Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Zdravim vsechny bastlire,
jaky byste doporucili CAD software za nahradu Eaglu ??
taky odpoved :D jen me vadi velikost desky kterou muzu delat ve free verzi
Ale kdepak, třeba Mentor Graphics Board Station je i pro Linux. Jenom je to naprosto nesrovnatelná kategorie - jak funkčně, tak i cenově.
Jako náhrada za Eagle by mohl stačit buď KiCad nebo gEDA.
Zato Linuxová alternativa běžných Windows EDA systémů střední třídy (kolem 10000 EUR) pro Linux neexistuje.
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb. Kicad opticky vyzera dobre, pripada mi ale ako one-man-show, idea je pekna, ale vyvojovy cyklus a rekacie na buggy su nejake divne. Na mensie veci v amaterskych podmienkach je Kicad pouzitelny, pri gEda musite pocitat s tym, ze cesta k prvemu uspesnemu produktu je dlazdena vynalozenim relativne velkej energie na studium, na druhej strane si mozete cely system upravit presne podla Vasich potrieb. Nezanedbatenym plusom otvoreneho systemu ako gEda je to, ze vsetky informacie (komponenty, footprinty, sch, pcb, net ...) sa ukladaju v textovej podobe, takze vela veci sa da pri miernej sikovnosti spachat aj v obycajnom textovom editore ...
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb.
To samozřejmě nemusí být vůbec na škodu. Nejefektivnější a nejproduktivnější EDA systém, který jsem kdy používal byl DOSový OrCAD 4.0 a později 386+, což byla sada jednotlivých programů - editor schémat, simulátor, editor PCB, autorouter a pomocné utility. Tento starý systém měl tak dokonalé ovládání, že nebylo nutné během celého návrhového procesu vzít do ruky myš. V efektivitě používání ho nedokáže překonat žádný z dnešních klikacích systémů.
To se samozřejmě nedá srovnávat. V OrCADu byl pohyb v mřížce, jiný pohyb byl se shiftem, altem apod. Hlavní důvod neskutečné efektivity byly ale dokonalé klávesové zkratky. Člověk nejenom, že nepotřeboval myš, ale nebylo třeba ani používat menu.
Můžu se jen zeptat, jak to člověk dělá, když ve chvíli, kdy už má (téměř) hotové pcb a chce udělat nějakou triviální změnu ve schématu (a samozřejmě, aby se to promítlo do netlistu>pcb?) Lze to (jednoduše)?
Toto maju samozrejme EDA programy/systemy osetrene, v gEDA sa po upravach schemy vygeneruje (hotovym skriptom/programom) novy netlist a rozdiel v plosnom spoji. To sa inkludne do rozrobeneho pcb, takze su tam potom nove (vzdusne) spoje a suciastky na ulozenie. Pokial sa pri vymene v scheme nejake spoje rusili a na pcb uz su natahane, kontrola (DRC) ich oznaci. Je mozna aj cesta naopak (upravy v plosnom spoji previest do schemy), ale to som popravde netrenoval.
Dá se odpovědět na otázku, který z nich (KiCad x gEDA) je lepší?
pokud dokazes jednoznacne a nezaujate odpovedet na "co je lepsi" v otazce vim/emacs, tak Ti zajiste uplne stejnym zpusobem nekdo odpovi Tvoji otazku. 
, ale daco mu odpisat treba, inak bude frflat na Linuxakov, ze si z neho robia srandu a nikto mu neporadil...
Takze - ak potrebujes rychlo splacat nejaky plosak do seminarnej roboty alebo diplomovky, tak rychlejsia cesta je pouzit Kicad (ak samozrejme prekonas nejake tie muchy, ktore ma a budes spokojny s tym, co sa s nim da robit). Ak sa ale planujes teme EDA venovat seriozne s profesionalnym horizontom, tak je lepsie investovat namahu do gEDA, pretoze tam sa naucis a spoznas vsetky kroky, ktore su obsiahnute aj v komercnych systemoch (pokial na nich budes robit, gEDA je na beznu pracu vysoko pouzitelna). Treba sa ale pripravit na mozol na zadku, toto je beh na dlhu trat.
Díky moc za tuhle odpověď - ušetří mi spoustu práce s porovnáváním. Učím studentíky PADS (v tuto chvíli od Mentoru). Dá se provozovat v demo verzi - omezení na 30 součástek, což pro účely výuky postačuje, ale Mentor nám věnoval něco přes 10 licencí. Ale moc se mi ten program nelíbí: veliký, složitý, ... Co se mi na něm líbí, že je to soft, který se v praxi používá - žádná náhražka nebo hračka.
Pořád přemýšlím, jestli to nezměnit a měl jsem v merku Eagle, protože je pro oba systémy, ale ten Kicad mě zaujal - viděl jsem v něm na netu nějaké projekty. Možná by ten Kicad mohl stačit.
Studentíci sice mají profesionální horizont, ale pravděpodobnost, že budou navrhovat desky je malá. Stejně nikdo nevím v jakém to bude programu. Jde hlavně o seznámení. Třeba se dostanu k tomu Kicad vyzkoušet a posoudit jestli není moc jednoduchý. Dále bych musel předělat všechny materiály a vypracované postupy. Ještě jednou díky za odpověď.
Tiskni
Sdílej: