Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
find jako všichni ostatní.
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem – ale nevím, které nástroje pro šifrování disku tenhle režim skutečně podporují. Disk je šifrován nějakým klíčem, a tenhle klíč můžete mít na disku uložen několikrát, v jedné kopii pro každého uživatele, vždy zašifrovaný heslem daného uživatele. Uživatel tedy zadá svoje heslo a tím se dostane ke klíči, kterým je zašifrován celý disk.
K čemu je dobré šifrovat celý systém? Šifrovat data uživatelů podle mne stačí… Alespoň nevidím nic tajného na tom, že používám úplně stejné find jako všichni ostatní.Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem – ale nevím, které nástroje pro šifrování disku tenhle režim skutečně podporují. Disk je šifrován nějakým klíčem, a tenhle klíč můžete mít na disku uložen několikrát, v jedné kopii pro každého uživatele, vždy zašifrovaný heslem daného uživatele. Uživatel tedy zadá svoje heslo a tím se dostane ke klíči, kterým je zašifrován celý disk.To umí LUKS (vizte článek o něm na Rootu). Viděl jsem (u openSUSE), že uživatel měl domeček jako šifrovaný soubor na disku a při přihlášení se to samo připojilo (musel k němu mít stejné heslo jako k účtu). Snad je to nějaký modul do PAM. Hledej...
Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?K tomu je potřeba mít šifrovaný
/tmp, ne celý disk.
a taky swap a... nakonec by ti útočník mohl přepsat systémové soubory tak, aby zajistily odposlech nebo mu jinak poskytly přístup k zašifrovaným souborům uživatelů.
Pokud má útočník práva roota a systém běží (šifrovaný disk je připojen), pak samozřejmě ne.
Ale pokud je zašifrovaný celý disk a útočník přijde k vypnutému počítači, zabrání mu šifrování v tom, aby soubory přepsal -- resp. může je přepsat leda tak, že celý oddíl smaže a vytvoří znova, ale toho si všimnu, protože nenastaví stejné heslo jako jsem tam měl před tím a taky tam nenajdu soubory, které jsem tam před tím měl (aby je byl schopný obnovit, musel by disk odšifrovat).
Z nečeho je potřeba bootovat -- takže tam stejně musí být jeden nešifrovaný oddíl, nebo to může být bootovací CD nebo USB fleška 
Nejlépe celého.Blbost.
nebo je v této situaci lepší šifrovat pouze vybraná data jednotlivých uživatelů?Ano.
Asi tak. A nebo nastavit proměnnou TEMP do /home/tmp. A nebo tmp nasměrovat do ramdisku. Podobně s /var.Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?K tomu je potřeba mít šifrovaný /tmp, ne celý disk.
a taky swap a...Swap není root oddíl. A nejlepší je ho úplně vypnout i když nic nešifruju.
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem
Tenhle přístup ale vyžaduje důvěru mezi všemi šifranty.
Bezpečnější je šifrovat domovské adresáře každého uživatele zvlášť. Hysterka na to šla přes FUSE.
V první řadě si musíš říct, proč šifruješ? Jestli kvůli nějaké třetí osobě (zloděj, policie...) nebo kvůli tomu, aby si jednotliví uživatelé nelezli do zelí. Pokud si uživatelé věří a chtějí se společně chránit proti nějakému vnějšímu nebezpečí, můžeš zašifrovat celý disk (kromě /boot) a uživatelé pak budou mít každý svoje heslo ke společnému klíči (případně mohou mít jen jedno heslo).
Pokud chceš ale chránit uživatele mezi sebou, je potřeba aby měl každý svůj šifrovaný disk se svým klíčem -- buď použiješ třeba (K)ubuntu, kde stačí při instalaci zaškrtnout volbu, aby se šifrovaly domácí adresáře uživatelů, a oni se jednoduše šifrují (připojí se automaticky po přihlášení uživatele). Nebo si to vyřešíš po svém -- např. LVM, kde má každý uživatel normální oddíl a šifruje si ho LUKSem. 
Tiskni
Sdílej: