Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mám 2 servery - první velice výkonný se používá skoro nonstop a druhý je postarší ne moc výkonný. Chtěl bych udělat mirrorování dat přes síť z 1. na 2. server aby při výpadku nebylo tak velké zlo - lepší pomalý server než žádný server. Mám ideu: pomocí drbd mirrorovat disk ze serveru 1 na server 2 na zvláštní disk a pokud by server 1 padnul, tak bych server 2 restartoval do "dat ze serveru 1". Jenomže nevím jak se drbd ve skutečnosti chová. Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis? Mohu očekávat jiné problémy se stabilitou/rychlostí toho 1. rychlého serveru?
Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis?
No, jestli se na zápis čeká nebo ne definuješ vybranym protokolem:
Viz http://www.drbd.org/home/mirroring/ :
Synchronous mirroring (called protocol C in DRBD speak) is the right choice for HA clusters where you dare not lose a single transaction in case of the complete crash of the active (primary in DRBD speak) node.
Zcela souhlasím s příspěvky výše. Určitě bych jako sekundární stranu drbd nepoužíval nějakou šunku, která má pomalé diskové operace. CPU ani paměť nejsou kritické (i když musí stíhat pár set megabitů komunikace po gigabitové síťovce, ale to není tak náročné), ale průchodnost sběrnic a rychlost řadiče a disků je zcela klíčová pro celkový výkon mirroru.
Tak to asi bude drbd nepoužitelné, sekundární server (ač má gigovou síťovku), tak má pomalou sběrnici a hdparm se dostane na 70MB/s, kdežto primár je 160MB/s. Co by se dalo použít jiného? Nejedná se o přesně aktuální kopii disku, stačilo by tak starou do 10 minut nebo možná i déle, ale hlavně aby to nebrzdilo síťový provoz na serveru, který má 2 hodně užívané síťovky.
Myslím si, že by se v tvém případě by se dal akceptovat režim B (zápis je dokončen v okamžiku příjmu TCP paketu na druhé straně. Pak by zpomalený zápis na sekundátu nemusel vadit, pokud nepůjde o kontinuální zápis. Chce to vyzkoušet, jde jen o pár příkazů.
Určitě bych dal do obou serverů samostatné gigabitové síťovky a propojit extra kabelem. Skoro nic to nestojí.
rsync z cronu nebo seznamfs treba
nebo treba 1x za hodinu rdiff-backupem a budes to mit i s historii
Na rdiff, rsync a podobné nástroje pozor, v případě velkého množství souborů může synchronizace trvat třeba i půl dne 
(vlastní zkušenost)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz