Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ve windows: Stahnite iso nebo tar - je to jedno.
"Rozbalte" iso nebo tar pomoci winraru ci 7zip do korene flashky.
Spustte bootinst.bat (tusim ze je v adresari boot) a sledujte pokyny terminalu.
Hotovo muzete bootovat. Kazdy soucasny notebook to z USB umi. Jen je treba zmenit prioritu bootovacich zarizeni va setupu. Implicitne se dava interni HDD jako prvni medium - takze to musite zmenit.
I tady na Abicku je spusta navodu jak udelat bootovaci flashdisk
a dat na nej prakticky jakoukoli live distribuci.
>>>Vsechny navody mne odkazuji na nabootovani z live cd a posleze tvorbu primo z linuxu, jenze to neni v mem pripade mozne.
Takovyto flashdisk si muzete udelat i na jinem PC (u kamarada) jez ma opt. mechaniku.
U mininotebooku pokud ma 1 GB RAM a vic tak pouzivejte volbu copy2ram - tim se beh celeho systemu jeste vice zrychli.
Slax muzete pouzivat jako primarni system. Defaultne je na siti "hluchy" tzn nebezi mu zadni naslochajici daemoni, takze nevadi ani vychozi heslo pro roota "toor" ktery kazdy utocnik zkousi jako prvni.
Instalace programu pomoci modulu je tez pomerne jednoducha. Pokud Vam staci net a nejaky audio, video tak mate vlastne hotovo.
Tiskni
Sdílej: