Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Mám 2 servery - první velice výkonný se používá skoro nonstop a druhý je postarší ne moc výkonný. Chtěl bych udělat mirrorování dat přes síť z 1. na 2. server aby při výpadku nebylo tak velké zlo - lepší pomalý server než žádný server. Mám ideu: pomocí drbd mirrorovat disk ze serveru 1 na server 2 na zvláštní disk a pokud by server 1 padnul, tak bych server 2 restartoval do "dat ze serveru 1". Jenomže nevím jak se drbd ve skutečnosti chová. Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis? Mohu očekávat jiné problémy se stabilitou/rychlostí toho 1. rychlého serveru?
Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis?
No, jestli se na zápis čeká nebo ne definuješ vybranym protokolem:
Viz http://www.drbd.org/home/mirroring/ :
Synchronous mirroring (called protocol C in DRBD speak) is the right choice for HA clusters where you dare not lose a single transaction in case of the complete crash of the active (primary in DRBD speak) node.
Zcela souhlasím s příspěvky výše. Určitě bych jako sekundární stranu drbd nepoužíval nějakou šunku, která má pomalé diskové operace. CPU ani paměť nejsou kritické (i když musí stíhat pár set megabitů komunikace po gigabitové síťovce, ale to není tak náročné), ale průchodnost sběrnic a rychlost řadiče a disků je zcela klíčová pro celkový výkon mirroru.
Tak to asi bude drbd nepoužitelné, sekundární server (ač má gigovou síťovku), tak má pomalou sběrnici a hdparm se dostane na 70MB/s, kdežto primár je 160MB/s. Co by se dalo použít jiného? Nejedná se o přesně aktuální kopii disku, stačilo by tak starou do 10 minut nebo možná i déle, ale hlavně aby to nebrzdilo síťový provoz na serveru, který má 2 hodně užívané síťovky.
Myslím si, že by se v tvém případě by se dal akceptovat režim B (zápis je dokončen v okamžiku příjmu TCP paketu na druhé straně. Pak by zpomalený zápis na sekundátu nemusel vadit, pokud nepůjde o kontinuální zápis. Chce to vyzkoušet, jde jen o pár příkazů.
Určitě bych dal do obou serverů samostatné gigabitové síťovky a propojit extra kabelem. Skoro nic to nestojí.
rsync z cronu nebo seznamfs treba
nebo treba 1x za hodinu rdiff-backupem a budes to mit i s historii
Na rdiff, rsync a podobné nástroje pozor, v případě velkého množství souborů může synchronizace trvat třeba i půl dne 
(vlastní zkušenost)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz