V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ahoj, až asi 3 roky používám Gentoo, už mě ale přstává bavit ručně kompilovat kernel, řešit problémy při instalaci, překompilovávat aplikace protože nemám nějaký useflag atp. Chtěl bych tedy přejít na jinou distribuci která bude prostě fungovat.
Potřebuji :
Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit)
Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní
Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400
Nabízí se :
Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ?
Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech
CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hodit
Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
Ubuntu mam pro případ nouze, je pro mne až moc BFU-ready ... to jsou takový widle s tučňákem ve znaku. Debian neznam. Pro CentOS je méně balíčků než pro Gentoo ... občas je harakiri do něj něco dostat. Mam pocit, že iotop nebo latencytop jsem nenašel, od htopu jen někde nepodepsaný rpmko. CentOS má snad jako jedinej v sobě ještě kde 3.5.
Tak si kup Windows 7 a dej si tam tapetu s tučňákem.Když to řeknu hnusně tak shánim Widle s tučňákem ve znaku :D
Díky za Vaše zkušenosti a doporučení
nedělám si iluze, že s jiným distrem by to bylo jiné, protože pravděpodobnost že nějaké distro bude "prostě fungovat" a to tak že tam nebudu chtít nic měnit neboť vše bude dokonalé a takové, jaké si to představuji a chci je rovna nulePřesně tak. Taky jsem několikrát jevil zaječí úmysly a chtěl utéct od Gentoo k "just works" distribuci (Arch, Debian, Mandriva, OpenSUSE). Vždycky jsem se pokorně vrátil, protože patlání se systémem kvůli funkčnosti mi neubylo, naopak bylo všechno snad ještě problematičtější resp. velmi podobné (Arch).
Občas je ta možnost volby asi obtěžující, že se musíš rozhodovat, co kde bude, co povolíš v konfigurákách, porovnávat, kde se co děje a tak.
Potřebuji : Aby to přehrávalo média (po poslednim updatu na mě Gnome player vybafnul že nepřehraje mp3 a už mě fakt nebaví to řešit) Cryptoroot - Ano, jsem paranoidní Aby to kamarádilo s Lenovo T60 - ATI X1400 Nabízí se : Ubuntu - Neni to už moc pro BFU ? Debian - Rád bych se s nim zkamarádil, běží to na hodně serverech CentOS - Hodně běží na "entrprajs soljůšn" - mohlo by se hoditUbuntu / Debian - pro člověka Linuxu znalého už je to asi jedno, když už, tak bych asi volil spíš Debian než Ubuntu ... důvod je spíše optický - Debian je velká jednotná distribuce, zatímco Ubuntu je roztříštěné na ty ztřeštěné deriváty a Ubuntu z Debianu stejně čerpá balíky CentOS - dlooouho jsem o něm uvažoval, ale asi bych ho spíš nedoporučil. Má sice hromadu věcí z RHEL, ale hlavně si z něj nese nevýhodu dnes již zastaralého software - stačí kouknout do repozitářů: kernel 2.6.18, X.org 7.1, KDE 3.5.4... Pro notebook dost nevhodné. Dalším problémem je ta grafika - X1400 má už ukončenou podporu a otevřený ovladač zatím nemá nic moc pověst, takže je třeba volit "distribuci rozumného stáří" - dostatečně novou na to, aby měla relativní novinky, ale přitom dostatečně starou na to, aby na ní běhaly Catalysty 9.3. Na tohle se mi osvědčila openSUSE 11.1 - úspěšně mi na ní tyto Catalysty běhají, multimédia nejsou problém přes Packmanův repozitář a za pomoci BuildService lze získat řadu bleeding-edge aplikací. Vřele doporučuji!
radeon
, byla hroozně pomalá. Prakticky se dá říct, že jediné, co se mi na ní líbilo bylo to, že v updatech se objevovaly nové verze software, nikoliv pouze opravy jako u openSUSE.
Tiskni
Sdílej: