Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
rpm provádět na nainstalované balíky, se dají dělat i na nenainstalované balíky ležící na disku prostým přidáním parametru -p. Takže např.:
rpm -qip soubor.rpm - zobrazí hlavičku s informacemi o balíku.rpm -qp --changelog soubor.rpm - historie změn od tvůrce balíku.rpm -qp --requires soubor.rpm - jaké závislosti balík vyžaduje.rpm -qp --provides soubor.rpm - co balík poskytuje.rpm -qlp soubor.rpm - seznam souborů v balíku.rpm -qp --scripts soubor.rpm - skriptlety balíku.createrepo /cesta/k/adresáři/s/balíky) a to pak přidat pro yum (v /etc/yum.repos.d/). Pak lze pro dotazy používat yum nebo třeba repoquery (Dál bez komentáře. Kdo chce vědět, co to dělá a co dalšího to umí, přečte si manuál.):
repoquery --whatrequires --recursive --alldeps balikrepoquery --requires --resolve balikrepoquery -l balikrepoquery -f '*/soubor'# vypíše hlavičkové info o souboru včetně závislostí dpkg --info <jméno_souboru> # vypíše seznam souborů v balíčku dpkg -c <jmeno_souboru> # zbytek ví (lze listovat přímo jen závislosti, atd.): man 1 dpkgPokud se jedná o dotazy do vzdáleného repository:
# vypíše hlavičkové info o souboru včetně závislostí apt-cache show <jméno_balíku>Jak vypsat obsah balíčku bez jeho stažení nevím - používám k tomu web debian.org Snad to pomůže.
man 1 dpkg man 8 apt-cache man 8 aptitudepopř. odkazy z těchto man stránek.
Tak proč ho (GNU/Linux) teda používáš, když na něj furt nadáváš?
Můj pohled je, že Ubuntu je tak trapně jednoduché, co chci, to si naklikam v synapticu a hotovo. Tam žádný hraní není potřeba
se systémem.
Tak to mi něco uniklo. Psal jste, že chcete linux používat jako nástroj a nic neřešit? Pokud chcete zkoumat linux víc, zkoumejte gentoo
, je to na dlouho.
Takže mi taky Vaše vyjádření přijdou jako nekonzistentní.
Tiskni
Sdílej: