč (GRUB), kterým spouštíš všechny operační systémy - tedy třeba MS-DOS, Win 95, XP, ale taky Mandrivu Ubuntu ....Limitem je jenom místo na disku (discích).
V tým není problém. Stačí buď v Biosu přehazovat "boot disk" nebo upravit Grub (Lilo). Navíc si myslím, že mandriva by při instalaci měla to kubuntu detekovat.
Ona sice mandriva nedetekovala nový systém, ale obešel jsem to tak, že v nastaveni spouštěnní jsem přidal nový záznam. Vybral jsem startovaci zarizeni, zadal obraz "/boot/vmlinuz", do kolonky "pripojit" jsem nenapsal nic ?.
Kubuntu se spusti, ale nepripoji se sit(i kdyz samostatně spustěný Kubuntu se na sit napoji) a zvukovka.
Takze pripojon, ale napolo.
Protoze spoustis kubuntu s jadrem Mandrivy a v kubuntu pak nemas moduly pro spusteny jadro? Koukni se do adresare /boot v kubuntu a nejjednoduseji ho zkopiruj cely napriklad jako /boot-kubuntu na partisnu od mandrivy a v grubu/lilu nastav ne /boot/vmlinuz ale /boot-kubuntu/vmlinuz.
Alternativne by slo i nastavit ze kernel je na jinem disku - napr v grubu myslim staci pridat na zacatek pred prvni lomitko informace o partisne, ale to se hur popisuje a pokud pouzivate gui na nastaveni, tak kdovi jestli tam takova volba vubec bude.
Časem zjistíš, že by bylo dobré mít z obou Linuxů možnost přístupu ke svým souborům, které budou pouze v jednom adresáři pro oba Linuxy. Aby to fungovalo, je potřeba mít několik samostatných oddílů, které mohou být i na dvou discích. Windows (C:\) musí být na primárním oddíle bootovatelného disku, protože odjinud se spustit neumějí. Takže to už máš. Případně máš pro Windows ještě D:\ na soubory (abys při přeinstalovávání Win nepřicházel o všecko).
Pro Linuxy potřebuješ jeden swapovací oddíl o velikosti 2x větší, než máš paměť RAM. Ten je pro oba společný. Další společný oddíl, co největší, je /home. Potom potřebuješ tolik oddílů, kolik budeš mít Linuxů, každý tak kolem 6ti GB. Pro Linux, který na něm bude, je to / (kořenový adresář), v těch ostatních je připojuješ do adresáře /mnt, takže v Mandrivě bude ten druhý oddíl připojen jako třeba /mnt/kub, a v Kubuntu oddíl Mandrivy /mnt/mdv. Oddíl pro /home je společný a ve všech Linuxech je to /home. Win oddíly připojuješ třeba jako /mnt/win_c, případně /mnt/win_d.
Společný oddíl /boot, který se také někde doporučuje, je pro normálního smrtelníka pěkná pitomost, protože si tam jednotlivé distribuce navzájem přepisují data, čímž vznikají pouze potíže. Totéž by se stalo, kdybys byl ve všech distribucích stejný uživatel se stejným číslem. Takže jednu distribuci vyber jako základní, např. Mandrivu. V ní budeš userm - UID 500 ve skupině userm - GID 500. V Kubuntu tedy userk - UID 501, primární skupina userk - GID 501 a navíc vytvoř v Kubuntu skupinu userm - GID 500, ve které bude uživatel userk.
Vypadá to trochu složitě, ale docílí se tím toho, že v adresáři /home, který je na oddíle /home, se vytvoří dva nezávislí uživatelé, z nichž každý bude mít svoje vlastní nezávislé konfigurační soubory. Přitom userm bude mít ve své skupině i uživatele userk, kterému může povolit plná práva ke svým libovolným adresářům. Což nejjednoduššeji udělá tak, že vytvoří adresář /home/userm/DATA, do kterého přesune všechny adresáře, ke kterým potřebuje přístup jako userk. Tomuto adresáři a všem v něm obsaženým nastaví pro skupinu stejná práva, jako má uživatel. Potom vytvoří na adresář /home/userm/DATA link /home/userk/DATA.
Toutéž fintou se mi podařilo oblbnout i Thunderbirda pro rovnocenný přístup k poště - Kmail pro to bohužel nemá příliš pochopení a link "nebere". Protože některé programy zapisují do předvolených adresářů, dají se místo nich udělat linky na tytéž adresáře v /DATA. Jedná se třeba o Dokumenty, Photo, Music, Download ap. Při více Linuxech se to jenom víckrát zopakuje, princip je stejný.
Pokud přeinstalováváš některý Linux, formátuješ pouze oddíl s jeho / (kořenovým adresářem), ale oddíl s /home zůstává nedotčený, takže se zachovají i konfigurační soubory. Jestliže je chyba v nich, tak nepomůže přeinstalace, ale jejich prosté smazání. Jedná se o adresáře v ~/, které začínají tečkou. Pokud spuštěný program nenajde tento svůj adresář v ~/, tak si ho tam udělá se základním nastavením, které tam potom mění podle požadavků uživatele. Takže pokud si někdo udělá v systému bordel, bude to nejspíš právě tam.
K cemu takovy distribucni a operacni turismus? Na linux neprejdes tak ze si ho nainstalujes do dualbootu a treba to budes cas od casu zkouset a pri prvnim problemu uteces do woken. Proste az se wokna podelaj, nahodis linux a jedes. Zitra mi jeden takovej komp na konverzi privezou. Na pripadne zkouseni je vhodnejsi druhej komp nebo nejaka virtualizace.Časem zjistíš, že by bylo dobré mít z obou Linuxů možnost přístupu ke svým souborům, které budou pouze v jednom adresáři pro oba Linuxy. Aby to fungovalo, je potřeba mít několik samostatných oddílů, které mohou být i na dvou discích. Windows (C:\) musí být na primárním oddíle bootovatelného disku, protože odjinud se spustit neumějí. Takže to už máš. Případně máš pro Windows ještě D:\ na soubory (abys při přeinstalovávání Win nepřicházel o všecko).
Swap muze byt velky jak chces, dneska obecne plati ze cca 512Mb swapu staci, ostatne ono staci i 64MB (kdyz maj dnesni kompy giga ramky) a bezne provozuju systemy zcela bez swapu (routery s 256MB ram a 1GB CF kartou). Pokud chces pouzivat suspend-to-disk, tak potrebujes swap stejne velky (pro jistotu o kousek vetsi) nez mas RAM, v opacnem pripade treba 256Mb. Nenapada me rozumny duvod, proc by nejaky program mel sezrat gigabajty swapu, tomu se potom rika memory leak...Pro Linuxy potřebuješ jeden swapovací oddíl o velikosti 2x větší, než máš paměť RAM. Ten je pro oba společný. Další společný oddíl, co největší, je /home. Potom potřebuješ tolik oddílů, kolik budeš mít Linuxů, každý tak kolem 6ti GB. Pro Linux, který na něm bude, je to / (kořenový adresář), v těch ostatních je připojuješ do adresáře /mnt, takže v Mandrivě bude ten druhý oddíl připojen jako třeba /mnt/kub, a v Kubuntu oddíl Mandrivy /mnt/mdv. Oddíl pro /home je společný a ve všech Linuxech je to /home. Win oddíly připojuješ třeba jako /mnt/win_c, případně /mnt/win_d.
Spolecny /boot je opravdu hloupost (lidem pro ktere je to uzitecne neni urcen tenhle navod).Společný oddíl /boot, který se také někde doporučuje, je pro normálního smrtelníka pěkná pitomost, protože si tam jednotlivé distribuce navzájem přepisují data, čímž vznikají pouze potíže. Totéž by se stalo, kdybys byl ve všech distribucích stejný uživatel se stejným číslem. Takže jednu distribuci vyber jako základní, např. Mandrivu. V ní budeš userm - UID 500 ve skupině userm - GID 500. V Kubuntu tedy userk - UID 501, primární skupina userk - GID 501 a navíc vytvoř v Kubuntu skupinu userm - GID 500, ve které bude uživatel userk.
Proc to resit tak silene slozite, lepsi je potom mit extra oddil a pripojovat ho jako ~/DATA. Dosahnes tehoz... Ty si nejprve nasdilis /home a pak resis spoustu veci jak to zase zaridit aby to nebylo spolecne.Vypadá to trochu složitě, ale docílí se tím toho, že v adresáři /home, který je na oddíle /home, se vytvoří dva nezávislí uživatelé, z nichž každý bude mít svoje vlastní nezávislé konfigurační soubory. Přitom userm bude mít ve své skupině i uživatele userk, kterému může povolit plná práva ke svým libovolným adresářům. Což nejjednoduššeji udělá tak, že vytvoří adresář /home/userm/DATA, do kterého přesune všechny adresáře, ke kterým potřebuje přístup jako userk. Tomuto adresáři a všem v něm obsaženým nastaví pro skupinu stejná práva, jako má uživatel. Potom vytvoří na adresář /home/userm/DATA link /home/userk/DATA.
Nesmysl na N-tou, nikdy jsi neslisel o IMAPu? Aha, u seznamu to vlastne nepodporujou...Toutéž fintou se mi podařilo oblbnout i Thunderbirda pro rovnocenný přístup k poště - Kmail pro to bohužel nemá příliš pochopení a link "nebere". Protože některé programy zapisují do předvolených adresářů, dají se místo nich udělat linky na tytéž adresáře v /DATA. Jedná se třeba o Dokumenty, Photo, Music, Download ap. Při více Linuxech se to jenom víckrát zopakuje, princip je stejný.
Uf, kazda distribuce ti nastartuje i kdybys mel nejak posahany uzivatelsky konfigy. Staci v konzoli smazat a jedes. Naopak jsem toho nazoru, ze zacatecnikum to zpusobi hodne bolehlavu, kdyz se na novej system snazi nacpat sadu starsich konfigu. Spis bych doporucil zazalohovat neco vybraneho (moc toho neni) a zacit z ciste vody. ZdenekPokud přeinstalováváš některý Linux, formátuješ pouze oddíl s jeho / (kořenovým adresářem), ale oddíl s /home zůstává nedotčený, takže se zachovají i konfigurační soubory. Jestliže je chyba v nich, tak nepomůže přeinstalace, ale jejich prosté smazání. Jedná se o adresáře v ~/, které začínají tečkou. Pokud spuštěný program nenajde tento svůj adresář v ~/, tak si ho tam udělá se základním nastavením, které tam potom mění podle požadavků uživatele. Takže pokud si někdo udělá v systému bordel, bude to nejspíš právě tam.
Instalovat více linuxu na HDD je blbost - prostě pokud chceš vyskoušet různé linuxy tak použij live distribuce a vyskoušej a co se ti bude líbit tak ten si potom nainstaluj na HDD.
Jinak windows nezatracuj já jsem si teď nedávno koupil visty sice ty nejlevnější, ale na desktop stačí.
Takže na hry mám windows (kdo si nezahraje že) no a na práci, internet atd.... mám linux (prostě na vše ostatní).
Jako default boot mám linux.
Jinak kdysy jsem měl vše na jednom HDD - dnes mám na windows starý HDD 120G na linux mám 750G HDD.
A jakou práci pod windows chceš dělat když tam nic není a kupovat předražené programy jinak OpenOffice a další programy mám pouze na Linuxu takže ve Windows bych nic neudělal - teď jsem zase v linuxu.
Prostě vše je o zvyku - prostě pod linuxem mám taky pár her ovšem většina her co si budem povídat běží pod windows, prostě Linux mám nastaven a kdybych to měl dělat pod windows tak se zblázním.
Jinak wine mě nějak nenadchl, a přebotovat není problém do windows když si chci hrát tak mám už volno a to mě ta minuta nezabije.
Driv sem si myslel ze bych byl schopnej pracovat i s Windows, ale kdyz sem nastoupil do prace, kde byl pocitac s Windows Vista, tak sem to po tejdnu vzdal a radsi si nosim svuj pocitac, kterej je hardwarove o nekolik trid niz... Proste sila zvyku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.12.2008 18:15
25.12.2008 21:38
27.12.2008 13:10