Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
S morálností tohohle dotazu si nejsem jist, byl bych pro uzamčení a smazání.
)
Znate nekdo nejaky honeypot system pro utocniky na wifi?Ano, WEP nebo captive portal. U druhého jmenovaného je docela šance, že se chytím
.
Idealne neco co se necha snadno cracknoutTak craknout se z WiFi dá asi jenom ten WEP. Captive portal se necrackuje, nýbrž, ehm, obchází
.
a krom toho by to melo umet nakopat tem zlodejum prdel?Tady už bude trochu problém, protože zloděj obvykle bývá inteligentní.
treba, ze to po par minutach http provozu zacne podstrkavat strankyPrivoxy - 2 (pozměňování obsahu)
ktery budou zavirovany a necom poradnymNevím, co konkrétně si představuješ pod pojmem „zavirovaná stránka“, nicméně pokud tvůj prohlížeč umožňuje navštívením nějaké stránky zavirování, pak bych vážně uvažoval o jeho výměně.
idealni by byla fyzicka likvidace utocnika na wifiTak to chce alespoň 24 dBi anténu a chvíli běhání po okolí na zaměření. Následný způsob likvidace již nechám na cizí fantazii, ale vzhledem k jistým nepublikovatelným okolnostem (moudří vědí) bych doporučil něco nedestruktivního (Taser). Otázkou také je, jestli by to nebyla poněkud nepřiměřená obrana.
ale spokojim se i s flashnutim biosu nulama nebo zapasnim nesmyslu na I/O radic ale ne zas uplnych proste likvidace dat predevsim a nasledne treba i pokus o likvidaci radice nebo disku atd.Pokud by nějaký systém umožňoval jen tak ze sítě provést zmiňované věci, uvažoval bych o jeho změně. Něco takového AFAIK neumí ani rozšířený koncentrátor bezpečnostních děr od jedné velké americké firmy. Obecně problém je v tom, že útočníci a útočnice bývají natolik inteligentní, že se připojí na nějaký svůj počítač venku a/nebo veškerou komunikaci šifrují a ty potom vidíš jenom streamy náhodných dat, se kterými se toho moc udělat nedá.
Tiskni
Sdílej: