Byla vydána nová verze 5.12 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Byly publikovány informace (txt) o zranitelnostech CVE-2025-5054 v Apport a CVE-2025-4598 v systemd-coredump. Lokální uživatel se může dostat k výpisu paměti programu (core dump) s SUID a přečíst si tak například /etc/shadow.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,69 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 30,95 %. Procesor AMD používá 68,77 % hráčů na Linuxu.
Byla vydána verze 4.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proběhla portace na Qt 6.
Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Co pro to musím udělat, nebo lépe řečeno, co mě čeká ?Mnoho (5 ~ 10) let studia po odpoledních, večerech a nocích, nekonečné ladění konfigurace a pocity vítězství, když to konečně funguje.
Proto se ptám, co je potřeba ? a hlavně kde tyto znalosti získat ? Z literatury ? Kolega mi říkal, že se vše naučil z dokumentačního projektu, ale nevím nevím... Ze školení ? moc jsme jich nenašel ...Praxí, jak jinak. Co zkusit rozjet web/mail/Jabber/backup/GIT server pro kamarády? Co rozchodit uspávání se šifrovaným diskem? Co si postavit server, který bude přes PXE bootovat tlusté klienty? Co postavit WiFi síť s 802.1x RADIUS autentizací? Co zkusit rozjet Linux 2.6 na počítači 486 s 8 MiB RAM?Ze školy ? Kamarád dělá vysokou školu (je u konce) a linux umí nainstalovat to je všechno..
Hlavně ten dotyčný člověk musí mít velkou motivaci se učit novým věcem.
V prvni rade je treba si ujasnit, co to znamena 'profesionalne se zabyvat'. Je zasadni rozdil mezi kernelovym vyvojarem a treba systemovym administratorem, pritom oba mohou byt spickovymi profesionaly. Oboji vyzaduje jinou pripravu, jine znalosti a dovednosti.
Ja osobne jsem administrator. Vystudoval jsem vysokou skolu se zamerenim na IT; pritom zjistil, ze naprostou vetsinu veci pro moji soucasnou praci jsem se naucil sam a jinde. Na druhou stranu pro programatora by byla 'nudna teorie' v oblasti matematiky a softwareoveho inzenyrstvi nezbytna (pokud se tedy budouci programator nehodla omezit na domaci smudlani malych aplikacek).
Pri ziskavani znalosti se mi nejvice osvedcil postup 'stanovit si nejaky ambiciozni cil a pokusit se k nemu dopracovat; pritom jit cestou pokusu a omylu, studovat dokumentaci, hledat na siti, otravovat v konferencich a svoje zname... a nasledne si zajit na skoleni'. Jit na skoleni bez teto pripravy se ukazalo jako neucinne (jako ze jsem tech skoleni absolvoval dost a kvalitnich). Nejaka smysluplna certifikace take neuskodi. Vsechno co udelam si peclive dokumentovat a schovavat (clovek by neveril, jak se mu po letech muze hodit hloupy skriptik v Perlu)
Administrator potrebuje znat hlavne svuj system; na druhou stranu se velmi hodi alespon trochu osahat i veci souvisejici. Doporucuji hlavne site (takovy pekny ambiciozni cil do zacatku muze byt treba 'ziskani CCNA') a operacni systemy pribuzne tomu vyvolenemu (pokud je to Linux, tak treba Solaris, BSD...), nicmene ani uzivatelska znalost Windows vubec neni k zahozeni.
To je par myslenek, ktere mi probehly hlavou a ktere povazuji za podstatne. Nezminuji se o vecech obecnych - ze clovek nesmi zapominat na ostatni lidi a ostatni 'neprofesionalni' veci, ktere k zivotu patri, ze neni jen 'ten muj obor', ze co umis ti nikdo nevezme atd.
Jeste jsem si uvedomil jednu vec, kterou povazuji za samozrejmou, nicmene jak se zda samozrejma neni - jazykem IT je anglictina. Je nezbytne nutne vladnout obstojne alespon technickou anglictinou, jinak se dotycny profesional daleko nedostane.
Proto se ptám, co je potřeba ? a hlavně kde tyto znalosti získat ? Z literatury ? Kolega mi říkal, že se vše naučil z dokumentačního projektu, ale nevím nevím... Ze školení ? moc jsme jich nenašel ...Školení je spousta, ale přihřívám si vlastní polívčičku, takže to více rozebírat nebudu :). Nicméně školení jsou dobrá pro výdělečné lidi z oboru, vyjde to na dost peněz. Co se týče vzdělávání, je pár vysokých škol, kde se dají tyhle věci naučit. Většinou je to ale tak, že škola má výrazně širší záběr a člověk se do hloubky dostane výběrem volitených předmětů apod. Člověk se může učit sám, a to nejlíp vytyčením skutečných cílů, které chce uvést do provozu a následným využitím všeho, co je dostupné. Zdroje na internetu v první řadě, papírová (i elektronická) kniha na cesty občas pomůže.Ze školy ? Kamarád dělá vysokou školu (je u konce) a linux umí
pise se rok 2002 redhat 6.2 468SX 16MB RAM 3G HDD , jako router s wifi na wan a dale na lan s omezovacem rychlosti jo to byla doba ...
Můj názor? Zahoď ubuntu, jsou distribuce které tě naučí mnohé a takové které se snaží aby ses učit nemusel, ubuntu patří do 2. skupiny, tudíž je to k výuce špatná volba.
Dál by bylo dobrý si například pořídit nějaký domácí server, naučit se spoléhat pouze na shell a zahodit tím grafická klikátka, naučíš se pracovat rychle a efektivně.
Určitě se nauč bash a nauč se psát si scripty, k tomu ti pomůže nějaké lehké grafické prostředí, tedy zahoď kde či gnome a používej třeba *box.
Určitě se hodí zvládat i nějaký nízkoúrovňový jazyk, nejlépe čisté c, popřípadě pokud ti nevadí objekty tak c++.
Důležité je odhodlání, ne takové to "měl bych se to naučit protože z toho budou peníze", efektivní je něco ve smyslu "to je zajímavé, jak to asi funguje", ale bývá časté že z toho prvního se časem, nějak automaticky dostaneš k tomu druhému .
Pokud chceš být na profesionální úrovni, tedy na úrovni hluboké znalosti, tak se nevyhneš jádru, začal bych drobnostmi jako kompilace jádra na míru, pokud budeš mít znalost c/c++ tak si prohlížet zdrojáky, případně občas odeslat patch.
Naučit se jak fungují různé služby (http server, dns server, mail server atd..) je naprostý základ, plus samozřejmě konfigurace služeb.
Když píšeš že se orientuješ na bezpečnostní systémy tak asi budeš mít hodně z toho co jsem napsal již za sebou, každopádně držím palce .
Vidím, že na PC máš Ubuntu není přece jenom na desktop lepší ?Jak se to vezme. Mně by to bylo celkem jedno, protože bych si stejně nainstaloval jenom to, co mám teď v Debianu. Pokud bych ale v Ubuntu nainstalovat celý desktop s GNOME, musel bych pak dva dny mazat hovadiny, které si to tam natáhlo (PulseAudio, splashy, GDM… a stejně bych pak nahradil GNOME za Xfce).
Tiskni
Sdílej: