Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Dobrý večer,
pomocí cp -avx jsem zkopíroval celý obsah kořenového adresáře, kde sídlí Archlinux (x86_64), na jednu primární jednotku externího pevného disku (jedná se o rámeček, ve kterém je klasický SATA 3,5" pevný disk). Do adresáře /boot je připojena samostatná jednotka, takže jsem musel tento adresář (jeho obsah) zkopírovat zvlášť. (Na externím pevném disku jsem nevytvořil zvlášť jednotku pro /boot.)
Upravil jsem fstab, mkinitcpio.conf, menu.lst na externím pevném disku. Vygeneroval jsem kernel26.img pomocí mkinitcpio a nainstaloval grub do MBR externího pevného disku.
Když se ale pokouším nastartovat Archlinux z toho externího pevného disku, tak bootování skončí s chybou (viz příloha). Do přílohy jsem dal i fstab, mkinitcpio.conf a menu.lst; které se nacházejí na externím pevném disku.
Poznámka: Používám systém souborů ext3.
Předem děkuju za odpovědi. Informace dle potřeby doplním.
Řešení dotazu:
Myslím si, že obsah adresáře /dev zabezpečuje udev. Takže by se /dev/console mělo vytvořit automaticky.
Kořen jsem zkopíroval s parametrem -x, --one-file-system, takže logicky se obash adresáře /dev nezkopíroval.
Jinak když normálně nastartuju Archlinux z interních pevných disků (mám dva v softwarovém RAIDu level 1), tak mount mj. ukazuje:
udev on /dev type tmpfs (rw,nosuid,relatime,size=10240k,mode=755)
Zkusím to. Zatím děkuju.
Děkuju moc!
Natvrdo jsem zkopíroval obsah adresáře /dev na ten externí disk a jede to! (Tohle mě vůbec nanapadlo.)
Speciální háčky a jaderné moduly tam jsou, viz připojený konfigurační soubor mkinitcpio.conf.
Co se týká druhé otázky, tak jsem trochu bezradný. Mám v PC dva interní pevné disky SATA — /dev/sda a /dev/sdb. Musím podat vysvětlení: /dev/sda má kapacitu 750 GB, /dev/sdb 320 GB. /dev/sdb je rozdělen následovně:
Výpis fdisk -l /dev/sdb: Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sdb1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný
/dev/sda má první tři oddíly stejně veliké jako /dev/sdb. Pro jistotu podávám výpis fdisk -l /dev/sda:
Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sda1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda4 38914 91201 420003360 83 Linux
Takže 1. oddíl na /dev/sdb je "spárován" s 1. oddílem na /dev/sda v softwarovém RAIDu level 1. To samé platí pro 2. a třetí oddíl. Pro jistotu připojuju /etc/mdadm.conf.
V rámci /dev/md3 jsem vytvořil (lvm2) skupinu array a v rámci této skupiny "jednotku" root.
A proto nevím, zda vůbec a jak lze dd použít.
Už jsem to vyřešil i přes jenom "obyčejné" cp (viz výše). Děkuju za snahu mi pomoct. (Postup mám uveden v blogu, viz Kterak jsem Archlinux na externí pevný disk zkopíroval.)
Jenom mě napadla ještě taková věc: Všechny operace (kopírování...) jsem prováděl v režimu eSATA (ten rámeček má jak USB, tak i eSATA). Ale bootuju Archlinux přes USB, protože v BIOSu ten pevnej disk, pokud je připojenej přes eSATA, nevidím.
Nemohlo to zapříčinit tyhle problémy?
mknod -m 600 /mnt/arch/dev/console c 5 1
mknod -m 666 /mnt/arch/dev/null c 1 3
Tiskni
Sdílej: