Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Na jake skole se pise bakalarska prace to tohle tema?
Aspon za meho studia na VS platilo, ze pokud nekdo neco nevi, tak by mel alespon
vedet kde nebo jak si to najit....
nejde o to, ze bych si nedokazal zadat do googlu tohle tema... ale o tom, ze potrebuju na to i nejakou knizni literaturu a primo tohle tema moc po hromade v zadne neni... proto ten dotaz...
jinak ta skola je ČZU...
. Nee jasny ja to chapu. Kazdej se zajima o jiny veci a je celkem jasny ze kdyz takovy dotaz hodis na forum kde se nachazi spouta lidi pro ktere je linux konicek a zabava, tak jim to prijde lehky.
Abych pravdu řekl, původně jsem si neuvědomil, co vlastně bakalářka znamená, myslel jsem (podle zadání), že jde o seminárku. Ale jak už napsal Kozzi, každý máme jiný záliby. To zase já, jakožto letošní maturant, bych takovou práci asi nezvládl levou zadní, ale také mi to přišlo snadné.
To by me docela zajimalo podle ceho posuzujes obtiznost te prace, kdyz znas pouze nazev
Pokud by bylo soucasti zadani napr. navrhnout a implementovat vlastni balickovaci system s urcitymi vlastnostmi (treba pro pouziti v distribuovanem prostredi), coz bych u BP/MP prace z hlediska obtiznosti predpokladal, tak mi to neprijde zrovna uplne easy 
Neuvěřitelné co se dá nazvat bakalářskou prací! Je mi z tebe na blití . . .
Možná by bylo dobré se nejdříve zamyslet, než padají hrubá slova. Téma instalace aplikací v linuxu je velice široké a lze tam najít spoustu pěkných špeků. Dovedu si docela dobře představit i diplomku na vhodné podtéma na IT katedře - univezální instalační balíčky, nějaké zlepšení práce se závislostmi, distribuce binárních modulů (ala DKMS), atd.
Urcite by clovek mel psat o necem , o cem vi ze plne chape a umi problematiku rozebrat . Misto linuxu bych se spis zameril jen na cast . Vzdyt moznosti je dost treba IPTABLES a bezpecnost , by byla pekna bakalarska prace .
Urcite by clovek mel psat o necem , o cem vi ze plne chape a umi problematiku rozebrat .Ale no tak, tomu snáď sám neveríš! Všetky semestrálne, bakalárske, diplomové či doktorandské práce sa robia nie pre to, že daný človek je expertom v danej oblasti, ale preto, aby sa ním stal.
Misto linuxu bych se spis zameril jen na cast . Vzdyt moznosti je dost treba IPTABLES a bezpecnost , by byla pekna bakalarska prace .Otázka neznie "Prečo písať bakalársku prácu o [sub]systéme X?" ale otázka znie "Prečo nepísať bakalársku prácu o špecifikách inštalácie softwéru v Linuxe?"
Provokovat jsem neprisel, tedy alespon to nebylo primarnim cilem 
Na prispevek mne upozornil kolega se kterym vedeme diskuzi na tema upadek (vysokeho) skolstvi.
Toto je, dle meho nazoru, dost vyrazny priklad tohoto upadku.
tady resite ze nekdo z vas neumi ani pouzit google a ctrl+c/ctrl+v pro zkompilovani 'bakalarske prace' a ja jsem dement, lol
Zkus popsat jak udelat ze zdrojoveho balicku RPM ci DEB, jak udelat vlastni repozitar, cislovani verzi, jak nainstalovat 32-bit sw na 64-bit pocitac(napr Stepmania), zavislosti atd :)
Doufam ze jsem pomohl
Mozna by nebylo od veci zverejnit alespon cast zadani a ne jen nazev prace. Z par slov muze clovek tezko soudit o cem ma prace pojednavat (tema je velice siroke) a tudiz je obtizne te nekam nasmerovat 
Tiskni
Sdílej: