Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Zdravím,
toto téma je hlavně teoretické, zajímá mě každý váš názor. Můžete psát i věci u kterých si nejste 100% jisti, že to tak jde :). Takže moc se mi líbí přístup ZFS, to vytváření filesystémů je prostě nádherné :), už teď jsem spokojen s LVM, ale ZFS je ještě lepší :). Líbí se mi taky, že umí "online" zapojit další disk. Což mě přivádí k myšlence, jak to rozdělit na více strojů?
Představa je následující. Mám 4 storage servery (každý 25TB) a 5 klientů. Výsledek: 4 storage servery budou zapojeny jako jeden, tím mi vznikne 100TB pole. Každý klient bude mít toto pole k dispozici pro čtení/ukládání uživatelských dat. Jako filesystem by mel být použit ZFS.
Máte nějaké návrhy? Jak byste to řešili?
No maximálně podle nadpisu, ale o tomhle toho téma není.
Představa je následující. Mám 4 storage servery (každý 25TB) a 5 klientů. Výsledek: 4 storage servery budou zapojeny jako jeden, tím mi vznikne 100TB pole. Každý klient bude mít toto pole k dispozici pro čtení/ukládání uživatelských dat. Jako filesystem by mel být použit ZFSMožná jsem otázku zcela nepochopil (s nadpisem nemá nic společného), ale co ti brání vzít ta 4 disková pole (export např přes FC, iSCSI apod), zkrátka mít ve výsledku 4 bloková zařízení po 25TB, a nad těmito udělat jeden 100TB ZFS pool?
Do téhle problematiky tolik nevidím, zatím ji oťukávám. Jdu provést nějaké testy :). Jen pro ujištění. Aby to tedy šlo neustále rozšiřovat, musí být každý iSCSI nastaven na každém klientovi. K jednomu souboru pak může přistupovat několik serverů. Ohlídá si to nějak nebo může nastat problém? Řešení jednoho serveru, kde budou všechny iSCSI připojeny a dále exportovat např. přes NFS by mohlo být za čas nedostačující.
PS: Ještě jednou upozorňuji, jedná se čistě jen o teorii. V žádném případě výsledek této diskuse nebudu závádět někde v produkčním prostředí. Jen chci více proniknout do této problematiky a zkušenosti zde získané použít v budoucnu. Vše to testuji ve virtuálním prostředí, takže se nebráním žádným experimentům.
Aby to tedy šlo neustále rozšiřovat, musí být každý iSCSI nastaven na každém klientovi.
Nikoliv. To co jsem popisoval já je stav, kdy nad diskovými poli vytvoříš jedno jediné a to potom předáváš klientů (pomocí NFS, případně SAMBy). Pochopitelně tam můžeš přidat další pole a to zastřešující jednoduše rozšířit (ZFS, LVM, to už je jedno).
Ohlídá si to nějak nebo může nastat problém?
Za předpokladu, že na daném blokovém zařízení (iSCSI se na straně Iniciátoru - klienta - tváří jako úplně obyčejný disk), je nějaký systém souborů, který umí být sdílen. Znám jenom jeden, VMFS.
U normálních FS nastane problém po prvním zápisu.
To jsem si myslel. No dobře, každopádně jak to myslíš s tím rozšiřováním? Je to tak jak si to myslím? Tedy budu mít jeden hlavní server a další např. 4 připojený přes iSCSI do toho jednoho. Ten to vyexportuje třeba přes NFS ostatním. V případě potřeby připojím k tomu serveru přes iSCSI další. A až nebude ten hlavní stíhat, tak sestavím nové pole.
Tedy budu mít jeden hlavní server a další např. 4 připojený přes iSCSI do toho jednoho.
V podstatě takhle jsem to myslel s tím, že těch serverů nemusí být nutně 5. Export toho jednoho pole může klidně dělat jedno z těch diskových polí -- to pokud to chceme mít levné.
Případně ty jednotící servery mohou být dva v clusteru a ty storage budou zrcadlené -- v případě, že nám jde trochu o data. Tedy celkem 10 strojů.
Ten to vyexportuje třeba přes NFS ostatním.
Přesně tak, na tom jednotícím ty iSCSI mohou být spojeny klidně do RAID0 (pokud nám fakt nejde o data a chceme to mít pekelně rychlé), případně jen jako další disk ve VG či ZFS poolu. A nad touto vrstvou pak export přes síťové sdílené FS.
No dobře, každopádně jak to myslíš s tím rozšiřováním?
Přidám další pole, přes FC/iSCSI dotáhnu do toho jednotícího serveru a tam ho prostě přidám do R0, ZFS poolu, VG
S tím si lze hrát poměrně hodně, záleží na co to člověk potřebuje. Bohužel to se často zjistí až po roce provozu a celý storage je potřeba od základů překopat.
Umoznit viacerym klientom zapisovat do jednej nazvyme to partition by malo zvladnut kazde lepsie pole.
Pole jistě, ale systém souborů už ne. Nebo je vícenásobné připojení FS pro zápis v unixovém světě standardem?
Mna by len zaujimalo, na co potrebujete 100TB uceleneho priestoru.
Tazatel to bere jako teoretické cvičení. V mailing listech XFS se ale nezřídka objevují požadavky na 100TB. Nepřijde mi to tak přehnané.
Díky za příspěvek ;). Samozřejmě v produkčním prostředí je to nutné řešit jinak. Každopádně tady mi jde o postup. Ostatní záležitosti jako redudanci teď můžeme nechat stranou.
Tiskni
Sdílej: