Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Řešení dotazu:
http://en.wikipedia.org/wiki/BIND
Má to jen o dvou počítačích (tak to tam rozkopíruje)Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).
píše, že v produkčním nasazení se to bude ptát jiného DNS serveruTak jsem dotaz nepochopil.
rsync zas taková krkolomnost nepřijde. Zejména pokud se tazatel v DNS neorientuje a není to předmětem jeho řešení. Pokud na to je prostor, je samozřejmě dobré se něco přiučit.
Nyni vsak musim vsude pouzivat plne hostname pocitacu, aby to nejak fungovalo.Z toho jsem vydedukoval, že už jim v síti jiný DNS server pracuje.
Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).Myslíte, že v testovacím prostředí (a produkčním koneckonců taky) se ta jména budou měnit tak často, aby na to bylo potřeba instalovat zvláštní DNS server?
/etc/hosts fungovat nebude (ale nezjišťoval jsem to). /etc/hosts používá systémová knihovna pro překlad DNS názvů, a ta (z pohledu uživatele) nezná žádné druhy záznamů – té prostě řeknete jméno, a ona k němu vrátí IP adresu. Práce s typy záznamů je v ní skrytá. Takže poštovní servery nemohou využívat tuto knihovnu, musí mít vlastní implementaci DNS klienta, který komunikuje s DNS servery – protože se potřebují dotázat na MX záznamy a potřebují znát jejich priority. Otázka je, co se stane, když poštovní server MX záznamy nenajde a hledá A záznamy. Já si myslím, že opět použije svého DNS klienta a zeptá se přímo serveru. Tím pádem se souboru /etc/hosts nikdy nedotazuje. Jedině, že by po neúspěchu s A záznamem nebo místo toho použil rovnou systémovou knihovnu, která používá /etc/hosts – podle mne to ale pošotvní server takhle dělat nebude, protože logika hledání A záznamu pro doručení pošty může být jiná, než logika, kterou používá ta systémová knihovna. Dokonce to může záležeti na konkrétní implementaci, jeden server to tak může dělat a jiný ne.
Jediná možnost tedy podle mne je to vyzkoušet – každopádně použitím /etc/hosts se do testovacího prostředí zanese další odlišnost od produkčního prostředí, která v tomto případě nemusí být nepodstatná.
domena.cz smtp:1.2.3.4
gethostbyname(). Tam se předává jen název, nepředává se typ záznamu, takže poštovní server nemá způsob, jak sdělit, že chce MX záznam. Dále existují volání res_query() a res_search(), ty umožňují určit i typ a třídu, ale pořád vrací jen název, takže není způsob, jak by poštovní server získal informaci o prioritě záznamů. Nebo jsem něco přehlédl?
Postfix má konfigurační volby disable_dns_lookups a smtp_host_lookup, které přesně tohle ovlivňují – a opravdu v nich jde přepnout tak, aby používal systémovou knihovnu (ale ve výchozím nastsavení používá DNS).
Tiskni
Sdílej: