Byla vydána verze 1.70.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Jako reakce na rostoucí obavy z vlivu korporací na vývoj Rustu a předložený návrh restriktivních zásad používání ochranných známek Rustu, byl nedávno představen komunitní fork Rustu se 100 % méně byrokracie: Crab (CrabLang).
Oliver Smith z Canonicalu shrnuje základní vlastnosti „neměnné“ distribuce Ubuntu Core také ve srovnání s protějšky Chrome OS, Fedora Silverblue a MicroOS. Canonical připravuje desktopovou variantu Ubuntu Core vedle dosavadní serverové/embedded.
Z aktualizovaného seznamu chyb (pdf) procesoru AMD EPYC 7002: #1474 - procesor se po 1044 dnech od posledního resetu zasekne [reddit].
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.22. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
David Malcolm se ve svém příspěvku na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vylepšeních statické analýzy (volba -fanalyzer) v GCC 13.
Byla vydána nová stabilní verze 23.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Stoat. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Příspěvek na blogu CZ.NIC upozorňuje na nový útok na weby v Česku. Na honeypotech na Turrisech byla zaznamenána nová aktivita útočníků - probíhající útok na FTP servery, které se vyskytují na stejné IP adrese, jako aktivní WEB server.
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
Předpokládám, že se neobejdu bez nějakého správce oken a programu virt-manager.Teoreticky ano, vše jde konfigurovat přes command line. Přístup do VM pak můžete řešit 1) konzolí na sériovém portu 2) ncurses textovou konzolí nebo 3) přes VNC z jiného kompu (ve skutečnosti virt-manager také jede přes VNC na localhost).
Řekl bych, že KDE nebo GNOME jsou zbytečně veliké, když vlastně bude otevřeno např. jen 5 oken s jednotlivými virt. PC a mezi nimi se budu přepínat.Minimální instalace gnome/kde bych se úplně nebál, ale samozřejmě existují další možnosti.
Přemýšlel jsem dát počítač s KVM na nějaký starší 150GB disk i se swapem 16GB.Swap dejte na nejrychlejší disk co budete mít (předpokládám ten 1,5TB) a virtuálům nakonfigurujte pouze dostatek fyzické RAM bez vlastního swapu.
Má smysl spojit 1,5TB a 500GB disk a nějak mirrovat aspoň těch 500GB (např. pomocí LVM) nebo tam odlévat zálohy nebo snapshoty?Pokud to chcete hrotit, tak 500 + 500 do stripped raidu (pokud jsou ty disky aspoň přibližně stejně rychlé) a zbylý 1 TB použít na zálohy / nevýkonné VM / swap. LVM samozřejmě použijte tak nebo tak, abyste měl oddíly pro VM přímo na disku a ne jako soubory v systému.
virtuálům nakonfigurujte pouze dostatek fyzické RAM bez vlastního swapu.Řekl bych, že nějaký swap se hodí. Jednak "programy jdou pomalu" je lepší ukazatel toho, že virtuál nemá dost paměti, než "programy padají". Druhak se do toho swapu může u dlouho běžícího virtuálu odházet z paměti to, co se nepoužívá - něco se tím ušetří. K tomu dostatku fyzické paměti malá poznámka - nesmí se to přehnat, součet "fyzických pamětí" pro virtuály bych radši volil menší, než je celková paměť toho stroje. Host využije všechno, co dostane - z volné paměti udělá diskovou cache - takže když paměť všech hostů překročí fyzickou paměť hostitele, bude se swapovat (u KVM to jde). Zápis na hostech potom probíhá tak, že se data nejdřív na hostovi zapíší do cache (tj. na hostiteli se něco zapíše do swapu) a následně teprve zapíší na disk - je tam jedno zapisování na disk navíc.
Teoreticky ano, vše jde konfigurovat přes command line.A samozřejmě i při spuštění z příkazové řádky je možné - pokud se použije nějaký správce oken - nechat KVM vykreslovat do jeho vlastního okna - tuším, že na to používá SDL.
tuším, že na to používá SDLJo, to ale nepřežije pád/logout z okenního prostředí... a taky je nejpomalejší. Ale zase precizně emuluje myš bez potřeby usb tabletu.
Jednak "programy jdou pomalu" je lepší ukazatel toho, že virtuál nemá dost paměti, než "programy padají". Druhak se do toho swapu může u dlouho běžícího virtuálu odházet z paměti to, co se nepoužívá - něco se tím ušetří.Tohle všechno budete mít u centrálního swapu taky, akorát se nebudou jednotlivé virtuály překřikovat při přístupu k němu a navíc
Host využije všechno, co dostane - z volné paměti udělá diskovou cachese nebude cachovat swap virtuálek, ale udělá se s tou pamětí něco rozumnějšího.
Jo, to ale nepřežije pád/logout z okenního prostředí... a taky je nejpomalejší.Ani nepřipomínej. Jednou jsem instaloval stroj a dělal jsem to natřikrát. Při prvních dvou pokusech jsem se totiž přepnul na čtvrtou konzoli toho virtuálu. Zkratkou Alt+F4... (Ale -no-quit už jsem našel
Ale zase precizně emuluje myš bez potřeby usb tabletu.VNC okno a myš. Bleh. Celé to záleží na tom, jak ten stroj tazatel hodlá využívat. Vzhledem k
Vzhledem k tomu, že počítač bude fungovat jako desktop, řeším, jak přistupovat k virtuálním počítačům.tipuju, že se asi nebude jednat o serverové nasazení s tím, že by se těmi virtuály pracovalo vzdáleně, takže pro jednoduchost to SDL okno postačí. Změna není žádný problém.
Tohle všechno budete mít u centrálního swapu takyPravda, tady mi uniklo, že hostitel může vlastně udělat to samé. (Nicméně stále si myslím, že je lepší, když jde program pomalu, než když spadne.)
Nicméně stále si myslím, že je lepší, když jde program pomalu, než když spadne.Nevím proč by padal: paměti bude mít pořád stejně, jen o její umístění se bude starat hostitel, a ne ta virtuálka.
Představa že budu detekovat nedostatek RAM z relativní pomalosti systému kvůlivá použití swapu je trochu naivníStále přehlížíš fakt, že tazatel psal, že ten stroj má sloužit jako desktop a virtuály budou na testování a práci. Je vcelku jasné, že když něco půjde pomalu, uživatel si toho všimne a začne zjišťovat, proč. O nějaké automatizované detekci tu není řeč.
OOM killer zabíjí i když dojde swap.To víme. Rozdíl je v tom, že bez swapu spustím aplikaci, ta si vesele běží a pak zhavaruje a můžu začít znova. Se swapem se zpomalí, ale buď doběhne - swap to zachrání - nebo mi to zpomalení aspoň dá čas věci řešit.
budu si pořizovat počítač s procesorem Intel Core i5-750, deska Gigabyte GA-P55-UD4 a 8GB DDR3 RAM.Doporučuji ověřit si, jestli ta deska podporuje virtualizaci. S tvými plány by tě tolik oblíbená hláška kvm: disabled by bios asi nepotěšila
Tiskni
Sdílej: