Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Linux nazev_pocitace 2.6.32.11 #1 SMP Fri Apr 2 10:32:26 CEST 2010 x86_64 x86_64 x86_64 GNU/Linux CentOS release 5.4 (Final)Příkaz
free -mvrací:
total used free shared buffers cached
Mem: 16087 12050 4037 0 72 10251
-/+ buffers/cache: 1726 14361
Swap: 9538 0 9538
Příkaz ulimit -avrací:
core file size (blocks, -c) 0 data seg size (kbytes, -d) unlimited scheduling priority (-e) 0 file size (blocks, -f) unlimited pending signals (-i) 128696 max locked memory (kbytes, -l) 64 max memory size (kbytes, -m) unlimited open files (-n) 1024 pipe size (512 bytes, -p) 8 POSIX message queues (bytes, -q) 819200 real-time priority (-r) 0 stack size (kbytes, -s) 16384 cpu time (seconds, -t) unlimited max user processes (-u) 128 virtual memory (kbytes, -v) unlimited file locks (-x) unlimitedPokud to dobře chápu, tak systém podporuje Physical Address Extension, má 16 GB RAM a já jako uživatel mám právo je používat, tak v čem by ještě mohl být problém?
Ty ale máš 64b systém a tím pádem nepoužíváš PAETento mýtus by se měl jednou provždy vymýtit. Asi jsem se níže nevyjádřil dost jasně.
In computing, Physical Address Extension (PAE) is a feature (first implemented in the Intel Pentium Pro in 1995) to allow x86 processors to access more than 4 gigabytes of random access memory if the operating system supports it. It was extended by AMD to add a level to the page table hierarchy, to allow it to handle up to 52-bit physical addresses, add NX bit functionality, and make it the mandatory memory paging model in long mode.Tak. A je to. A mimochodem, PAE je dobré zapnout i na 32b s malou pamětí. Kvůli tomu NX bitu.
Tento mýtus by se měl jednou provždy vymýtit.Chápu to dobře, že chceš vymýtit mýtus, že se PAE používá na 64bit architektuře? Chvilku mi to trvalo, nejdřív jsem tě chtěl zprdnout a napsat citation needed, protože to vyznělo jako bys chtěl vyvracet příspěvek, na který reaguješ.
Long-mode page translation requires the use of physical-address extensions (PAE). Before activating long mode, PAE must be enabled [...]
Because PAE is always enabled in long mode, [...]
Ono to je totiž na wikipedii špatněAno, na české wikipedii je několikrát uvedené tvrzení, které je v rozporu s manuálem AMD.
ale jen na té české.To není pravda. Na anglické wikipedii je výslovně uvedeno toto:
On x86-64 processors in native long mode, the address translation scheme resembles PAE...Když se v technickém textu píše, že je to pouze podobné PAE, tak je to podle mě v přímém rozporu s tvrzením, že to PAE. Tudíž i anglická wikipedie je v rozporu s manuálem AMD.
Jo a na to Vaše citation needed prdím, protože takhle jednoduchou věc je skutečně jednodušší dohledat na G, než hledat ISBN knihy ve které jsem to četl.Já vám zase prdím na vaše blbé nepodložené kecy. Možná jste na tolik geniální, že nad námi obyčejnými smrtelníky ohrnujete nos. Odkaz na google, který ukazuje na několik zdrojů, které tvrdí opak (byť třeba nepravdivý), ok, pokud je to z nevědomosti. Ale odkazovat na google i když už se ví, že google dává spíše špatné výsledky, to mi přijde jako vrchol arogance.
Když se v technickém textu píše, že je to pouze podobné PAE, tak je to podle mě v přímém rozporu s tvrzením, že to PAE. Tudíž i anglická wikipedie je v rozporu s manuálem AMD.Za prvé wikipedia není technický text a za druhé to v rozporu není. Přečtěte si ten manuál když Vás to zajímá do podrobností.
Ale odkazovat na google i když už se ví, že google dává spíše špatné výsledky, to mi přijde jako vrchol arogance.Já o žádných špatných výsledcích nevím a ani nevím že "se to ví". Když už jste tak houževnatý tak tu českou wikipedii opravte
Za prvé wikipedia není technický textJeště mi řekněte, že článek o PAE není technický text. Co to potom je? Pohádka?
a za druhé to v rozporu není.Podobný != stejný.
Když už jste tak houževnatý tak tu českou wikipedii opravteUž jsem v ní opravil dost věcí, kterým rozumím. Do hardware se zase tak moc míchat nechci. Navíc tu nejsem zdaleka jediný houževnatý jedinec.
Podobný != stejný.Nikdo se nehádá, ale původní otázka byla jestli se PAE používá nebo ne, a odpověd je, že se používá. Adresní režim v x86-64 má nějaké změny (rozšíření) oproti původnímu PAE. Snad už je to jasné do podrobna.
Snad už je to jasné do podrobna.Podle toho, jak píšeš, tak ti rozdíl mezi slovy podobný a stejný, zatím ještě jasný není. A očividně ti uteklo už i téma diskuze posledních x příspěvků.
A je to snad logické u 64b CPU a OS můžu adresovat vše přímo a nemusím hledat berličky.To je logické pouze tehdy, když máš apriori zafixováno, že PAE==berlička.
Přesně tak, to je totiž další mýtus :) PAE je jen jedna úroveň stránkovácího adresáře navíc, a u ne-x86 systémů je docela běžné mít úrovní několik. Je to tak i u x86-64, neboť jinak by nešlo rozumně evidovat těch (až) 2^(64-12) stránek. A mimoto PAE obsahuje NX bit. Berličkou by se pouze dalo nazvat to, že 32bitový OS s PAE obvykle stejně nedovolí jednomu procesu adresovat více než 4 giga.A je to snad logické u 64b CPU a OS můžu adresovat vše přímo a nemusím hledat berličky.To je logické pouze tehdy, když máš apriori zafixováno, že PAE==berlička.
Prostě u 64b OS se PAE nepoužíváChtěl jsem po pisateli odkazy podporující jeho tvrzení, že se PAE používá. Takže mně jsi asi tímhle způsobem odpovědět nechtěl.
PAE sa tyka iba 32bitoveho jadra. 64bitove jadro (ktore uz mas) nepotrebuje ziadne rozsirenie na adresovanie >4GB.Přesněji řečeno u 64b je PAE zabudováno.
Tiskni
Sdílej: