Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
apt-get update na pracovnim Debianu mi neudelal radost. X.org se chce updatovat z 7.3 na 7.4 a natahat mi do systemu hal, dbus a ruzne *kity, ktery jsem do ted uspesne ignoroval. Chci se zeptat na nazory lidi co si timhle upgradem prosli, jakou maji zkusenost, co se stability a rychlosti systemu tyce.
Otazka: jit ci nejit do upgrade?
Jit. treba Input hotplugging ma svoje vyhody.
Jinak tyhle veci samozrejme k behu potreba nejsou, pokud me pamet neklame (da se to nastavit rucne v konfiguraku - ale proc taky).
15.9.2009 22:26
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
7.3 (v Gentoo je unstable stejně jako 7.4)
Co to máte za architekturu/profil? Na x86/amd64 je stabilní xorg-server-1.5*, což je součást Xorg 7.4. Na jednom Gentoo jsem upgradoval na xorg-server-1.6 (abych se přesvědčil, že chyba je v libpciaccess, ale to je jiná pohádka), který bude součástí Xorg 7.5 (pokud nestihnou vydat xorg-server-1.7) a žádné pohroma se nestala.
Ostatně od doby, co je Xorg modulární, je hraní si na vydání Xorg jen nostalgií, protože velkou část Xorg je možné up/downgradovat celkem libovolně.
Součástí 7.5 bude xserver 1.7. U toho už dokonce vyšla první RC verze, kdežto o X.org 7.5 je zatím ticho po pěšině.Co to máte za architekturu/profil? Na x86/amd64 je stabilní xorg-server-1.5*, což je součást Xorg 7.4. Na jednom Gentoo jsem upgradoval na xorg-server-1.6 (abych se přesvědčil, že chyba je v libpciaccess, ale to je jiná pohádka), který bude součástí Xorg 7.5 (pokud nestihnou vydat xorg-server-1.7) a žádné pohroma se nestala.
Opakuji, že nemám notebook, který bych postavil na stůl, připojil k němu externí klávesnici, myš a velký monitor a bavil se dobíjením akumulátoru. Moje grafická karta má jen jeden výstup a jedinou ACPI událost generuje vypínací tlačítko, kterým ale počítač jen zapínám. Takže pro mě je hald nebo acpid naprosto zbytečná věc.
Upgrade Xorg obvykle potřebuje nové knihovny, ale to za mě řeší distribuce, která mi překvapivě hal nenutí. Mohu vám prozradit, že obsah mého xorg.conf pamatuje rok 2002 a kromě několika kosmetických změn (přechod xkeyboard na zápis layout/variant nebo vypnutí kompozitního rozšíření kvůli zachování xvideo overlaye) se žádné překopání nekonalo.
16.9.2009 09:09
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
Tiskni
Sdílej:
15.9.2009 19:59
15.9.2009 22:39
16.9.2009 10:58