Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Myslím, že GUI je pro zálohování zbytečné, jestli chceš napiš příklad jak si automatickou/ruční zálohu konkrétně představuješ a můžeme to zkusit vyřešit pohodlněji skriptíkem. Případně, když přesně specifikuješ jak si představuješ to GUI, může se tu dříve či později objevit.
grsync
?
Jednoduché zálohování s plánováním, podporou sítí a možnostmi, které GUI nikdy mít nebude: cron
a rsync
.
Rozumnou kompresi a inkrementální zálohy umí zajistit například tar --listed-incremental=...
. (Podrobnosti znamenitě popisuje manuálová stránka.)
Složité zálohování s GUI: Co třeba sbackup?
Všechna zmíněná řešení jsou ale pořád ještě amatérské postupy hodné Windows. Můžou totiž klidně zazálohovat nekonzistentní data. Korektní postup je (1) vytvořit LVM snapshot, (2) zazálohovat snapshot (přes rsync
nebo tar --listed-incremental=...
nebo jakkoliv jinak) a (3) uvolnit LVM snapshot. Pro snapshot je potřeba zanedbatelný zlomek kapacity originálu, pokud se používá jen krátce a originál se během té doby nemění příliš radikálně.
Dělat snapshot nad oddílem, kde běží databáze, jednoduše není rozumné. Databáze má přece vlastní a mnohem sofistikovanější zálohovací mechanismy. Zkopírování dat soubor po souboru je nejlepší způsob, jak tu databázi úplně odepsat. Stačí zapomenout třeba na zachování timestampů u souborů a data ze zálohy už nikdo nikdy neuvidí. Jediný opravdu spolehlivý způsob, jak zazálohovat databázi, je dump. Ať už je to SQL dump nebo něco binárního, bude to vždy konzistentní a bude to umět přečíst každá současná i budoucí verze příslušného DBMS na každé platformě.
Kromě toho existují i mnohem triválnější protipříklady než databáze. Například přidání uživatele do skupiny. Příslušná utilita či skript ho přidá do /etc/group, v tom okamžiku někdo udělá snapshot a teprve poté dojde k přidání do /etc/gshadow. Vznikne snapshot, který je v jistém ohledu nekonzistentní.
Snapshot má pouze zajistit, aby nevznikaly poškozené soubory, které někdo zrovna přepisuje zálohovacímu programu pod rukama. Soubory, které se často a nahodile mění, se samozřejmě můžou i do snapshotu dostat v nekonzistentní podobě. Nicméně otázka je, k čemu takové soubory jsou a zda je opravdu cílem je zálohovat.
--lock-all-tables --single-transaction --lock-tables
atd.Jistě, takové triky jsou možné, ale ten dump se jednak obejde bez downtime a druhak může zabrat mnohem méně místa, pokud je zvolen vhodný formát a vhodná komprese. To druhé je celkem jedno, ale o to první jde skoro vždy. Kromě toho, dump se dá obnovit i v kterékoliv novější verzi DBMS, což se o nízkoúrovňových datech rozhodně říct nedá. Například PostgreSQL bude rozumět pouze datům ze stejné minor verze.
Tiskni
Sdílej: