Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Důvod čtvrtý: Tento návrh ubírá další kousíček soukromí, tedy předává informaci, kterou v tuto chvíli měl pouze resolver dalším třetím stranám (provozovatelům autoritativních DNS).
Moje otazka zni: Jak by mohl vyse zminovany autoritativni server zneuzit mou IP? Dovedu si predstavit ze kdyby to byl nejaky ten "google DNS server" tak ten by si mohl delat databazi stranek (IP) o ktere mam zajem a pak presneji cilit reklamu. Komu vlastne patri vyse zminene autoritativni servery? Kdyz zadam dotaz memu DNS (server vlastneny mym poskytovatelem) a ten nevi tak se pta dalsich - ale kdo ty dalsi vlastni? Jsou to spolecnosti jako NIC a nebo to jsou soukrome firmy ktere by mych dotazu mohly zneuzit tak ze by je mohly preprodat treba googlu(jine zneuziti me ted nenapada).
Tiskni
Sdílej: