Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
S morálností tohohle dotazu si nejsem jist, byl bych pro uzamčení a smazání.
Znate nekdo nejaky honeypot system pro utocniky na wifi?Ano, WEP nebo captive portal. U druhého jmenovaného je docela šance, že se chytím
Idealne neco co se necha snadno cracknoutTak craknout se z WiFi dá asi jenom ten WEP. Captive portal se necrackuje, nýbrž, ehm, obchází
a krom toho by to melo umet nakopat tem zlodejum prdel?Tady už bude trochu problém, protože zloděj obvykle bývá inteligentní.
treba, ze to po par minutach http provozu zacne podstrkavat strankyPrivoxy - 2 (pozměňování obsahu)
ktery budou zavirovany a necom poradnymNevím, co konkrétně si představuješ pod pojmem „zavirovaná stránka“, nicméně pokud tvůj prohlížeč umožňuje navštívením nějaké stránky zavirování, pak bych vážně uvažoval o jeho výměně.
idealni by byla fyzicka likvidace utocnika na wifiTak to chce alespoň 24 dBi anténu a chvíli běhání po okolí na zaměření. Následný způsob likvidace již nechám na cizí fantazii, ale vzhledem k jistým nepublikovatelným okolnostem (moudří vědí) bych doporučil něco nedestruktivního (Taser). Otázkou také je, jestli by to nebyla poněkud nepřiměřená obrana.
ale spokojim se i s flashnutim biosu nulama nebo zapasnim nesmyslu na I/O radic ale ne zas uplnych proste likvidace dat predevsim a nasledne treba i pokus o likvidaci radice nebo disku atd.Pokud by nějaký systém umožňoval jen tak ze sítě provést zmiňované věci, uvažoval bych o jeho změně. Něco takového AFAIK neumí ani rozšířený koncentrátor bezpečnostních děr od jedné velké americké firmy. Obecně problém je v tom, že útočníci a útočnice bývají natolik inteligentní, že se připojí na nějaký svůj počítač venku a/nebo veškerou komunikaci šifrují a ty potom vidíš jenom streamy náhodných dat, se kterými se toho moc udělat nedá.
Tiskni
Sdílej: