Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Zdravím dobré duše, přicházím s následující otázkou.
V produkčním prostředí hodlám nasadit jednu aplikaci, bude pro ni vyhražen jeden server, předpokládá se, že OS bude RHEL. Dodavatel aplikace virtualizaci nezmiňuje. Tedy při zamýšlené podpoře na hardware i sotware, aby byly podmínky nasazení uznané v případě kontaktování TAC apod.
Otázka zní: použili byste virtualizaci? Když ano, proč, když ne, proč?
Doplnění: servery i aplikace budou ve dvou exemplářích, pojedou v režimu HA, když jeden lehne, záloha je.
Řešení dotazu:
Současné nasazení nedostačuje výkonem, přerostlo svou dobu. Je na fyzickém železe. De facto se jedná o něco kolem databází a sběru dat.
Hledam výhody virtualizace a to, co nacházim mne neoslovuje. Na serveru pojede jen ta jedna aplikace.
Copa o to, server bude takový, aby měl podporu až na 7 let, prý, slíbeno to je. Tak o to nejde.
Z mého pohledu není virtualizace potřeba, protože nic z toho všeho psaného se nečeká, změny HW apod. Pro konzoli je k dispozici fyzický terminal server, server má mít vzdálenou konzoli v sobě.
Podpora od Red Hatu je i pro virtuální stroje. Co jsem si všim u trial verze RHELu, s porovnání s CENTosem je "lepší odezva" poznat. Další podrobnosti zjistim časem.
Tiskni
Sdílej: