Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
chmod je jednorázové změnění práv k souboru. změna implicitních práv pro vytvářené soubory a adresáře pro aktuální shell se provádí příkazem umask. viz man umask. zařazením do logovacího profilu uživatelů umask 002 povolí
write přístup pro soubory a adresáře pro skupinu ve které jsou a tím pádem vzájemnou editaci.
chmod -r pro daný adresář v cronu. Ale je to trochu prasárna. Na druhou stranu nevidím možnost, jak to ošetřit pro všechny aplikace, nezávisle na aktuálním adresáři.
Ideální by bylo, kdyby šlo nějak nastavit, že vlastník nového souboru je vždy pevně daný a ne ten skutečný...
[SDILENA] path = /home/karel/sdilena #Prevzit vlastnika z adresare /home/karel/sdilena inherit owner = yes #Prevzit prava z adresare /home/karel/sdilena inherit permissions = yes #Pristup ma karel a petr valid users = karel petr
setgid bit, soubory a adresáře v něm vytvořené pak nedostanou primární skupinu uživatele, který je vytvořil, ale zdědí skupinu od rodiče. Bohužel to ale nefunguje rekurzivně, takže ten bit musíte nastavit pro každý nově vytvořený adresář. Další možností je použít ACL a defaultní práva, která se dědí – myslím, že se dědí rekurzivně, ale nejsem si tím jist.
Bohužel to ale nefunguje rekurzivně, takže ten bit musíte nastavit pro každý nově vytvořený adresář.U mě to tedy funguje tak, že když mám adresář s SGID bitem, tak nové adresáře v něm vytvořené (zkoušel jsem mkdir, sftp) ho mají taky nastavený. Jinak by to byla funkce k ničemu.
Další možností je použít ACL a defaultní práva, která se dědí – myslím, že se dědí rekurzivně, ale nejsem si tím jist.Ano, nejlepší je se rovnou podívat na ACL, je to už úplně standardní věc, jen nebývá ve výchozím stavu zapntá. S výchozími právy je to obdobně jako s SGID bitem - nově vytvořenému adresáři se do jeho ACL zkopírují default položky rodiče. Dá se tedy říct, že je to rekurzivní, i když to je zavádějící název pokud někdo zná NFSv4 nebo NT ACL, kde jsou možnosti dědění komplexnější.
acl balíčku, editace fstab, online remount, setfacl. Za 2 minuty hotovo, do 5 minut to máte i se čtením manuálu. ACL bezpečně podporují běžně používané filesystemy ext3/4, xfs, reiserfs. Ve Windows NT je tohle od roku 1993, proč tady vymýšlet nějaké speciality? V tomto konkrétním případě, pokud je to desktop, nemusí o nic jít. Je ale dobré se naučit dělat věci pořádně, zvlášť pokud to není nic složitého, což je přesně tento případ.
Tiskni
Sdílej:
