MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
apt-get update na pracovnim Debianu mi neudelal radost. X.org se chce updatovat z 7.3 na 7.4 a natahat mi do systemu hal, dbus a ruzne *kity, ktery jsem do ted uspesne ignoroval. Chci se zeptat na nazory lidi co si timhle upgradem prosli, jakou maji zkusenost, co se stability a rychlosti systemu tyce.
Otazka: jit ci nejit do upgrade?
Jit. treba Input hotplugging ma svoje vyhody.
Jinak tyhle veci samozrejme k behu potreba nejsou, pokud me pamet neklame (da se to nastavit rucne v konfiguraku - ale proc taky).
7.3 (v Gentoo je unstable stejně jako 7.4)
Co to máte za architekturu/profil? Na x86/amd64 je stabilní xorg-server-1.5*, což je součást Xorg 7.4. Na jednom Gentoo jsem upgradoval na xorg-server-1.6 (abych se přesvědčil, že chyba je v libpciaccess, ale to je jiná pohádka), který bude součástí Xorg 7.5 (pokud nestihnou vydat xorg-server-1.7) a žádné pohroma se nestala.
Ostatně od doby, co je Xorg modulární, je hraní si na vydání Xorg jen nostalgií, protože velkou část Xorg je možné up/downgradovat celkem libovolně.
Součástí 7.5 bude xserver 1.7. U toho už dokonce vyšla první RC verze, kdežto o X.org 7.5 je zatím ticho po pěšině.Co to máte za architekturu/profil? Na x86/amd64 je stabilní xorg-server-1.5*, což je součást Xorg 7.4. Na jednom Gentoo jsem upgradoval na xorg-server-1.6 (abych se přesvědčil, že chyba je v libpciaccess, ale to je jiná pohádka), který bude součástí Xorg 7.5 (pokud nestihnou vydat xorg-server-1.7) a žádné pohroma se nestala.
Opakuji, že nemám notebook, který bych postavil na stůl, připojil k němu externí klávesnici, myš a velký monitor a bavil se dobíjením akumulátoru. Moje grafická karta má jen jeden výstup a jedinou ACPI událost generuje vypínací tlačítko, kterým ale počítač jen zapínám. Takže pro mě je hald nebo acpid naprosto zbytečná věc.
Upgrade Xorg obvykle potřebuje nové knihovny, ale to za mě řeší distribuce, která mi překvapivě hal nenutí. Mohu vám prozradit, že obsah mého xorg.conf pamatuje rok 2002 a kromě několika kosmetických změn (přechod xkeyboard na zápis layout/variant nebo vypnutí kompozitního rozšíření kvůli zachování xvideo overlaye) se žádné překopání nekonalo.
Tiskni
Sdílej: