Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Ahoj, až asi 3 roky používám Gentoo, už mě ale přstává bavit ručně kompilovat kernel, řešit problémy při instalaci, překompilovávat aplikace protože nemám nějaký useflag atp. Chtěl bych tedy přejít na jinou distribuci která bude prostě fungovat.
Potřebuji :
Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit)
Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní
Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400
Nabízí se :
Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ?
Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech
CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hodit
Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
Taky jsem dlooooouho jel na Gentoo (a na serverech a jednom desktopu porad zustava), ale na notebooku a dalsich dvou desktopech mam arch. Cryptovanej root by nemnel byt problem, sam mam na jednom desktopu na LVMku root, takze sifrovani navic by urcite proslo. Pokud nevis o Archu nic blizsiho, je to svym zpusobem dost podobne Gentoo. Balicky jsou sice binarni, ale vsecdhno je takove 'ciste'. Pokud potrebujes neco preloit s jinymi zavislostmi, nebo ti chybi podpora neceho, Arch ma pkgbuildy. Je to neco podobneho jako ebuild
Navic mi prijde, ze je Arch obecne sviznejsi nez Gentoo (ale to mohlo byt zrejme zpusobeno nevhodnymi kombinacemi USE flagu, coz nepopiram).
Ubuntu mam pro případ nouze, je pro mne až moc BFU-ready ... to jsou takový widle s tučňákem ve znaku. Debian neznam. Pro CentOS je méně balíčků než pro Gentoo ... občas je harakiri do něj něco dostat. Mam pocit, že iotop nebo latencytop jsem nenašel, od htopu jen někde nepodepsaný rpmko. CentOS má snad jako jedinej v sobě ještě kde 3.5.
Tak si kup Windows 7 a dej si tam tapetu s tučňákem.Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
nedělám si iluze, že s jiným distrem by to bylo jiné, protože pravděpodobnost že nějaké distro bude "prostě fungovat" a to tak že tam nebudu chtít nic měnit neboť vše bude dokonalé a takové, jaké si to představuji a chci je rovna nulePřesně tak. Taky jsem několikrát jevil zaječí úmysly a chtěl utéct od Gentoo k "just works" distribuci (Arch, Debian, Mandriva, OpenSUSE). Vždycky jsem se pokorně vrátil, protože patlání se systémem kvůli funkčnosti mi neubylo, naopak bylo všechno snad ještě problematičtější resp. velmi podobné (Arch).
Občas je ta možnost volby asi obtěžující, že se musíš rozhodovat, co kde bude, co povolíš v konfigurákách, porovnávat, kde se co děje a tak.
Potřebuji : Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit) Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400 Nabízí se : Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ? Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hoditUbuntu / Debian - pro člověka Linuxu znalého už je to asi jedno, když už, tak bych asi volil spíš Debian než Ubuntu ... důvod je spíše optický - Debian je velká jednotná distribuce, zatímco Ubuntu je roztříštěné na ty ztřeštěné deriváty a Ubuntu z Debianu stejně čerpá balíky CentOS - dlooouho jsem o něm uvažoval, ale asi bych ho spíš nedoporučil. Má sice hromadu věcí z RHEL, ale hlavně si z něj nese nevýhodu dnes již zastaralého software - stačí kouknout do repozitářů: kernel 2.6.18, X.org 7.1, KDE 3.5.4... Pro notebook dost nevhodné. Dalším problémem je ta grafika - X1400 má už ukončenou podporu a otevřený ovladač zatím nemá nic moc pověst, takže je třeba volit "distribuci rozumného stáří" - dostatečně novou na to, aby měla relativní novinky, ale přitom dostatečně starou na to, aby na ní běhaly Catalysty 9.3. Na tohle se mi osvědčila openSUSE 11.1 - úspěšně mi na ní tyto Catalysty běhají, multimédia nejsou problém přes Packmanův repozitář a za pomoci BuildService lze získat řadu bleeding-edge aplikací. Vřele doporučuji!
radeon, byla hroozně pomalá. Prakticky se dá říct, že jediné, co se mi na ní líbilo bylo to, že v updatech se objevovaly nové verze software, nikoliv pouze opravy jako u openSUSE.
Tiskni
Sdílej: