Dotaz: Jak je na tom Slackware?

[wasabi1]

Zdravím,

Protože jsem dlouholetý správce Linux serveru založeného z 99% na velmi spolehlivém Debianu, na který si nemohu ztěžovat jsem se chtěl zetat jak je na tom v současné době slackware distribuce, stabilnost, podpora 64-bit atd. A hlavně jestli s ním někdo máte praktické zkušenosti v provozu jaké má výhody nebo nevýhody. Předem děkuji za odpověď.

Odpovědi

[Ondřej Kubečka]

Stručně: je na tom dobře. ;) Stále se vyvíjí a podle Patrickova uvážení vycházejí nová vydání, stále se drží zdravé zásady KISS (keep it simple, stupid) (vč. geniálního, dosud snad nejjednoduššího systému binárních balíčků, co jsem viděl), nikam se nežene (ale od letošního léta a verze 13.0 existuje i oficiální amd64 port, když se na něj ptáte).

Zkušenosti jsou letité a kladné, ale řekl bych, že pokud Vám Debian vyhovuje: a) není důvod jej opouštět; b) obávám se, že Slackware nemusí být zcela Vaše krevní skupina (už jenom ten minimalistický balíčkovací systém a fakt, že přímo od správců distribuce dostanete relativně základní sadu SW).

[foldy]

Slackware používám už dlouhá léta jak na desktopu tak na serveru, ale jen verzi x86. Výhodou je opravdu vše co bylo v příspěvku pana Kubečka a snad lze jen dodat, že slackware je prostě vždy slackware, nezaměnitelný ,vždy v něm najdete to co jste tam hledal ,umí to co vždy a co se od něj očekáva.

[JF]

Mě se na Slackware líbí spartánský přístup u kterého za mě nemyslí nějaký složitý konfigurační systém. Pro konfiguraci něčeho atypického, třeba routeru se 4 sítěmi se to hodí. U jiných moderních distribucí jsem prakticky již odkázán na obrovité balíčky.

Neříkám, že je to ideální, ale každý má jiný vkus.

Třeba na takovém Centosu kompilace vlastního jádra trvá den, vanila nefunguje a musí se vyrobit vlastní balíček, který se nainstaluje.

[ubuntak]

Testoval jsem 64it verzi a nebyl sni problem. Slackware je jak jiz bylo receno krasne cisty a vzdy vite co a proc se vam "udelalo" tak a ne jinak. Narozdil od velkych distribuci. Ale kamen urazu je balickovaci system. Ktery poskytuje jen urcitou omezenou skalu "zakladnich" balicku. swaret je sikovny tool pro instalaci balicku ve slackware a reseni zavislosti. Problem je, ale dostupnost balicku pro slackware jak jiz jsem psal a bylo psano. Takze na slackwaru co si neprelozite to nemate. A verte rozjizdet na nem treba postfix s dovecotem, tak aby byla podpora virtualnich uctu neni otazka jak u debianich distribuci aptget ci redhet yum, ale otazka nekolika hodin prekladani zdrojaku. A kdyz uz se v tom prekladani dostanete do nejake faze a pak zjistite ze vam nejde prelozit jeden balicek, na kterem je zavisly dalsi, kvuli kteremu nemuzete nainstalovat dalsi, na nemz je zavysli dalsi [nikdy nekoncici rekurzivni fce]... Takze nejak asi tak. Na firewall, ftp, file(samba, kerberos pro pripoijeni do AD) ci web je to skvely server. Ale treba na postaka bych jej nedal (vlastni zkusenost). To radeji nahodim ubuntu nebo centos -mi oblibeci- a rozjed je do zakladni funkcnosti je otazka instalace + par minut na apt-get ci yum.

[Ondřej Kubečka]

Dovolil bych si nesouhlasit. Kamenem úrazu podle mě je, když je někdo zvyklý na nějakou distribuci a buď by chtěl, aby všechny distribuce byly stejné, nebo z pro mě ne zcela pochopitelného důvodu by chtěl používat distribuci jinou, kdyby se ovšem jenom chovala stejně jako jeho distribuce současná.

Myslím, že člověk uvyklý Slackwaru na něm poštovní server rozhodní snadno a rychle. Jak sám naznačujete, je to otázka zvyku a zaběhlých postupů. Zkoušel jsem manželce (když o něm všichni kolem tak básnili), dátna desktop (K)Ubuntu, ale pohyboval jsem se kolem neobratně (byť jsem pár let Debianí servery spravoval, takže nějaké zkušenosti za nehty určitě uvízly), nadával na balíčkovací systém se závislostmi a po pár týdnech jsem se pokorně vrátil ke Slackware. Tím neříkám, že by Ubuntu by byla špatná distribuce, ale že je jiná (což je dobře), a holt mě osobně (uvyklému na jiná paradigmata) nevyhovuje (nebo alespoň ne tolik).

Jinak jste mi šlápl na kuří oko. Jestli nějakou část Slackware mám obzvláště rád, tak je to právě absolutně jednoduchý (tj. ne komplexní, nikoliv nutně uživatelsky snadný) balíčkovací systém (a z "devianizujících" nepravověrnosti typu slapt-get a swaret mi nabíhají pupínky). BSD styl init skriptů a konzervativní přístup k novotám je pak spíše třešinka na dortu. ;)

[Petr]

64bit verze slackware je v podstate Patrikem na milost vzanej slamd64, coz je neoficielni port slackare na 64bit platformu. Rozjet cokoli na slacku neni problem, akorat clovek musi cist readme/install/how-to kde jsou popsany zavislosti. Dost casto jsou ale k dispozici na netu jiz hotove balicky nebo build scripty  - napriklad na http://www.linuxpackages.net/. Sam slack pouzivam od verze 7 a slamd64 od verze 11 (cca zacatek 2005) jak na ntb a stanici tak i na serverech a firewallech. Mam pripraveny scripty primo pro instalaci, takze neresim vyber balicku, a pripadne to co pak chybi dotahnu z nfs serveru. Kdyz srovnam Patrikuv balickovaci system a rpm, tak mi to vychazi tak trochu nastejno. Oboji ma svy klady i zapory. Zname kovbojky s rpm databazi na slacku neresite, pokud si ale poskodite /var/log/packages mate podobnej problem. Pokud budete instalovat nejakej program nebudete resit ze kvuli jedne knihovne vam rpm nuti dalsi kvanta balicku vlivem rekurzivni zavislosti, ale nainstalite pouze pozadovany program a nahrajete na stroj pouze onu pozadovanou knihovnu. Existuji porty apt a dalsich balickovacich nastroju, ale ty neznam.

[JF]

Naprostý souhlas.

Když někdo má 512MB CF kartu, tak na ní základní router ze Slackware nainstaluje.

rpm se mi neustále snaží tlačit gigabyte "hnoje" a ořezat se to snadno nenechá.

[Begleiter]

Gigabajty "hnoje" se snaží tlačit i aptitude (apt-get) v *buntu, Debianu aj.

[Begleiter]

Na Slackware hrozně rád vzpomínám, protože to bylo (je) velmi čisťounké a jednoduché distro.

[rastos]

jaké má výhody nebo nevýhody.

Výhody: takmer vo všetkých prípadoch sa dá prísť na to, ako veci fungujú. (Tam, kde sa na to "nedá" prísť, ide o windowsatenie linuxu - napr. HAL )

Nevýhody: pre desktop - neobsahuje GNOME (odporúča použitie balíkov tretej strany), ešte stále je v ňom len KDE 4.2.4, hoci už takmer mesiac existuje 4.3.1 . Pre server - DNS server je bind, SMTP server je sendmail. Kto chce radšej djbns a postfix, môže byť sklamaný. Niektoré tooly si treba skompilovať (alebo zobrať od 3. strany) - napr. wireshark, clamav či vpnc. Nerozdeľuje od balíčkov veci potrebné pre kompiláciu (žiadne -dev balíky). Neobsahuje PAM. Obahuje niečo smerom k LDAP, ale s tým nemám skúsenosť. Povedz čo na tom chceš rozbehať a dozvieš sa viac.

Inak s tým nie je problém.

[Dunric]

Většinu hlavních vlastností už tu popsali jiní. Já jen za sebe doplním, že tam kde nebyla žádána oficiální komerční podpora dodavatele distribuce, jsem Slackware nasazoval a spravuji už cca 5 let a jsem naprosto spokojen. Jednalo se o menší heterogenní sítě (<= 50 PC) jak na pozici stanic tak především jako routery a servery(IMAP, SMTP, MySQL, LDAP, SMBFS/NFS, FTP, SSH, VPN, X aj.) .

Občas se projeví podle mě jediný nedostatek Slackware a to relativně malý počet balíčků v základní distribuci, ale až na výjimku se mi nestalo, že bych nenašel pro požadovanou aplikaci už hotový sestavovací skript na SlackBuilds.org, který tímto doporučuji. Sestavení balíčku je pro trochu zkušeného celkem triviální záležitost, případné závislosti na externích balíčcích jsou u skriptů popsány. Aktualizace je pak většinou jen otázkou přepsání čísla verze a znovusestavení.