Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Zdravím,
máte prosím někdo zkušenosti se streamováním (části) obrazovky pro potřeby zaškolení uživatele? Jde mi o minimální latenci, zobrazení v rozumné kvalitě a zobrazení kurzoru.
Zatím to testuji na lokálu a předpokládám, že minimální latence na lokálu bude i minimální latence přes internet.
VLC to umí, ale jeho zpoždění je poměrně velké. Nejvíce se mi zatím líbí xvidcap
xvidcap -v --fps 8 --audio no --file screen.mpeg --cap_geometry 1024x768+0+0 --quality 10
kde screen.mpeg je FIFO a vedle toho:
cat screen.mpeg | mplayer -v -
Zde mám zpoždění do půl sekundy, což je super. Bohužel nevím, jak ten MP4 streamovat (ffserver se k tomu moc nemá). Ideální by bylo, kdyby klientem mohl být VLC (snadná konfigurace ve windows).
Předem díky za zkušenosti, nápady, připomínky.
Ještě dodám, že mi nejde o přímou interakci s desktopem (ala VNC). Ale možná to u VNC skončí. Uživatelé budou z různých míst a bez možnosti instalace složitějších softů. Nejlépe jen link na webu :)
Zkoušel jsem přinutit VLC zobrazovat lokálně z roury (jako to zvládal mplayer), ale nevyzrál jsem nad ním. O streamování z roury jsem se tudíž ani nepokusil. Velice rád bych to zkusil, ale netuším jak. Tou bezstrátovou inkrementální kompresí se myslí co? Velice nerad bych ten "draze" vyrobený mpeg4 z xvidtune konvertoval do něčeho jiného, to už by stroj online nestíhal, navíc by se zase navýšila latence. Díky moc za radu.
Zkoušel jsem přinutit VLC zobrazovat lokálně z roury (jako to zvládal mplayer), ale nevyzrál jsem nad ním.
Já jsem to taky nezkoušel, ale čekal bych, že to půjde. Asi bych se zaměřil na nastavení velikosti bufferů (to je důležité kvůli zpoždění) a ujistil se, že se video nepřekódovává.
Tou bezstrátovou inkrementální kompresí se myslí co?
Tím jsem myslel, že když v běžném GUI se mění jen určitá drobná oblast obrazovky, což VNC chápe, a tak dokáže přenášet jen tento drobný rozdíl. Tato optimalizace je ale cizí obecným video kodekům, které kromě toho, že musí zvládat i změnu celé scény, tak taky musí opakovaně vysílat klíčové snímky obsahující celou scénu (kvůli posunu v přehrávání, připojování klientů uprostřed proudu). Ale je možné, že xvidcap má proces kódování silně pozměněn.
Bezztrátovostí jsem myslel, že protože se na obrazovce většinou nic neděje nebo se děje někde něco malého, má smysl obraz komprimovat bezztrátově (tedy žádný JPEG). Požitek ze sledování takového záznamu je mnohem větší a často i nutný, protože u ztrátového kódování by se text psaný do vstupního řádku proměnil v rozmazanou šmouhu, ze které člověk může jen tušit, co tam bylo napsáno.
Ale je samozřejmě otázka, na kolik klientů jsou běžné VNC servery stavěné. Třeba se ukáže, že RTP proud vysoce kvalitního videa přes UDP reflektor je schůdnější řešení než VNC.
Ohledně proudování videa je nutné si uvědomit, že na to musí být video ve správném kontejneru. Ne všechny lze proudovat.
Proto jsem doporučoval vlc na přepsání kontejneru do nějakého vhodného pro proudování.
Kromě vlc mě ještě napadá Icecast. Ten umí proudovat cokoliv v Ogg (i když s výsledným proudem má mplayer problémy, vlc mi funguje). Nevím ale, jestli umí číst z roury.
Aha, sorry, přehlédl jsem VNC - VLC :)
Klient bude vždy jen jeden, ale jde mi také o minimální požadavky na jeho straně (ideálně jen moderní prohlížeč :) ). Jinak bych mu poslal xvidcapovský stream netcatem do mplayeru a hotovo :)
Zajímavé, že xvidcap produkuje docela ostrý obraz i při velké kompresi.
Tak jsem se čtením streamu z roury přes VLC nijak nepochodil, zkusím se zaměřit na nevideo řešení přes vnc. Díky za případné tipy.
Tiskni
Sdílej: