Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Dobrý večer,
pomocí cp -avx jsem zkopíroval celý obsah kořenového adresáře, kde sídlí Archlinux (x86_64), na jednu primární jednotku externího pevného disku (jedná se o rámeček, ve kterém je klasický SATA 3,5" pevný disk). Do adresáře /boot je připojena samostatná jednotka, takže jsem musel tento adresář (jeho obsah) zkopírovat zvlášť. (Na externím pevném disku jsem nevytvořil zvlášť jednotku pro /boot.)
Upravil jsem fstab, mkinitcpio.conf, menu.lst na externím pevném disku. Vygeneroval jsem kernel26.img pomocí mkinitcpio a nainstaloval grub do MBR externího pevného disku.
Když se ale pokouším nastartovat Archlinux z toho externího pevného disku, tak bootování skončí s chybou (viz příloha). Do přílohy jsem dal i fstab, mkinitcpio.conf a menu.lst; které se nacházejí na externím pevném disku.
Poznámka: Používám systém souborů ext3.
Předem děkuju za odpovědi. Informace dle potřeby doplním.
Řešení dotazu:
Myslím si, že obsah adresáře /dev zabezpečuje udev. Takže by se /dev/console mělo vytvořit automaticky.
Kořen jsem zkopíroval s parametrem -x, --one-file-system, takže logicky se obash adresáře /dev nezkopíroval.
Jinak když normálně nastartuju Archlinux z interních pevných disků (mám dva v softwarovém RAIDu level 1), tak mount mj. ukazuje:
udev on /dev type tmpfs (rw,nosuid,relatime,size=10240k,mode=755)
Zkusím to. Zatím děkuju.
Děkuju moc!
Natvrdo jsem zkopíroval obsah adresáře /dev na ten externí disk a jede to! (Tohle mě vůbec nanapadlo.)
Speciální háčky a jaderné moduly tam jsou, viz připojený konfigurační soubor mkinitcpio.conf.
Co se týká druhé otázky, tak jsem trochu bezradný. Mám v PC dva interní pevné disky SATA — /dev/sda a /dev/sdb. Musím podat vysvětlení: /dev/sda má kapacitu 750 GB, /dev/sdb 320 GB. /dev/sdb je rozdělen následovně:
Výpis fdisk -l /dev/sdb: Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sdb1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný
/dev/sda má první tři oddíly stejně veliké jako /dev/sdb. Pro jistotu podávám výpis fdisk -l /dev/sda:
Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sda1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda4 38914 91201 420003360 83 Linux
Takže 1. oddíl na /dev/sdb je "spárován" s 1. oddílem na /dev/sda v softwarovém RAIDu level 1. To samé platí pro 2. a třetí oddíl. Pro jistotu připojuju /etc/mdadm.conf.
V rámci /dev/md3 jsem vytvořil (lvm2) skupinu array a v rámci této skupiny "jednotku" root.
A proto nevím, zda vůbec a jak lze dd použít.
Už jsem to vyřešil i přes jenom "obyčejné" cp (viz výše). Děkuju za snahu mi pomoct. (Postup mám uveden v blogu, viz Kterak jsem Archlinux na externí pevný disk zkopíroval.)
Jenom mě napadla ještě taková věc: Všechny operace (kopírování...) jsem prováděl v režimu eSATA (ten rámeček má jak USB, tak i eSATA). Ale bootuju Archlinux přes USB, protože v BIOSu ten pevnej disk, pokud je připojenej přes eSATA, nevidím.
Nemohlo to zapříčinit tyhle problémy?
mknod -m 600 /mnt/arch/dev/console c 5 1
mknod -m 666 /mnt/arch/dev/null c 1 3
Tiskni
Sdílej: