V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
chmod je jednorázové změnění práv k souboru. změna implicitních práv pro vytvářené soubory a adresáře pro aktuální shell se provádí příkazem umask. viz man umask. zařazením do logovacího profilu uživatelů umask 002 povolí
write přístup pro soubory a adresáře pro skupinu ve které jsou a tím pádem vzájemnou editaci.
chmod -r pro daný adresář v cronu. Ale je to trochu prasárna. Na druhou stranu nevidím možnost, jak to ošetřit pro všechny aplikace, nezávisle na aktuálním adresáři.
Ideální by bylo, kdyby šlo nějak nastavit, že vlastník nového souboru je vždy pevně daný a ne ten skutečný...
[SDILENA] path = /home/karel/sdilena #Prevzit vlastnika z adresare /home/karel/sdilena inherit owner = yes #Prevzit prava z adresare /home/karel/sdilena inherit permissions = yes #Pristup ma karel a petr valid users = karel petr
setgid bit, soubory a adresáře v něm vytvořené pak nedostanou primární skupinu uživatele, který je vytvořil, ale zdědí skupinu od rodiče. Bohužel to ale nefunguje rekurzivně, takže ten bit musíte nastavit pro každý nově vytvořený adresář. Další možností je použít ACL a defaultní práva, která se dědí – myslím, že se dědí rekurzivně, ale nejsem si tím jist.
Bohužel to ale nefunguje rekurzivně, takže ten bit musíte nastavit pro každý nově vytvořený adresář.U mě to tedy funguje tak, že když mám adresář s SGID bitem, tak nové adresáře v něm vytvořené (zkoušel jsem mkdir, sftp) ho mají taky nastavený. Jinak by to byla funkce k ničemu.
Další možností je použít ACL a defaultní práva, která se dědí – myslím, že se dědí rekurzivně, ale nejsem si tím jist.Ano, nejlepší je se rovnou podívat na ACL, je to už úplně standardní věc, jen nebývá ve výchozím stavu zapntá. S výchozími právy je to obdobně jako s SGID bitem - nově vytvořenému adresáři se do jeho ACL zkopírují default položky rodiče. Dá se tedy říct, že je to rekurzivní, i když to je zavádějící název pokud někdo zná NFSv4 nebo NT ACL, kde jsou možnosti dědění komplexnější.
acl balíčku, editace fstab, online remount, setfacl. Za 2 minuty hotovo, do 5 minut to máte i se čtením manuálu. ACL bezpečně podporují běžně používané filesystemy ext3/4, xfs, reiserfs. Ve Windows NT je tohle od roku 1993, proč tady vymýšlet nějaké speciality? V tomto konkrétním případě, pokud je to desktop, nemusí o nic jít. Je ale dobré se naučit dělat věci pořádně, zvlášť pokud to není nic složitého, což je přesně tento případ.
Tiskni
Sdílej: