Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
find jako všichni ostatní.
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem – ale nevím, které nástroje pro šifrování disku tenhle režim skutečně podporují. Disk je šifrován nějakým klíčem, a tenhle klíč můžete mít na disku uložen několikrát, v jedné kopii pro každého uživatele, vždy zašifrovaný heslem daného uživatele. Uživatel tedy zadá svoje heslo a tím se dostane ke klíči, kterým je zašifrován celý disk.
K čemu je dobré šifrovat celý systém? Šifrovat data uživatelů podle mne stačí… Alespoň nevidím nic tajného na tom, že používám úplně stejné find jako všichni ostatní.Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem – ale nevím, které nástroje pro šifrování disku tenhle režim skutečně podporují. Disk je šifrován nějakým klíčem, a tenhle klíč můžete mít na disku uložen několikrát, v jedné kopii pro každého uživatele, vždy zašifrovaný heslem daného uživatele. Uživatel tedy zadá svoje heslo a tím se dostane ke klíči, kterým je zašifrován celý disk.To umí LUKS (vizte článek o něm na Rootu). Viděl jsem (u openSUSE), že uživatel měl domeček jako šifrovaný soubor na disku a při přihlášení se to samo připojilo (musel k němu mít stejné heslo jako k účtu). Snad je to nějaký modul do PAM. Hledej...
Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?K tomu je potřeba mít šifrovaný
/tmp, ne celý disk.
a taky swap a... nakonec by ti útočník mohl přepsat systémové soubory tak, aby zajistily odposlech nebo mu jinak poskytly přístup k zašifrovaným souborům uživatelů.
Pokud má útočník práva roota a systém běží (šifrovaný disk je připojen), pak samozřejmě ne.
Ale pokud je zašifrovaný celý disk a útočník přijde k vypnutému počítači, zabrání mu šifrování v tom, aby soubory přepsal -- resp. může je přepsat leda tak, že celý oddíl smaže a vytvoří znova, ale toho si všimnu, protože nenastaví stejné heslo jako jsem tam měl před tím a taky tam nenajdu soubory, které jsem tam před tím měl (aby je byl schopný obnovit, musel by disk odšifrovat).
Z nečeho je potřeba bootovat -- takže tam stejně musí být jeden nešifrovaný oddíl, nebo to může být bootovací CD nebo USB fleška 
Nejlépe celého.Blbost.
nebo je v této situaci lepší šifrovat pouze vybraná data jednotlivých uživatelů?Ano.
Asi tak. A nebo nastavit proměnnou TEMP do /home/tmp. A nebo tmp nasměrovat do ramdisku. Podobně s /var.Třeba aby se citlivé údaje nedostaly do /tmp?K tomu je potřeba mít šifrovaný /tmp, ne celý disk.
a taky swap a...Swap není root oddíl. A nejlepší je ho úplně vypnout i když nic nešifruju.
Jinak teoreticky může být šifrován i společný disk a každý uživatel k němu může přistupovat svým heslem
Tenhle přístup ale vyžaduje důvěru mezi všemi šifranty.
Bezpečnější je šifrovat domovské adresáře každého uživatele zvlášť. Hysterka na to šla přes FUSE.
V první řadě si musíš říct, proč šifruješ? Jestli kvůli nějaké třetí osobě (zloděj, policie...) nebo kvůli tomu, aby si jednotliví uživatelé nelezli do zelí. Pokud si uživatelé věří a chtějí se společně chránit proti nějakému vnějšímu nebezpečí, můžeš zašifrovat celý disk (kromě /boot) a uživatelé pak budou mít každý svoje heslo ke společnému klíči (případně mohou mít jen jedno heslo).
Pokud chceš ale chránit uživatele mezi sebou, je potřeba aby měl každý svůj šifrovaný disk se svým klíčem -- buď použiješ třeba (K)ubuntu, kde stačí při instalaci zaškrtnout volbu, aby se šifrovaly domácí adresáře uživatelů, a oni se jednoduše šifrují (připojí se automaticky po přihlášení uživatele). Nebo si to vyřešíš po svém -- např. LVM, kde má každý uživatel normální oddíl a šifruje si ho LUKSem. 
Tiskni
Sdílej: