Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dobrý den.
Chtěl bych využít VNC ke vzdálené podpoře lidí. Zatím používám UltraVNC,ale z důvodu nepodpory linuxu bych přešel na na TightVNC. Ideální řešení by bylo využítí klient potřebuje pomoc, klikne na ikonu, aby mu nemusel furt běžet VNC server a odešle požadavek na server kde to již uvidím a já se k němu připojím na základě jeho žádost. Na servru beží linux a má veřejnou adresu. Podobně něco jako používá PC Helpware. Jen potom nevim kde běží VNC server a kde klient a zda server kam posila pozadavek je jen jako prostrednik? To jsme z netu moc nepochopil.
Ideálně když to bude podporovat co nejvíce OS viz srovnání na Wikipedii
Někde jsem četl že ten TightVNC by to snad mohl umět.
Mate nějaké zkušenosti?
Předem dik za jakékoliv info.
Predpokladam, ze klienti nebudou mit verejnou IP. Napis pro klienty jednoduchej skript, kterej spusti VNC server a presmeruje pres ssh port (nakej, na kterym pojede to VNC) na tvuj server. Ty uz se pak jen pripojis a muzes jimk pomahat. 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czvncwiever -listen a prvy zakaznik, ktory spusti VNC server a cez vncconnect sa na teba pripoji ta vyhra a budes sa mu venovat.
Tiskni
Sdílej:
