Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Ahoj! Nainstaloval jsem před nějakým časem Ubuntu 9.04. Palírna je LG DVD H30GSA.. Pokaždé když se snažím něco vypálit, končí to chybou... Je jedno jestli vypaluji CD, DVD. Hudbu, obrázky, ISO, nebo jiná data. Ve všech možných programech to končí stejně: Některé soubory vypálené na disk mohou být poškozeny. Zvláštní je, že pod Windows, nebo Archlinuxem vypalováno funguje.. Co dělám špatně? Stejnou otázku jsem před nějakým časem položil na ubuntu.cz, ale tam se mi nedostalo odpovědi, která by to vyřešila...
Gnomebaker a Brasero.. To je přesná citace hlášky z Brasera. DVD je normálně popsané, třeba teď jsem vypaloval Win 7, které normálně bootovalo, ale v půlce to zobrazilo poškozený soubor. Další DVD mělo poškozený soubor zase na začátku..
Moje křišťálová koule míní, že by se podívala, má-li vlastní vypalovací backend nastaven suid bit, aby mohl použít RT priority. (bez záruky, koule už není nejnovější....)
Kdyby pouštěl pálení z konzole, viděl by možná více souvislostí?
Udělal bych test - pro jistotu popíšu přesně, jak to dělám a jak to funguje:
nejdříve bych "natáhl" obsah DVD na disk: (existuje adresář /home/uzivatel/filmy)
dvdbackup -M -i /dev/scd0 -o /home/uzivatel/filmy/nazevfilmu -n nazevfilmu -M
pak vytvořil iso obraz (přepnout se do adresáře, kde bývají iso obrazy, např. /home/uzivatel/filmyiso)
cd /home/uzivatel/filmyiso
mkisofs -dvd-video -udf -o output.iso /home/uzivatel/filmy/nazevfilmu
a nakonec vypálil tento obraz po přepnutí do adresáře /home/uzivatel/filmy/filmyiso
growisofs -speed=1 -Z /dev/scd0=output.iso
A toto by mělo vyhodit chybové hlášení, pokud existuje.
Pozn: zařízení /dev/scd0, které je u mně se může jmenovat jinak, viz tabulka /etc/fstab.
Tiskni
Sdílej: