Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Řešení dotazu:
http://en.wikipedia.org/wiki/BIND
Má to jen o dvou počítačích (tak to tam rozkopíruje)Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).
píše, že v produkčním nasazení se to bude ptát jiného DNS serveruTak jsem dotaz nepochopil.
rsync
zas taková krkolomnost nepřijde. Zejména pokud se tazatel v DNS neorientuje a není to předmětem jeho řešení. Pokud na to je prostor, je samozřejmě dobré se něco přiučit.
Nyni vsak musim vsude pouzivat plne hostname pocitacu, aby to nejak fungovalo.Z toho jsem vydedukoval, že už jim v síti jiný DNS server pracuje.
Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).Myslíte, že v testovacím prostředí (a produkčním koneckonců taky) se ta jména budou měnit tak často, aby na to bylo potřeba instalovat zvláštní DNS server?
/etc/hosts
fungovat nebude (ale nezjišťoval jsem to). /etc/hosts
používá systémová knihovna pro překlad DNS názvů, a ta (z pohledu uživatele) nezná žádné druhy záznamů – té prostě řeknete jméno, a ona k němu vrátí IP adresu. Práce s typy záznamů je v ní skrytá. Takže poštovní servery nemohou využívat tuto knihovnu, musí mít vlastní implementaci DNS klienta, který komunikuje s DNS servery – protože se potřebují dotázat na MX záznamy a potřebují znát jejich priority. Otázka je, co se stane, když poštovní server MX záznamy nenajde a hledá A záznamy. Já si myslím, že opět použije svého DNS klienta a zeptá se přímo serveru. Tím pádem se souboru /etc/hosts
nikdy nedotazuje. Jedině, že by po neúspěchu s A záznamem nebo místo toho použil rovnou systémovou knihovnu, která používá /etc/hosts
– podle mne to ale pošotvní server takhle dělat nebude, protože logika hledání A záznamu pro doručení pošty může být jiná, než logika, kterou používá ta systémová knihovna. Dokonce to může záležeti na konkrétní implementaci, jeden server to tak může dělat a jiný ne.
Jediná možnost tedy podle mne je to vyzkoušet – každopádně použitím /etc/hosts
se do testovacího prostředí zanese další odlišnost od produkčního prostředí, která v tomto případě nemusí být nepodstatná.
domena.cz smtp:1.2.3.4
gethostbyname()
. Tam se předává jen název, nepředává se typ záznamu, takže poštovní server nemá způsob, jak sdělit, že chce MX záznam. Dále existují volání res_query() a res_search(), ty umožňují určit i typ a třídu, ale pořád vrací jen název, takže není způsob, jak by poštovní server získal informaci o prioritě záznamů. Nebo jsem něco přehlédl?
Postfix má konfigurační volby disable_dns_lookups
a smtp_host_lookup
, které přesně tohle ovlivňují – a opravdu v nich jde přepnout tak, aby používal systémovou knihovnu (ale ve výchozím nastsavení používá DNS).
Tiskni
Sdílej: