Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Řešení dotazu:
Jsem si vzpomněl .. denyhost mají umožňovat synchronizovat svuj seznam s ostatními ... link.
Jj. Co jsem dřív sledoval diskuse, tak to spíš lidi vypínali, odesílání nasosaných a zabanovaných.
Používám denyhosts. Ten si seznam útočníků vytváří sám podle místní reality.
Kromě toho umí sdílet data z některých dalších seznamů, a to oběma směry, tedy udávat útočníky i přijímat data o nich.
Je tam samozřejmě zabudovaná i odolnost vůči různým estébáckým útokům.
Jinak řečeno, těžko lze někoho dostat na seznam útočníků, pokud ve skutečnosti neútočí.
Je tam samozřejmě zabudovaná i odolnost vůči různým estébáckým útokům.Samozřejmě že tam je ... a velmi inteligentní! Kolik máte ten threshold? 10? Tak to Vám tam nasubmituje každý kdo se umí připojit 10x na nějakou veřejnou síť pod různými adresami.Jinak řečeno, těžko lze někoho dostat na seznam útočníků, pokud ve skutečnosti neútočí.
Jenže nic by tím nezískal. Proč by to vlastně dělal? Zabránil by mi v přístupu na spousty serverů, na které jsem se stejně nikdy nechtěl hlásit. (A i kdybych snad chtěl, stačí změnit IP adresu.) Ta „ochrana“ je tam spíš proto, aby si někdo kvůli jednomu překlepu nezamkl okamžitě přístup ke všem serverům ve firmě. Jeden server ho odřízne, ale ostaní to neřeší, pokud nejde o nějaký masový útok. A tak to má být. Neumím si představit, že by mě ve škole kvůli překlepu najednou odmítla celá laborka. Nicméně pokud budu rýpat do deseti hostů najednou, to už je jiné kafe!
Mám takový dojem, že i tohle se tam dá nějak ošetřit. Něco v tom stylu že udavači musí být z různých C bloků, aby se počítali. Ten konfigurák je poslední dobou hodně dlouhý a už mě nebaví se v něm vrtat. 
Pokud jde o mé nastavení, nikoho neudávám a žádnými udavačskými seznamy se neřídím. Ty seznamy bývají dost velké a nic pozitivního nepřinášejí. Můj seznam obsahuje stabilně cca 200 záznamů (které se po pěti týdnech mažou, pokud to během dané doby útočník nezkusí znova) a jsem naprosto spokojený.
Můj cíl byl jasný: snížit počet pokusů o přihlášení z původních cca 3 milionů denně na únosnou mez. Dnes mám v průměru 2 pokusy za den, které samozřejmě vyřeší denyhosts. Takže jsem spokojený a nějaké sdílení dat tam vymýšlet nepotřebuju.
Už jsem chtěl přejít výhradně na autentifikaci certifikátem, ale bohužel se pořád ještě tu a tam buď já nebo některý jiný uživatel serveru potřebuje nalogovat z počítače, který není jeho. Jasně, tohle s sebou nese další riziko, ale prostě to tak je. Leda že bych u sebe pořád nosil flashdisk s klíči a certifikátem,
v podobě vhodné pro OpenSSH i Putty... No, to asi ne.
Jsou tu i jiné a důležitější věci, které mě dost tankují a které se občas netýkají SSH. Například
Zkrátka a dobře, obava z toho, že mě někdo nahlásí všem instancím denyhosts, je jeden z nejmenších problémů. 
3 milionů denněTo je asi 35 spojení za sekundu a každou sekundu. Kam na to chodíte?
Někdy jich bylo za sekundu 100, jindy zase třeba hodinu skoro klid. Fakt nevím, co tím kdo sledoval. (Ano, mít v iptables omezení počtu SYN paketů za sekundu je fakt dobrý nápad... Ale každý s administrací jednou začínal, že.)
Tenkrát byl dost pomalý upload, takže samozřejmě bylo divné to neustálé škubání na VoIP a další síťové problémy. Ale hlavní nápor byl v noci, kdy nikdo nic po serveru nechtěl. Takže to pořád nestačilo na nějaké velké podezření.
Na logy jsem tehdy koukal tak jednou týdně. Byl to prostě malý domácí server, který nejlépe slouží tím, že o něm člověk vůbec neví, a čtení logů není můj jediný smysl života. 
Až jednoho krásného dne (a ten krásný den nastal setsakra rychle) došlo místo na logovacím oddíle, který měl 800 MB. To je asi tak stokrát víc logů, než běžně mívám.
Ty pokusy nepocházely z jedné adresy. Byly to minimálně desítky (IPv4) adres. Podle logu to vypadalo, jako by někdo vzal třeba CIDE (Cambridge International Dictionary of English) a zkoušel jedno heslo za druhým.
Proč tolik úsilí kvůli domácímu serveru, to fakt nevím.
Proč tolik úsilí kvůli domácímu serveru, to fakt nevím.To nikdo nezkoumá, co je to zač. To je jednoduše snaha získat pod kontrolu počítač, který pak může sloužit k rozesílání spamu, k řízení dalších počítačů/zombie v takto budované síti, k DDoS útokům… A pokud se ukáže, že je ten počítač na slušné lince, dá se použít jako skladiště warezu apod. Ta hesla (i počítače) zkouší nějaký automat, který nejspíš řídí síť takto již dříve získaných počítačů („domácích“ serverů, na kterých nezáleží).
To bylo přes IPv4, nikoliv IPv6.
Přes IPv6 jsem zaznamenal několik šťourání v DNS a mailových útoků, ale bývá to asi tak pět případů do týdne.
table bruteforce persist
block quick from bruteforce
pass in proto { tcp udp } from any to any port ssh \
flags S/SA keep state \
(max-src-conn 1, max-src-conn-rate 1/10, \
overload bruteforce flush global)
Pred a za jmenem tabulky bruteforce jsou spicate zavorky, ale mistni server to povazuje za tag, tak jsem to nemohl pouzit
pass in quick proto tcp from any to port 22 keep state \ (max-src-conn-rate 12/60 overload badguys flush global)kde badguys je bruteforce u mna .. ale nemalo to zmysel, ten zoznam len rastol ( viac ako 2tisic ked som to stopol) ..
Tiskni
Sdílej: