V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
find jako všichni ostatní.
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem – ale nevím, které nástroje pro šifrování disku tenhle režim skutečně podporují. Disk je šifrován nějakým klíčem, a tenhle klíč můžete mít na disku uložen několikrát, v jedné kopii pro každého uživatele, vždy zašifrovaný heslem daného uživatele. Uživatel tedy zadá svoje heslo a tím se dostane ke klíči, kterým je zašifrován celý disk.
K čemu je dobré šifrovat celý systém? Šifrovat data uživatelů podle mne stačí… Alespoň nevidím nic tajného na tom, že používám úplně stejné find jako všichni ostatní.Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem – ale nevím, které nástroje pro šifrování disku tenhle režim skutečně podporují. Disk je šifrován nějakým klíčem, a tenhle klíč můžete mít na disku uložen několikrát, v jedné kopii pro každého uživatele, vždy zašifrovaný heslem daného uživatele. Uživatel tedy zadá svoje heslo a tím se dostane ke klíči, kterým je zašifrován celý disk.To umí LUKS (vizte článek o něm na Rootu). Viděl jsem (u openSUSE), že uživatel měl domeček jako šifrovaný soubor na disku a při přihlášení se to samo připojilo (musel k němu mít stejné heslo jako k účtu). Snad je to nějaký modul do PAM. Hledej...
Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?K tomu je potřeba mít šifrovaný
/tmp, ne celý disk.
a taky swap a... nakonec by ti útočník mohl přepsat systémové soubory tak, aby zajistily odposlech nebo mu jinak poskytly přístup k zašifrovaným souborům uživatelů.
Pokud má útočník práva roota a systém běží (šifrovaný disk je připojen), pak samozřejmě ne.
Ale pokud je zašifrovaný celý disk a útočník přijde k vypnutému počítači, zabrání mu šifrování v tom, aby soubory přepsal -- resp. může je přepsat leda tak, že celý oddíl smaže a vytvoří znova, ale toho si všimnu, protože nenastaví stejné heslo jako jsem tam měl před tím a taky tam nenajdu soubory, které jsem tam před tím měl (aby je byl schopný obnovit, musel by disk odšifrovat).
Z nečeho je potřeba bootovat -- takže tam stejně musí být jeden nešifrovaný oddíl, nebo to může být bootovací CD nebo USB fleška 
Nejlépe celého.Blbost.
nebo je v této situaci lepší šifrovat pouze vybraná data jednotlivých uživatelů?Ano.
Asi tak. A nebo nastavit proměnnou TEMP do /home/tmp. A nebo tmp nasměrovat do ramdisku. Podobně s /var.Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?K tomu je potřeba mít šifrovaný /tmp, ne celý disk.
a taky swap a...Swap není root oddíl. A nejlepší je ho úplně vypnout i když nic nešifruju.
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem
Tenhle přístup ale vyžaduje důvěru mezi všemi šifranty.
Bezpečnější je šifrovat domovské adresáře každého uživatele zvlášť. Hysterka na to šla přes FUSE.
V první řadě si musíš říct, proč šifruješ? Jestli kvůli nějaké třetí osobě (zloděj, policie...) nebo kvůli tomu, aby si jednotliví uživatelé nelezli do zelí. Pokud si uživatelé věří a chtějí se společně chránit proti nějakému vnějšímu nebezpečí, můžeš zašifrovat celý disk (kromě /boot) a uživatelé pak budou mít každý svoje heslo ke společnému klíči (případně mohou mít jen jedno heslo).
Pokud chceš ale chránit uživatele mezi sebou, je potřeba aby měl každý svůj šifrovaný disk se svým klíčem -- buď použiješ třeba (K)ubuntu, kde stačí při instalaci zaškrtnout volbu, aby se šifrovaly domácí adresáře uživatelů, a oni se jednoduše šifrují (připojí se automaticky po přihlášení uživatele). Nebo si to vyřešíš po svém -- např. LVM, kde má každý uživatel normální oddíl a šifruje si ho LUKSem. 
Tiskni
Sdílej: