Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Mám 2 servery - první velice výkonný se používá skoro nonstop a druhý je postarší ne moc výkonný. Chtěl bych udělat mirrorování dat přes síť z 1. na 2. server aby při výpadku nebylo tak velké zlo - lepší pomalý server než žádný server. Mám ideu: pomocí drbd mirrorovat disk ze serveru 1 na server 2 na zvláštní disk a pokud by server 1 padnul, tak bych server 2 restartoval do "dat ze serveru 1". Jenomže nevím jak se drbd ve skutečnosti chová. Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis? Mohu očekávat jiné problémy se stabilitou/rychlostí toho 1. rychlého serveru?
Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis?
No, jestli se na zápis čeká nebo ne definuješ vybranym protokolem:
Viz http://www.drbd.org/home/mirroring/ :
Synchronous mirroring (called protocol C in DRBD speak) is the right choice for HA clusters where you dare not lose a single transaction in case of the complete crash of the active (primary in DRBD speak) node.
Zcela souhlasím s příspěvky výše. Určitě bych jako sekundární stranu drbd nepoužíval nějakou šunku, která má pomalé diskové operace. CPU ani paměť nejsou kritické (i když musí stíhat pár set megabitů komunikace po gigabitové síťovce, ale to není tak náročné), ale průchodnost sběrnic a rychlost řadiče a disků je zcela klíčová pro celkový výkon mirroru.
Tak to asi bude drbd nepoužitelné, sekundární server (ač má gigovou síťovku), tak má pomalou sběrnici a hdparm se dostane na 70MB/s, kdežto primár je 160MB/s. Co by se dalo použít jiného? Nejedná se o přesně aktuální kopii disku, stačilo by tak starou do 10 minut nebo možná i déle, ale hlavně aby to nebrzdilo síťový provoz na serveru, který má 2 hodně užívané síťovky.
Myslím si, že by se v tvém případě by se dal akceptovat režim B (zápis je dokončen v okamžiku příjmu TCP paketu na druhé straně. Pak by zpomalený zápis na sekundátu nemusel vadit, pokud nepůjde o kontinuální zápis. Chce to vyzkoušet, jde jen o pár příkazů.
Určitě bych dal do obou serverů samostatné gigabitové síťovky a propojit extra kabelem. Skoro nic to nestojí.
rsync z cronu nebo seznamfs treba
nebo treba 1x za hodinu rdiff-backupem a budes to mit i s historii
Na rdiff, rsync a podobné nástroje pozor, v případě velkého množství souborů může synchronizace trvat třeba i půl dne 
(vlastní zkušenost)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz