Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Řešení dotazu:
http://en.wikipedia.org/wiki/BIND
Má to jen o dvou počítačích (tak to tam rozkopíruje)Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).
píše, že v produkčním nasazení se to bude ptát jiného DNS serveruTak jsem dotaz nepochopil.
rsync zas taková krkolomnost nepřijde. Zejména pokud se tazatel v DNS neorientuje a není to předmětem jeho řešení. Pokud na to je prostor, je samozřejmě dobré se něco přiučit.
Nyni vsak musim vsude pouzivat plne hostname pocitacu, aby to nejak fungovalo.Z toho jsem vydedukoval, že už jim v síti jiný DNS server pracuje.
Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).Myslíte, že v testovacím prostředí (a produkčním koneckonců taky) se ta jména budou měnit tak často, aby na to bylo potřeba instalovat zvláštní DNS server?
/etc/hosts fungovat nebude (ale nezjišťoval jsem to). /etc/hosts používá systémová knihovna pro překlad DNS názvů, a ta (z pohledu uživatele) nezná žádné druhy záznamů – té prostě řeknete jméno, a ona k němu vrátí IP adresu. Práce s typy záznamů je v ní skrytá. Takže poštovní servery nemohou využívat tuto knihovnu, musí mít vlastní implementaci DNS klienta, který komunikuje s DNS servery – protože se potřebují dotázat na MX záznamy a potřebují znát jejich priority. Otázka je, co se stane, když poštovní server MX záznamy nenajde a hledá A záznamy. Já si myslím, že opět použije svého DNS klienta a zeptá se přímo serveru. Tím pádem se souboru /etc/hosts nikdy nedotazuje. Jedině, že by po neúspěchu s A záznamem nebo místo toho použil rovnou systémovou knihovnu, která používá /etc/hosts – podle mne to ale pošotvní server takhle dělat nebude, protože logika hledání A záznamu pro doručení pošty může být jiná, než logika, kterou používá ta systémová knihovna. Dokonce to může záležeti na konkrétní implementaci, jeden server to tak může dělat a jiný ne.
Jediná možnost tedy podle mne je to vyzkoušet – každopádně použitím /etc/hosts se do testovacího prostředí zanese další odlišnost od produkčního prostředí, která v tomto případě nemusí být nepodstatná.
domena.cz smtp:1.2.3.4
gethostbyname(). Tam se předává jen název, nepředává se typ záznamu, takže poštovní server nemá způsob, jak sdělit, že chce MX záznam. Dále existují volání res_query() a res_search(), ty umožňují určit i typ a třídu, ale pořád vrací jen název, takže není způsob, jak by poštovní server získal informaci o prioritě záznamů. Nebo jsem něco přehlédl?
Postfix má konfigurační volby disable_dns_lookups a smtp_host_lookup, které přesně tohle ovlivňují – a opravdu v nich jde přepnout tak, aby používal systémovou knihovnu (ale ve výchozím nastsavení používá DNS).
Tiskni
Sdílej: