V červenci loňského roku organizace Apache Software Foundation (ASF) oznámila, že se částečně přestane dopouštět kulturní apropriace a změní své logo. Dnes bylo nové logo představeno. "Indiánské pírko" bylo nahrazeno dubovým listem a text Apache Software Foundation zkratkou ASF. Slovo Apache se bude "zatím" dál používat. Oficiální název organizace zůstává Apache Software Foundation, stejně jako názvy projektů, například Apache HTTP Server.
Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.104 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.104 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Spotify spustilo přehrávání v bezztrátové kvalitě. V předplatném Spotify Premium.
Spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison vystřídal spoluzakladatele automobilky Tesla a dalších firem Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu odpoledne vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD (zhruba 8,2 bilionu Kč). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Zdravím,
chtěl bych vědět, zda má někdo zkušenosti s rozběháním následujících fotoaparátů pod GNU/Linuxem (nejlépe Ubuntu). Jedná se o:
- Canon PowerShot SX200IS
- Pentax X70
- Olympus E-520 DZ
Jedná se mi o naprosto bezproblémový běh nevyžadující žádnou speciální konfiguraci systému. Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Díky za názory.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
>>>Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Mazani resp vyjmuti souboru se nema delat tzn. pouze kopirujte. Pokud potrebujete snimky vymazat tak to udelejte ve fotaku. Toto se pise i v manualech k aparatum.
Pokud Vam Ubuntu fotak nenadetekuje (coz nepredpokladam) tak pouzijte ctecku. Jeji cena je vuci uvedenym fotakum zcela smesna.
Pri dnesni kapacite karet muzete narazit na problem ze se Vam v aparatu vybiji clanky a kopirovani skonci chybou. Proto ony ctecky existuji.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
Není pravda. Nevím, jak jsou na tom konkrétně tyto poptávané kompakty, ale můj Canon USB Mass Storage neumí a ani nemůže. Používá svůj protokol a přes USB mohu ten foťák slušně ovládat. Není to jen na přenos fotek z karty.
Se čtečkou karet by neměl být problém. Na NTB v Ubuntu používám nějakou od Transcend a přečte všechny karty.
Tiez mam skusenost ze Canon zvlada len ten ich protokol.
No, on to není tak úplně "ten ich protokol". PTP (picture transfer protocol) resp. MMTP (multimedia transfer protocol) mají, pokud vím, otevřené specifikace a jsou podporovány i řadou jiných zařízení. Pracovat se s tím dá buď v gphoto nebo digikamu, případně je možné si obsah karty přimountovat coby adresář. Nakonec jsem ale stejně zůstal u používání čtečky, s interní čtečkou je to podstatně pohodlnější než připojování foťáku.
hmm, no musim sa priznat ze podrobnosti o tom protokole som donedavna nevedel a trosku som sa zle vyjadril. Je pravda ze iste typy fotoaparatov idu uz od nepamati na linuxe, ale vyzaduju software (napr. gphoto). Trosku som postudoval ten gphoto projekt a pocet fotakov, ktore podporuju sa pekne rozrastol (gphoto.org/proj/libgphoto2/support.php). Moj fotak (Olympus E-500) tam neni priamo spominany ale podla popisu by mal byt podporovany ked je v PC, alebo PRINT mode. Vecer asi skusim co to vie ... btw. interna citacka je dobra vec ak book/pc taku ma. Ja na notebooku nemam citacku tak som odkazany na externu alebo kabel k fotaku (pre mna lepsia volba) a kedze fotak ma mod aj Mass Storage tak som to doteraz nejak moc neriesil.
I nac u toho olympusu v dotaze je v specifikacii pisany storage mod. Co sa tyka tych dalsich tak co podporuju urcite bude v pdf navode niekde na nete, alebo mozno bude v niektorom zozname na gphoto stranke :o)
Díky za odpovědi.
Znamená to, že prakticky se všemi fotoaparáty lze pracovat, pokud je v počítači čtečka karet? Tzn. že vyndám kartu z foťáku, dám ji do počítače a mohu pracovat se soubory na ní? Přesně to bychom totiž potřebovali...
Tady u toho by to mohlo trochu zlobit :-) http://www.mir.com.my/rb/photography/companies/Kodak/index.htm
Ze své zkušenosti a zkušeností přátel je skutečně problém (nejen pod Linuxem, ale i pod MS-Win či Apple) s přímým propojováním digi-foťáků a v dnešní době se rozšiřujících digi-fotorámečků. Bezproblémová cesta je vyjmutí paměťové karty a vložení do počítače nebo čtečky karet. Technologie USB mass storage, PTP (picture transfer protocol), MMTP (multimedia transfer protocol) nejsou asi dodržovány výrobci (že by neúmyslně ) nebo jsou špatně definovány.
Tiskni
Sdílej: