Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Dobrý večer,
pomocí cp -avx jsem zkopíroval celý obsah kořenového adresáře, kde sídlí Archlinux (x86_64), na jednu primární jednotku externího pevného disku (jedná se o rámeček, ve kterém je klasický SATA 3,5" pevný disk). Do adresáře /boot je připojena samostatná jednotka, takže jsem musel tento adresář (jeho obsah) zkopírovat zvlášť. (Na externím pevném disku jsem nevytvořil zvlášť jednotku pro /boot.)
Upravil jsem fstab, mkinitcpio.conf, menu.lst na externím pevném disku. Vygeneroval jsem kernel26.img pomocí mkinitcpio a nainstaloval grub do MBR externího pevného disku.
Když se ale pokouším nastartovat Archlinux z toho externího pevného disku, tak bootování skončí s chybou (viz příloha). Do přílohy jsem dal i fstab, mkinitcpio.conf a menu.lst; které se nacházejí na externím pevném disku.
Poznámka: Používám systém souborů ext3.
Předem děkuju za odpovědi. Informace dle potřeby doplním.
Řešení dotazu:
Myslím si, že obsah adresáře /dev zabezpečuje udev. Takže by se /dev/console mělo vytvořit automaticky.
Kořen jsem zkopíroval s parametrem -x, --one-file-system, takže logicky se obash adresáře /dev nezkopíroval.
Jinak když normálně nastartuju Archlinux z interních pevných disků (mám dva v softwarovém RAIDu level 1), tak mount mj. ukazuje:
udev on /dev type tmpfs (rw,nosuid,relatime,size=10240k,mode=755)
Zkusím to. Zatím děkuju.
Děkuju moc!
Natvrdo jsem zkopíroval obsah adresáře /dev na ten externí disk a jede to! (Tohle mě vůbec nanapadlo.)
Speciální háčky a jaderné moduly tam jsou, viz připojený konfigurační soubor mkinitcpio.conf.
Co se týká druhé otázky, tak jsem trochu bezradný. Mám v PC dva interní pevné disky SATA — /dev/sda a /dev/sdb. Musím podat vysvětlení: /dev/sda má kapacitu 750 GB, /dev/sdb 320 GB. /dev/sdb je rozdělen následovně:
Výpis fdisk -l /dev/sdb: Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sdb1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný
/dev/sda má první tři oddíly stejně veliké jako /dev/sdb. Pro jistotu podávám výpis fdisk -l /dev/sda:
Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sda1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda4 38914 91201 420003360 83 Linux
Takže 1. oddíl na /dev/sdb je "spárován" s 1. oddílem na /dev/sda v softwarovém RAIDu level 1. To samé platí pro 2. a třetí oddíl. Pro jistotu připojuju /etc/mdadm.conf.
V rámci /dev/md3 jsem vytvořil (lvm2) skupinu array a v rámci této skupiny "jednotku" root.
A proto nevím, zda vůbec a jak lze dd použít.
Už jsem to vyřešil i přes jenom "obyčejné" cp (viz výše). Děkuju za snahu mi pomoct. (Postup mám uveden v blogu, viz Kterak jsem Archlinux na externí pevný disk zkopíroval.)
Jenom mě napadla ještě taková věc: Všechny operace (kopírování...) jsem prováděl v režimu eSATA (ten rámeček má jak USB, tak i eSATA). Ale bootuju Archlinux přes USB, protože v BIOSu ten pevnej disk, pokud je připojenej přes eSATA, nevidím.
Nemohlo to zapříčinit tyhle problémy?
mknod -m 600 /mnt/arch/dev/console c 5 1
mknod -m 666 /mnt/arch/dev/null c 1 3
Tiskni
Sdílej: