Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Konfigurácia a jedna inštancia spustená ako server môže súčastne pracovať aj v pozícii klienta alebo nie?proc to?
+-----------------------------------+ | aplikace1 ---- prvni router --/| /-- klient1 | | | aplikace2 ---- druhy router --/| /-- klient 2 +-----------------------------------+a nestacilo by tedy vysvetlit prvnimu routeru kde najde server "aplikace2" a druhemu routeru kde je " aplikace1"?
... teprve ted jsem si vsiml ze aplikace1 s prvnim routerem jsou jinde nez aplikace2 a druhy router
takze to udelat tak, ze prvni router bude klient VPN z druheho routeru a naopak ... druhy router bude klient prvniho routerunakreslil jsem to jak si to predstavuju ....
Ale ak sa pokazí spoj medzi klientom1 a routrom1, ešte môže fungovať spoj medzi klientom1 a routrom2
a aj spoj medzi routrom2 a routrom1.
muze nastat:
1/ nepujde pripojeni routeru1
... pak se k aplikaci1 nedostane nikdo ani klientN ani router2
2/ nepujde pripojeni klientovi1
Otázka je v tom: je možné používať oba servery HA aplikácie kým funguje HA? Alebo len master, a repliku až keď ten vypadne?to ti nereknu, to zalezi na tom co je to za aplikaci ... to bys mel vedet spis ty :)
Pokud to dobře chápu, jde ti o to jak rozběhat openVPN zároveň jako klienta i server. Já to takto mám rozběhané pod Ubuntu/Debianem na několika místech. Stačí mít v /etc/openvpn více cfg souborů. Jeden pro server (vlastně je možno i více) a další pro klienty, také možno i více. No pokud řešíš i možnost routování přes jeden router na druhý, tak já to řeším přes direktivu push v cfg serveru.
push "route 192.168.3.1 255.255.255.255 vpn_gateway 10"
Ačkoliv mám pocit, že se toho muselo nastavovat nějak více, aby to routování chodilo jak má ... kdyžtak můžu časem dohledat.
Další TUN přidávám tak, že je mám ve všech cfg očíslované. Pro jednoduchost server-OL.cfg má dev tun0. Klient, client-AS.cfg, má dev tun1. Můj stroj, OL - ať je mámě nějak pojmenované, slouží jednak jako VPN server a zároveň se chová jako klient a připojuje se na stroj AS. To myslím je právě to co potřebuješ.
IP adresy z VPN rozsahu přiděluje server (tedy ten stroj, kte terému se připojuje klient), takže na jednom serveru (OL) mám VPN rozsah 10.10.1.0/24 na jiném serveru (AS) mám 10.10.2.0/24. Je nanejvýš vhodné mít VPN rozsahy všude různé a to i od jiných rozsahů, které se v daných sítích vyskytují. Takže ano, druhý server bude poskytovat adresy z jiného rozsahu.
Teď mi není úplně jasné k čemu klientů generujete ccd soubory? A jaké stejné nastavení je potřeba?
Jep, jasně už to dává smysl :) Myslel jsem že klienti jsou prostě-jednotlivci-kteří-jsou-na-cestách.
Dva tunely jsem mezi routerama nezkoušel, mám jen jeden ... myslím, že by to mělo stačit, ale dej vědět jak do dopadlo, teoreticky v tom problém nevidím.
Nie, ano.
NN
Tiskni
Sdílej: