Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Zdravím dobré duše, přicházím s následující otázkou.
V produkčním prostředí hodlám nasadit jednu aplikaci, bude pro ni vyhražen jeden server, předpokládá se, že OS bude RHEL. Dodavatel aplikace virtualizaci nezmiňuje. Tedy při zamýšlené podpoře na hardware i sotware, aby byly podmínky nasazení uznané v případě kontaktování TAC apod.
Otázka zní: použili byste virtualizaci? Když ano, proč, když ne, proč?
Doplnění: servery i aplikace budou ve dvou exemplářích, pojedou v režimu HA, když jeden lehne, záloha je.
Řešení dotazu:
Současné nasazení nedostačuje výkonem, přerostlo svou dobu. Je na fyzickém železe. De facto se jedná o něco kolem databází a sběru dat.
Hledam výhody virtualizace a to, co nacházim mne neoslovuje. Na serveru pojede jen ta jedna aplikace.
Copa o to, server bude takový, aby měl podporu až na 7 let, prý, slíbeno to je. Tak o to nejde.
Z mého pohledu není virtualizace potřeba, protože nic z toho všeho psaného se nečeká, změny HW apod. Pro konzoli je k dispozici fyzický terminal server, server má mít vzdálenou konzoli v sobě.
Podpora od Red Hatu je i pro virtuální stroje. Co jsem si všim u trial verze RHELu, s porovnání s CENTosem je "lepší odezva" poznat. Další podrobnosti zjistim časem.
Tiskni
Sdílej: