Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Mám 2 servery - první velice výkonný se používá skoro nonstop a druhý je postarší ne moc výkonný. Chtěl bych udělat mirrorování dat přes síť z 1. na 2. server aby při výpadku nebylo tak velké zlo - lepší pomalý server než žádný server. Mám ideu: pomocí drbd mirrorovat disk ze serveru 1 na server 2 na zvláštní disk a pokud by server 1 padnul, tak bych server 2 restartoval do "dat ze serveru 1". Jenomže nevím jak se drbd ve skutečnosti chová. Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis? Mohu očekávat jiné problémy se stabilitou/rychlostí toho 1. rychlého serveru?
Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis?
No, jestli se na zápis čeká nebo ne definuješ vybranym protokolem:
Viz http://www.drbd.org/home/mirroring/ :
Synchronous mirroring (called protocol C in DRBD speak) is the right choice for HA clusters where you dare not lose a single transaction in case of the complete crash of the active (primary in DRBD speak) node.
Zcela souhlasím s příspěvky výše. Určitě bych jako sekundární stranu drbd nepoužíval nějakou šunku, která má pomalé diskové operace. CPU ani paměť nejsou kritické (i když musí stíhat pár set megabitů komunikace po gigabitové síťovce, ale to není tak náročné), ale průchodnost sběrnic a rychlost řadiče a disků je zcela klíčová pro celkový výkon mirroru.
Tak to asi bude drbd nepoužitelné, sekundární server (ač má gigovou síťovku), tak má pomalou sběrnici a hdparm se dostane na 70MB/s, kdežto primár je 160MB/s. Co by se dalo použít jiného? Nejedná se o přesně aktuální kopii disku, stačilo by tak starou do 10 minut nebo možná i déle, ale hlavně aby to nebrzdilo síťový provoz na serveru, který má 2 hodně užívané síťovky.
Myslím si, že by se v tvém případě by se dal akceptovat režim B (zápis je dokončen v okamžiku příjmu TCP paketu na druhé straně. Pak by zpomalený zápis na sekundátu nemusel vadit, pokud nepůjde o kontinuální zápis. Chce to vyzkoušet, jde jen o pár příkazů.
Určitě bych dal do obou serverů samostatné gigabitové síťovky a propojit extra kabelem. Skoro nic to nestojí.
rsync z cronu nebo seznamfs treba
nebo treba 1x za hodinu rdiff-backupem a budes to mit i s historii
Na rdiff, rsync a podobné nástroje pozor, v případě velkého množství souborů může synchronizace trvat třeba i půl dne 
(vlastní zkušenost)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz