Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Zdravim vsechny bastlire,
jaky byste doporucili CAD software za nahradu Eaglu ??
taky odpoved :D jen me vadi velikost desky kterou muzu delat ve free verzi
Ale kdepak, třeba Mentor Graphics Board Station je i pro Linux. Jenom je to naprosto nesrovnatelná kategorie - jak funkčně, tak i cenově.
Jako náhrada za Eagle by mohl stačit buď KiCad nebo gEDA.
Zato Linuxová alternativa běžných Windows EDA systémů střední třídy (kolem 10000 EUR) pro Linux neexistuje.
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb. Kicad opticky vyzera dobre, pripada mi ale ako one-man-show, idea je pekna, ale vyvojovy cyklus a rekacie na buggy su nejake divne. Na mensie veci v amaterskych podmienkach je Kicad pouzitelny, pri gEda musite pocitat s tym, ze cesta k prvemu uspesnemu produktu je dlazdena vynalozenim relativne velkej energie na studium, na druhej strane si mozete cely system upravit presne podla Vasich potrieb. Nezanedbatenym plusom otvoreneho systemu ako gEda je to, ze vsetky informacie (komponenty, footprinty, sch, pcb, net ...) sa ukladaju v textovej podobe, takze vela veci sa da pri miernej sikovnosti spachat aj v obycajnom textovom editore ...
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb.
To samozřejmě nemusí být vůbec na škodu. Nejefektivnější a nejproduktivnější EDA systém, který jsem kdy používal byl DOSový OrCAD 4.0 a později 386+, což byla sada jednotlivých programů - editor schémat, simulátor, editor PCB, autorouter a pomocné utility. Tento starý systém měl tak dokonalé ovládání, že nebylo nutné během celého návrhového procesu vzít do ruky myš. V efektivitě používání ho nedokáže překonat žádný z dnešních klikacích systémů.
To se samozřejmě nedá srovnávat. V OrCADu byl pohyb v mřížce, jiný pohyb byl se shiftem, altem apod. Hlavní důvod neskutečné efektivity byly ale dokonalé klávesové zkratky. Člověk nejenom, že nepotřeboval myš, ale nebylo třeba ani používat menu.
Můžu se jen zeptat, jak to člověk dělá, když ve chvíli, kdy už má (téměř) hotové pcb a chce udělat nějakou triviální změnu ve schématu (a samozřejmě, aby se to promítlo do netlistu>pcb?) Lze to (jednoduše)?
Toto maju samozrejme EDA programy/systemy osetrene, v gEDA sa po upravach schemy vygeneruje (hotovym skriptom/programom) novy netlist a rozdiel v plosnom spoji. To sa inkludne do rozrobeneho pcb, takze su tam potom nove (vzdusne) spoje a suciastky na ulozenie. Pokial sa pri vymene v scheme nejake spoje rusili a na pcb uz su natahane, kontrola (DRC) ich oznaci. Je mozna aj cesta naopak (upravy v plosnom spoji previest do schemy), ale to som popravde netrenoval.
Dá se odpovědět na otázku, který z nich (KiCad x gEDA) je lepší?
pokud dokazes jednoznacne a nezaujate odpovedet na "co je lepsi" v otazce vim/emacs, tak Ti zajiste uplne stejnym zpusobem nekdo odpovi Tvoji otazku.
, ale daco mu odpisat treba, inak bude frflat na Linuxakov, ze si z neho robia srandu a nikto mu neporadil...
Takze - ak potrebujes rychlo splacat nejaky plosak do seminarnej roboty alebo diplomovky, tak rychlejsia cesta je pouzit Kicad (ak samozrejme prekonas nejake tie muchy, ktore ma a budes spokojny s tym, co sa s nim da robit). Ak sa ale planujes teme EDA venovat seriozne s profesionalnym horizontom, tak je lepsie investovat namahu do gEDA, pretoze tam sa naucis a spoznas vsetky kroky, ktore su obsiahnute aj v komercnych systemoch (pokial na nich budes robit, gEDA je na beznu pracu vysoko pouzitelna). Treba sa ale pripravit na mozol na zadku, toto je beh na dlhu trat.
Díky moc za tuhle odpověď - ušetří mi spoustu práce s porovnáváním. Učím studentíky PADS (v tuto chvíli od Mentoru). Dá se provozovat v demo verzi - omezení na 30 součástek, což pro účely výuky postačuje, ale Mentor nám věnoval něco přes 10 licencí. Ale moc se mi ten program nelíbí: veliký, složitý, ... Co se mi na něm líbí, že je to soft, který se v praxi používá - žádná náhražka nebo hračka.
Pořád přemýšlím, jestli to nezměnit a měl jsem v merku Eagle, protože je pro oba systémy, ale ten Kicad mě zaujal - viděl jsem v něm na netu nějaké projekty. Možná by ten Kicad mohl stačit.
Studentíci sice mají profesionální horizont, ale pravděpodobnost, že budou navrhovat desky je malá. Stejně nikdo nevím v jakém to bude programu. Jde hlavně o seznámení. Třeba se dostanu k tomu Kicad vyzkoušet a posoudit jestli není moc jednoduchý. Dále bych musel předělat všechny materiály a vypracované postupy. Ještě jednou díky za odpověď.
Tiskni
Sdílej: