Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Zdravím dobré duše, přicházím s následující otázkou.
V produkčním prostředí hodlám nasadit jednu aplikaci, bude pro ni vyhražen jeden server, předpokládá se, že OS bude RHEL. Dodavatel aplikace virtualizaci nezmiňuje. Tedy při zamýšlené podpoře na hardware i sotware, aby byly podmínky nasazení uznané v případě kontaktování TAC apod.
Otázka zní: použili byste virtualizaci? Když ano, proč, když ne, proč?
Doplnění: servery i aplikace budou ve dvou exemplářích, pojedou v režimu HA, když jeden lehne, záloha je.
Řešení dotazu:
Současné nasazení nedostačuje výkonem, přerostlo svou dobu. Je na fyzickém železe. De facto se jedná o něco kolem databází a sběru dat.
Hledam výhody virtualizace a to, co nacházim mne neoslovuje. Na serveru pojede jen ta jedna aplikace.
Copa o to, server bude takový, aby měl podporu až na 7 let, prý, slíbeno to je. Tak o to nejde.
Z mého pohledu není virtualizace potřeba, protože nic z toho všeho psaného se nečeká, změny HW apod. Pro konzoli je k dispozici fyzický terminal server, server má mít vzdálenou konzoli v sobě.
Podpora od Red Hatu je i pro virtuální stroje. Co jsem si všim u trial verze RHELu, s porovnání s CENTosem je "lepší odezva" poznat. Další podrobnosti zjistim časem.
Tiskni
Sdílej: