V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve windows: Stahnite iso nebo tar - je to jedno.
"Rozbalte" iso nebo tar pomoci winraru ci 7zip do korene flashky.
Spustte bootinst.bat (tusim ze je v adresari boot) a sledujte pokyny terminalu.
Hotovo muzete bootovat. Kazdy soucasny notebook to z USB umi. Jen je treba zmenit prioritu bootovacich zarizeni va setupu. Implicitne se dava interni HDD jako prvni medium - takze to musite zmenit.
I tady na Abicku je spusta navodu jak udelat bootovaci flashdisk
a dat na nej prakticky jakoukoli live distribuci.
>>>Vsechny navody mne odkazuji na nabootovani z live cd a posleze tvorbu primo z linuxu, jenze to neni v mem pripade mozne.
Takovyto flashdisk si muzete udelat i na jinem PC (u kamarada) jez ma opt. mechaniku.
U mininotebooku pokud ma 1 GB RAM a vic tak pouzivejte volbu copy2ram - tim se beh celeho systemu jeste vice zrychli.
Slax muzete pouzivat jako primarni system. Defaultne je na siti "hluchy" tzn nebezi mu zadni naslochajici daemoni, takze nevadi ani vychozi heslo pro roota "toor" ktery kazdy utocnik zkousi jako prvni.
Instalace programu pomoci modulu je tez pomerne jednoducha. Pokud Vam staci net a nejaky audio, video tak mate vlastne hotovo.
Tiskni
Sdílej: