Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dobry den,
chci se zeptat jestli nevite o nejake utilite (nejlepe pro Debian), ktera by hlidala stav jednoho (primarniho) pripojeni k Internetu a pokud toto pripojeni nejde, provoz preklopit na zalohu ?.
Router (Debian) je pripojen primarnim spojeni k Internetu (wifi). Dale mam rozchozeno pripojeni k netu pres ISDN, ktere by melo fungovat pouze pri vypadku primarniho spojeni.
V podstate se jedna o to, kdyz spadne hlavni linka vykonat 2 shell prikazy a kdyz se linka obnovi vykonat jine 2 shell prikazy.
Existuje neco nebo mam psat vlastni skript ?
Dekuji
Myslím, že netplugd je přesně to co hledáš.
Dekuji za tip,
ale myslim si ze to pro me neni uplne ono, nebot
netplugd is a daemon that responds to network link events from the Linux kernel, such as a network interface losing or acquiring a carrier signal.
- samozrejme, pokud bych chtel hlidat primo eth rozhrani routeru tak ano. Takovy pripad u me moc casto nenastane (aby nekdo prisel a vytahnul eth kabel)
- s tim takovy problem nemam ( router je v rozvadeci). Daleko castejsi je pripad, kdy nejede linka ISP. To znamena napr. nepingam na default GW.
- v tomto pripade se na net nedostanu treba ze eth rozhrani je UP (protoze je pichnut do switche).
Spis bych potreboval monitorovat nejakou verejnou IP adresu (napr. sla by wifi brana ISP) a pokud by nejakou dobu neodpovidala vykonat 2 nebo 3 prikazy.
Ted me napada, ze by to asi zvladnul nagios. Ale prijde mi to jako zbytecne robustni reseni.
Neco jednodussiho ?
if [ `ping nekam.org |grep "najdi vysledek to funguje, treba packet lost"` -lt 50 ]; then
echo "nic nedelam";
else
echo "prepinam interface, mazu default route, nastavim novou";
fi;
ps: nerucim za syntax, nezkousel sem, psano z hlavy
Principiálně stejný postup používáme pro přepínání mezi kabelem UPC a ADSL bluetonu. Má to pár úskalí - najít vhodný spolehlivý server u providera, který je dostatečně daleko (aby se kontrolovala co největší část cesty k internetové bráně providera), ale je na něj méně hopů než z druhého rozhraní - na tuto hranici naladit time-to-live pingu. Provider v tomto logicky nijak nepomáhá a je to trochu o laborování. Někdy ping funguje, ale pro běžný provoz linka stejně použitelná není a hodilo by se přepnutí.
Když to člověk rozchodí, začne laborovat s více routovacími tabulkami, aby např. ssh brány a SMTP server byly zvenku přístupné přes obě linky současně, chce přes záložní linku pouštět určité služby, aby se taky využila její placená kapacita, a začne se to komplikovat. Přiznám se, že zatím jsem to nedokázal udělat dostatečně robustní.
Tiskni
Sdílej: