Dotaz: Několik začátečnických dotazů ohledně Ubuntu

[Dr Fuss]

1. Zpětné lomítko je pouze výmysl Microsoftu? V Liuxu se nepoužívá? 2. Jak se označují soubory v Linuxu? Musí mít,příponu? Případně omezení délky,přípustné znaky 3. Jak poznám spustitelný soubor po výpisu ls v terminálu a jak v grafické nadstavbě (GNOME?) 4. Jak spustím spustitelný soubor po výpisu ls v terminálu a jak v grafické nadstavbě(GNOME?) V terminálu to je asi napsání jména souboru a v graf. nadstavbě jsem na některé klikal a nic.

5. Jaký praktický význam má mnt - příkaz mount kdy a na co se mi bude hodit? Jde nějak jednoduše - vratně zcela vyprout grafické prostředí a pracovat v textovém režimu na černé obrazovce a nebo je to už dávná minulost?

6. Co znamenají šipky u modrých ikon souborů. Jsou to zástupci? 7. Potřebuju spustit nějakého souborového mannagera - který je nainstalován už při instalaci Ubuntu.

Odpovědi

[vencour]

Nejlepší by bylo, kdyby ses někam podíval, třeba do zdejší Učebnice a pak jen řek, co ještě Ti není jasné. Soubory mají práva, (r)ead, (w)rite, e(x)ecute.

Textová obrazovka je pro někoho živoucí současnost. Ty by ses na ni mohl dost skrze Ctrl+Alt+F[1-6], zpátky přes Alt+F7, to podle toho, že na sedmém terminálu běží nejčastěji Xka a od jedničky do čísla nižšího je textová konsole.

Ubuntu a grafický manažer? Tam je gnome, snad Nautilus - nemám zkušenost.

[Pheek]

Tyto a i jiné otázky ti zodpoví http://www.root.cz/knihy/linux-dokumentacni-projekt/ a nebo http://www.ubuntu.cz/podpora/dokumentace a ještě http://wiki.ubuntu.cz/ jinak je toho plnej net, stačí hledat.

[kuba]

1) stejně jako u HTTP se používá /

2) používají se stejné přípony jako ve Win pro známé typy souborů (jpg, png, html,..), spustitelné soubory jsou bez přípony, omezení jsou minimální

3) po ls se označí spustitelný myslím zeleně, po výpisu ls -l se v seznamu práv vypíše x jako executable. V Gnome nevim

4) ./soubor ; asi kliknutím na něj, ono se to zeptá jestli otevřít nebo spustit

5) přepínání Ctrl+Alt+Fx

6) nemam gnome

7) Nautilus

[foldy]

[1] Ano vypadá to tak já jsem ho za 8 let pouzivani slackware nepotkal až na sambu, které slouží k připojování windwosowích oddílů [2] Ne přípona není nutná ale občas se používá například .tar aby bylo jasné že jde o kompresi,.sh že jde o spouštěcí skript apod. jinak většina souborů jsou v linuxu spustitelné jen na to musíte mít práva (součástí práv je i spustitelnost souboru [executable]) [3] pomocí ls se zobrazí soubory podle nastavení u mně v konzoli třeba zeleně a v KDE konsoli taky stejnou barvou ale muze to byt nastaveno i jinak. Gnome Jsem hodně dlouho nepouzival takze jak to poznate to vam nepovim. [4] pokud má soubor právo na spuštění tak se spouští příkazem ./ takže třeba ./test [5]mount je příkaz pro připojování disků. Jak jste si jiste vsiml tak v GNU/Linux systemech se disky připojují do složek. neexistuje zadne C: D: apod.. Připojitelné disky nemusí být nutně lokální dají se připojovat i vzdálená umístění třeba přes ssh šifrování. příklad příkazu mount -t ext3 /dev/hda1 /home/uzivatel/zaloznidisk Jinak vam moc nedoporucuji hrabat se v automatickych skriptech Ubuntu distribuci pokud presne nevite co delate mohlo by vam pak prestat fungovat spoustu veci. automaticky start jen do konzole se upravuje v souboru /etc/inittab (ve slackware ,v ubuntu to mozna tak neni) Jak se dostat z grafiky do konzole a z5 to uz tu v nejakem prispevku je. Jinak konzole je hlavní komunikací mezi uživatelem a GNU/Linux systemy, určitě to není dávná minulost. Graficka nastavba je jen klikatko ktere stejne zapisuje pomoci konzolovych skriptu do souboru. A pokud se chcete hrabat v konzoli a vsechno se naučit konfigurovat ručně doporučuji Slackware ale upozornuji pro začátečníka nedoporučuji. Jinak pokud není spuštěný grafický režim tak se spouští z konzole příkazem startx [6] Nevím Gnome už jsem opravdu dlouho neviděl.

[foldy]

Ještě jsem zapomněl konzolový filemanager se jmenuje midnight commander a spouští se příkazem mc, lze jej spustit v grafické i textové konzoli.

[Jaroslav Kopal]

Děkuji těm posledním dvěma odpovídatelům za jejich odpovědi. Vím, mohl bych se prokousávat stohy podobných nebo stejných dotazů které tu položil už někdo kdysi přede mnou, nebo se probírat různými internetovými učebnicemi nebo popisy Linuxu. (3 mám dokonce doma ve formě knih už asi 12 let z období Red Hat V7.0) Kladu stručné a snad i jasné dotazy ač jako Linuxový začátečník se budu snažit aby nebyly hloupé. Myslím si že poradna nebo diskuze je to co je a kdo nechce odpovídat ať prostě neodpovídá. Těm co odpovídají upřímě a ze srdce děkuju.

[Dalibor Smolík]

Foldy, jde o dobré informace, které začátečníkovi příjdou vhod, ale příště by to chtělo trochu formátovat a nějaký odstavec, kdo to má číst

[Jaroslav Kopal]

Formátovat? To tu asi ještě neumím. Jsem tu asi druhý den. Ještě mám dotazy. Uplný začátek adresářů - kořen je teda / a s rootem - superuživatelem - administrátorem to má společný asi jen ten fonetický název root ano? A ještě, k čemu mi může být prospěšné mnt mountování. Co všechno můžu přimountovat a odmountovat a proč třeba?

[kuba]

Dříve superuživatel root měl svůj domovský adresář v /, tedy v kořenu (rootu) adresářového stromu. Proto ten jeho název takhle vzniknul. Dnes už ho má v /root.

[Dalibor Smolík]

Ne, s tím formátováním jsem to přehnal , jde jen o to udělat nějaké odstavce a číslování pod sebe, asi tak jako v běžném dopise. Jinak samozřejmě je obtížné se prokousat těmi začátky, je opravdu dobré si něco přečíst - ale rada od někoho, kdo má větší zkušenosti je k nezaplacení. Také mě mátlo, že hlavní adresář je /, ale nastavení systému určené pro superadministrátora jsou uložené v /root, stejně tak pro běžné uživatele je v /home/uzivatel. A konfigurační soubory samotné jsou v /etc

[foldy]

Sorry ja to pekne naformatoval ale bez značek ted jsem si jich všiml díky. nejde to psat v techu :) ?

[l4m4]

1. Backslash coby oddělovač adresářů přidal MS do MS-DOSu 2.0 (který už podporoval podadresáře), protože lomítko používal MS-DOS 1.0 pro volby programů (V UNIXu se používá pomlčka -). Spousta věcí v MS Windows funguje i s / coby oddělovačem, ale konvence je používat \. V UNIXu se \ používá hodně, ale k něčemu jinému: k označení, že následující znak se má brát jako obyčejný znak, ať už by měl jakýkoli speciální význam

echo $HOME
echo \$HOME

(a někdy naopak přidává obyčejným znakům speciální význam).

2. Přípony se používají, protože je to praktická konvence, ale neberou se tak vážně, spousta věcí může mít příponu jakou chce nebo žádnou nebo několik a fungují stejně dobře.

3. Nijak; ls --classify jim připojí na konec jména hvězdičku, ve výpisu ls -l podle práva (x).

4. /cesta/k/souboru/soubor, což pro soubor v aktuálním adresáři znamená ./soubor. Co se najde v PATH, stejně jako v MS-DOSu, k tomu se plná cesta psát nemusí.

5. K připojení různých dalších disků; v praxi mají desktopová prostředí tendenci připojovat výměnné disky a podobná zařízení sama do /media/něco, takže mount použiješ zřídka a zpravidla jako root.

7. V každém GNOME je asi Nautilus (odpovídající Průzkumníkovi v MS Windows), který spustíš např. přes odkazy na home a další adresáře, které jsou někde v hlavním menu...

[Jaroslav Kopal]

Ještě mám 4 dotazy. 1. Dočetl jsem se že v Ubuntu má eXecute soubor i jakýsi spouštěcí příznak, který lze nastavit. Kdy kdo ho zase vrátí na původní hodnotu. 2. U výpisu souborů ls -a jsou i jakási jednociferná čísla snad jakési odkazy, co je to? Proč je u kurzoru terminálu $ co mi sděluje. 4. Jaký je rozdíl mezi root a user. Root je zároveň vlastník ne? Mám v tom asi trochu guláš.

[nelson]

2.) ls -a mi vrací pouze výpis všech souborů, nic jiného, např:

.              .fontconfig      .local            .recently-used.xbel

3.) $ je normální uživatel, # je root => root@nout:~# a user@nout:~$

[l4m4]

1. Odbočka. Ach jo, v Ubuntu. Už asi čtyřicet let v každém unixovém systému. Ty to sice neděláš naschvál, ale někdy už je toto v Ubuntu k nasrání. Konec odbočky.

Nastavuje se příkazem chmod (nebo samozřejmě v nějakém file manageru). ,Výchozí hodnota` je otázka definice; prostě tam to právo na spuštění buď je, nebo není; chmod umí všechna souborová práva přidávat i odebírat.

2. Ano. Každý soubor tam má takové číslo, kolik má nezávislých jmen (tj. /jedna/cesta/jedensoubor a /druha/cesta/druhysoubor může být fyzicky týž soubor). Normální soubory mají jedno, adresáře dva nebo víc (kvůli podadresářům).

3. Že tam končí prompt, takže od tohoto místa píšeš ty. Nic víc. Může tam být cokoli jiného nebo nic (nepraktické) a celý prompt může vypadat dost odlišně, jak si ho kdo nastaví...

4. Kde? Ve výpisu ls?

[Jaroslav Kopal]

Děkuji všechno jsem pochopil. Těmi čísly jsem myslel ta čísla vpravo při výpisu drwxrwxrwx 14 ... aha tak ona nejsou jednociferná, právě jdem si říkal že 0 - 9 není moc. A ty spustitelný příznaky byly i kdysi u RED HAT V 7.0? To se mi zdá že se s tím setkávám zde u Ubuntu prvně? Stejně to moc nechápu proč je to dobré proti virům? Vždyť vir si ten příznak může nahodit také ne?

[Jaroslav Kopal]

Trošku odbočím. Vidím tady fajfku u některých příspěvků s textem: Diskuze byla podle reakce čtenářů uzavřena. To je možné aby někdo takhle rezolutně ukončil diskuzi? To bych očekával třebas když se k tématu odpovídatelé ani autor dotazu po nějakém čase už nehlásí.

[l4m4]

Podle čtenářů byl dotaz zodpovězen. Akorát ty kladeš furt další a další, což nemohli chudáci dopředu tušit...

[l4m4]

Nejsem si jist ohledně původního systému na PDP-7, to jsem opravdu nezažil, ale systém práv popisuje Thompsonův a Ritchieho článek The UNIX Time-Sharing System z roku 1974. A od té doby se změnil pouze marginálně. Takže v libovolné verzi RedHat Linuxu byl zcela jistě (kromě toho že RHL 7.0 už samozřejmě pamatuji).

Spustitelnost rozhodně nebyla zavedena kvůli virům. Skutečnost, že soubory stažené z 'netu nebo uložené z mailu nejsou vytvářeny spustitelné, je spíš jen taková příjemná koincidence několika věcí.

[Jaroslav Kopal]

Nojo chudáci. Když moje dotazy jsou vždycky hold asi na delší diskuzi. A to rezolutní ukončení diskuze je to Sbalit nebo Blokovat? Či co? To vyplývá z meritu věci ne? Že některé problémy se tu budou košatit ne? Asi u málo koho to proběhne formou - dotaz - odpověď tečka.

[Jaroslav Kopal]

Tomuhle už nerozumím: => root@nout:~# a user@nout:~$_________to znamená že, root je víc jak root@nout a pak už vážně nevím jak si to vyložit. Takovéhle výrazy jako root@nout a další to v Linuxu taky existuje? To jsem snad v knížkách nikde ani neviděl? Hned se tam mrknu. Teda pánové vy na mě rozbalujete věci?

[Honza Balák]

Předchozí příspěvek pouze reaguje na to, že superuživatel ROOT má na konci promptu znak # a obyčejný uživatel tam má $.
root@nout:~$ znamená toto:
root - přihlášený uživatel (tedy root)
nout - hostname daného stroje (obsah souboru /etc/hostname)
~ - značí domovský adresář (u roota je to /root, u uživatele pepa je to /home/pepa)
Což samozřejmě není pravidlem, celý tento řetězec si uživatel může nakonfigurovat dle libosti, takže tam může být prakticky cokoliv. Tohle je většinou výchozí stav.

[nelson]

omlovám se za nejasnost .. bylo to myšleno jako příklad uzivatel@stroj:/slozka/slozka2$ či # dle práv - takto to je alespoň defaultně v Ubuntu

[vencour]

Když jsou Vaše dotazy na delší diskusi, tak dakt by se Vám víc vyplatilo studium dejme tomu zdejší Učebnice. Pokud chcete učení dialogem, tak se ptejte.

Ohledně stringu ($) a hashe (#) se jedná o upozornění, kdo je s jakými právy přihlášen. Viz třeba příkaz "id", vypíše, v jakých jste skupinách, na co máte právo prostřednictvím oněch skupin. Ohledně virů - aby se něco prvotně stalo, tak ten první průnik do bezpečnosti, systému, musí být buď chyba nebo úmysl. Proto stáhnutý soubor bez spustitelných práv a bez spolupráce uživatele moc neudělá. Konfigurační a spustitelné soubory systému jsou v různých distribucích různé - to je další překážka pro šíření něčeho.

[Jaroslav Kopal]

Děkuju panu Honza Balák za vysvětlení problému, tak jak by to mělo být podáno aby to pochopil každý - i já. Nechci tady otravovat s každou hloupostí. V textech je skryta spousta odpovědí jenže se k nim dopracovat je určitě zdlouhavé a někdy tam stejně člověk nenajde odpověď na to co ho zajímá ať hledá jak hledá. Teď mám ještě takový problém že si chci zkusit projít - spustit všechny spustitelné programy abych zkusil co všechno jsem si s instalací nainstaloval. Jak toho dosáhnu a můžu si to vůbec dovolit u všech spustitelných, spustit je? Abych si v systému něco nerozkulačil? A ještě jsem byl v šoku když jsem zjistil že pracuju v Nautilu který jsem dlouho hledal a nenacházel. On je totiž tak stejný jako všechny systémové utility že to začátečník ani nepozná, až když si dá About tak žasne. Pořád jsem očekával něco jako Norton Commander a najednou tohle zjištění. Dobrá knížka kterou mám je LINUX V KOSTCE od O'REILLY.

[vencour]

Mně vyhovuje procházet konfiguráky (v /etc) místo spouštění příkazů. Nebo se hrabat v manu - buď v konsoli nebo v konqueroru (tam se mi líp prochází), snad nautilus zvládne taky man? (Firefox ani seamonkey mi s ním nemluví). Man je vedle vazby "příkaz -h" hlavní nápovědou. Obvykle jsou v něm příklady a na konci jmenované související programy. Podobný účel má na příkazovém řádku "info příkaz" a "apropos příkaz".

[l4m4]

Nevím, zda Nautilus umí man a podobné pseudoprotokoly, u mne ne. Ale ve standardním help browseru v GNOME jsou i man a info stránky.

[vencour]

Dík za doplnění. Gnome jde mimo mne.

[Dalibor Smolík]

Ano, Linux v kostce mám také - dobrá učebnice.
Dále na webu je vhodné pro začátečníky třeba fastlinux nebo sekce učebnice na tomto serveru a další ..

[Jaroslav Kopal]

Můj problém je nejspíš v tom, že jako: jaroslav@jaroslav $ nemohu asi dělat spoustu věcí, takže se nejspíš musím přihlásit jako root - superuživatel a pak mi nejspíš spousta záhad odpadne. Jisté pokusy jsem udělal ale nesetkalo se to jaksi s pochopením počítače. Ačkoliv jsem mu na jeho dotaz zadával heslo odmítal ho. Při instalaci Ubuntu 9.04 to po mě chtělo jméno: XXXXXX YYYYYYY a heslo: ******* Po nastartování Ubuntu to po mě Jméno ani heslo nechce, protože jsem při instalaci zvolil přihlašovat automaticky. Otázka zní: Jako co se přihlásit a jak? Jak se pak zase odhlásit zpět? Děkuji.

[Honza Balák]

Co konkrétně nefunguje bez roota? Při instalaci programů se ptá na heslo, které se zadávalo při instalaci Ubuntu. Toto heslo není roota, ale uživatele XXXX. Nic jiného není potřeba. Pokud potřebujete opravdu uživatele root, tak stačí v terminálu (Aplikace -> Příslušenství -> Terminál) zadat následující:

sudo su [enter]
zde zadat heslo z instalace [enter]
passwd [enter]
napsat nové heslo roota [enter]
znovu napsat nové heslo roota [enter]

Potom už by mohlo být možné se v GDM přihlašovat jako root (pokud to tam ovšem není zakázáno). Odhlášení se provádí tam, kde se vypíná počítač, tj. vpravo vedle hodin je jakási ikona a tam bude v nabídce "Odhlásit"

[Jaroslav Kopal]

Děkuju za posloupnost příkazů vedoucích k přepnutí uživatele. Taky bych na to asi přišel kdybych se tak týden rochnil v příručkách. Třeba se obávám že jako normální uživatel nemůžu instalovat modem, atd. Také bych v promptu rád něco změnil protože jaroslav@jaroslav $ se mi moc nezamlouvá raději bych bedynka@jaroslav $ či něco jiného. To první jsem se dočetl že je jméno stroje a to druhé jméno přihlášeného uživatele.Je to tak? A to sudo je co za zktatku superuser .. a co dál, víte to?? To sudo znamená to že příkaz spouším dočasně jako root, či co?

[Honza Balák]

Ta posloupnost příkazů pouze nastavila heslo pro uživatel root. Přepnutí se dělá právě tím odhlášením (pokud chcete přepnout na uživatele celé sezení) - což je ovšem velké bezpečnostní riziko!
Pokud potřebujete spustit program pod superuživatelem, je lepší použít

sudo nazev_programu

v případě terminálu, nebo

gksu nazev_programu

v případě Gnome.
Ohledně jaroslav@jaroslav - první je uživatel, druhý je stroj, takže je to možné jako jaroslav@bedynka a to by se mohlo docílit změnou obsahu souboru /etc/hostname (to ale ať raději potvrdí někdo znalejší)

[Jaroslav Kopal]

Děkuju za informace a ještě teda to před příkaz předsunuté sudo, znamená to že příkaz spouším jednorázově jako root či co. Ještě co to znamená - je to patrně zkratka superuser........?

[Honza Balák]

Ano, příkazem sudo spustíte daný program (předaný jako parametr) jako root. Tedy

sudo gedit

v terminálu nebo přes Alt+F2

gksu gedit

spustíte textový editor Gedit jako root.

[Jaroslav Kopal]

A proč zrovna gedit bych měl spouštět jako root? To vás napadlo jen jako příklad? Nebo to má nějaké opodstatnění?

[Honza Balák]

jj, to byl jen příklad. I když při editaci konfiguráků se to hodí. Opravdu bych doporučoval si něco prvně přečíst, tohle jsou docela elementární věci.