V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Zdravím dobré duše, přicházím s následující otázkou.
V produkčním prostředí hodlám nasadit jednu aplikaci, bude pro ni vyhražen jeden server, předpokládá se, že OS bude RHEL. Dodavatel aplikace virtualizaci nezmiňuje. Tedy při zamýšlené podpoře na hardware i sotware, aby byly podmínky nasazení uznané v případě kontaktování TAC apod.
Otázka zní: použili byste virtualizaci? Když ano, proč, když ne, proč?
Doplnění: servery i aplikace budou ve dvou exemplářích, pojedou v režimu HA, když jeden lehne, záloha je.
Řešení dotazu:
Současné nasazení nedostačuje výkonem, přerostlo svou dobu. Je na fyzickém železe. De facto se jedná o něco kolem databází a sběru dat.
Hledam výhody virtualizace a to, co nacházim mne neoslovuje. Na serveru pojede jen ta jedna aplikace.
Copa o to, server bude takový, aby měl podporu až na 7 let, prý, slíbeno to je. Tak o to nejde.
Z mého pohledu není virtualizace potřeba, protože nic z toho všeho psaného se nečeká, změny HW apod. Pro konzoli je k dispozici fyzický terminal server, server má mít vzdálenou konzoli v sobě.
Podpora od Red Hatu je i pro virtuální stroje. Co jsem si všim u trial verze RHELu, s porovnání s CENTosem je "lepší odezva" poznat. Další podrobnosti zjistim časem.
Tiskni
Sdílej: