Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
apt-get update
na pracovnim Debianu mi neudelal radost. X.org se chce updatovat z 7.3 na 7.4 a natahat mi do systemu hal, dbus a ruzne *kity, ktery jsem do ted uspesne ignoroval. Chci se zeptat na nazory lidi co si timhle upgradem prosli, jakou maji zkusenost, co se stability a rychlosti systemu tyce.
Otazka: jit ci nejit do upgrade?
Jit. treba Input hotplugging ma svoje vyhody.
Jinak tyhle veci samozrejme k behu potreba nejsou, pokud me pamet neklame (da se to nastavit rucne v konfiguraku - ale proc taky).
7.3 (v Gentoo je unstable stejně jako 7.4)
Co to máte za architekturu/profil? Na x86/amd64 je stabilní xorg-server-1.5*, což je součást Xorg 7.4. Na jednom Gentoo jsem upgradoval na xorg-server-1.6 (abych se přesvědčil, že chyba je v libpciaccess, ale to je jiná pohádka), který bude součástí Xorg 7.5 (pokud nestihnou vydat xorg-server-1.7) a žádné pohroma se nestala.
Ostatně od doby, co je Xorg modulární, je hraní si na vydání Xorg jen nostalgií, protože velkou část Xorg je možné up/downgradovat celkem libovolně.
Součástí 7.5 bude xserver 1.7. U toho už dokonce vyšla první RC verze, kdežto o X.org 7.5 je zatím ticho po pěšině.Co to máte za architekturu/profil? Na x86/amd64 je stabilní xorg-server-1.5*, což je součást Xorg 7.4. Na jednom Gentoo jsem upgradoval na xorg-server-1.6 (abych se přesvědčil, že chyba je v libpciaccess, ale to je jiná pohádka), který bude součástí Xorg 7.5 (pokud nestihnou vydat xorg-server-1.7) a žádné pohroma se nestala.
Opakuji, že nemám notebook, který bych postavil na stůl, připojil k němu externí klávesnici, myš a velký monitor a bavil se dobíjením akumulátoru. Moje grafická karta má jen jeden výstup a jedinou ACPI událost generuje vypínací tlačítko, kterým ale počítač jen zapínám. Takže pro mě je hald nebo acpid naprosto zbytečná věc.
Upgrade Xorg obvykle potřebuje nové knihovny, ale to za mě řeší distribuce, která mi překvapivě hal nenutí. Mohu vám prozradit, že obsah mého xorg.conf pamatuje rok 2002 a kromě několika kosmetických změn (přechod xkeyboard na zápis layout/variant nebo vypnutí kompozitního rozšíření kvůli zachování xvideo overlaye) se žádné překopání nekonalo.
Tiskni
Sdílej: