Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
Zdravím,
chtěl bych vědět, zda má někdo zkušenosti s rozběháním následujících fotoaparátů pod GNU/Linuxem (nejlépe Ubuntu). Jedná se o:
- Canon PowerShot SX200IS
- Pentax X70
- Olympus E-520 DZ
Jedná se mi o naprosto bezproblémový běh nevyžadující žádnou speciální konfiguraci systému. Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Díky za názory.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
>>>Potřebuji především, aby šlo manipulovat se soubory na kartě (přetahovat je do počítače, mazat atd.).
Mazani resp vyjmuti souboru se nema delat tzn. pouze kopirujte. Pokud potrebujete snimky vymazat tak to udelejte ve fotaku. Toto se pise i v manualech k aparatum.
Pokud Vam Ubuntu fotak nenadetekuje (coz nepredpokladam) tak pouzijte ctecku. Jeji cena je vuci uvedenym fotakum zcela smesna.
Pri dnesni kapacite karet muzete narazit na problem ze se Vam v aparatu vybiji clanky a kopirovani skonci chybou. Proto ony ctecky existuji.
Fotoaparat je obecne USB Mass storage zarizeni. takze neni treba zadnych dodatecnych ovladacu a sw od vyrobce.
Není pravda. Nevím, jak jsou na tom konkrétně tyto poptávané kompakty, ale můj Canon USB Mass Storage neumí a ani nemůže. Používá svůj protokol a přes USB mohu ten foťák slušně ovládat. Není to jen na přenos fotek z karty.
Se čtečkou karet by neměl být problém. Na NTB v Ubuntu používám nějakou od Transcend a přečte všechny karty.
Tiez mam skusenost ze Canon zvlada len ten ich protokol.
No, on to není tak úplně "ten ich protokol". PTP (picture transfer protocol) resp. MMTP (multimedia transfer protocol) mají, pokud vím, otevřené specifikace a jsou podporovány i řadou jiných zařízení. Pracovat se s tím dá buď v gphoto nebo digikamu, případně je možné si obsah karty přimountovat coby adresář. Nakonec jsem ale stejně zůstal u používání čtečky, s interní čtečkou je to podstatně pohodlnější než připojování foťáku.
hmm, no musim sa priznat ze podrobnosti o tom protokole som donedavna nevedel a trosku som sa zle vyjadril. Je pravda ze iste typy fotoaparatov idu uz od nepamati na linuxe, ale vyzaduju software (napr. gphoto). Trosku som postudoval ten gphoto projekt a pocet fotakov, ktore podporuju sa pekne rozrastol (gphoto.org/proj/libgphoto2/support.php). Moj fotak (Olympus E-500) tam neni priamo spominany ale podla popisu by mal byt podporovany ked je v PC, alebo PRINT mode. Vecer asi skusim co to vie ... btw. interna citacka je dobra vec ak book/pc taku ma. Ja na notebooku nemam citacku tak som odkazany na externu alebo kabel k fotaku (pre mna lepsia volba) a kedze fotak ma mod aj Mass Storage tak som to doteraz nejak moc neriesil.
I nac u toho olympusu v dotaze je v specifikacii pisany storage mod. Co sa tyka tych dalsich tak co podporuju urcite bude v pdf navode niekde na nete, alebo mozno bude v niektorom zozname na gphoto stranke :o)
Díky za odpovědi.
Znamená to, že prakticky se všemi fotoaparáty lze pracovat, pokud je v počítači čtečka karet? Tzn. že vyndám kartu z foťáku, dám ji do počítače a mohu pracovat se soubory na ní? Přesně to bychom totiž potřebovali...
Tady u toho by to mohlo trochu zlobit :-) http://www.mir.com.my/rb/photography/companies/Kodak/index.htm
Nič som nenastavoval.
Osvedčilo sa mi mať obidve možnosti - veľa fotiek cez čítačku, pár fotiek cez usb kábel.
Ze své zkušenosti a zkušeností přátel je skutečně problém (nejen pod Linuxem, ale i pod MS-Win či Apple) s přímým propojováním digi-foťáků a v dnešní době se rozšiřujících digi-fotorámečků. Bezproblémová cesta je vyjmutí paměťové karty a vložení do počítače nebo čtečky karet. Technologie USB mass storage, PTP (picture transfer protocol), MMTP (multimedia transfer protocol) nejsou asi dodržovány výrobci (že by neúmyslně
) nebo jsou špatně definovány.
Tiskni
Sdílej: