Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »No a co jsi skoušel? Já potřebuji přenášet do telefonu data jednosměrně z OO tak jsem si napsal aplikaci co z cvs souboru vytahá data a vytvoří vcs soubor (VCALENDAR) který přes BT přenesu do telefonu.Zkusit jsem nemohl zatím nic, nemám ten telefon a nechce se mi ho koupit a pak zjistit že to nejde takže čtu na netu vše dostupné. Bohužel docházím k názoru že všichni používají telefon zcela jinak než já a brouzdají po netu, koukají na videa a posílají si fotky, organizaci času asi nikdo nezkouší. Do teď jsem používal Qtek 9100 (HTC Wizard) a tam byly WM5 a Outloock. Jenže telefon dosluhuje a na serveru se objevil Slackware takže bych potřeboval situaci řešit. Ještě je možnost koupit HTC HD2 a WM6.5 jenže to je krok do minulosti a neřeší ten Slackware.
Jinak ja jsem to resil tak, ze jsem pouzival Google Exchange. Nevim presne jak se to jmenuje, ale tvari se to jako exchange. To mi pak stacilo vecer synchoronizovat PDA a bylo to...
Tak nejdriv si rejpnu... K cemu je chytry telefon bez pripojeni na net?Telefon bude mít přístup na net ale ne stále a určitě na net nechci úmyslně poslat data která nikdo jiný nemá vidět a mám na to podepsanou smlouvuJinak ja jsem to resil tak, ze jsem pouzival Google Exchange. Nevim presne jak se to jmenuje, ale tvari se to jako exchange. To mi pak stacilo vecer synchoronizovat PDA a bylo to...
. Kromě toho mít tabulkový procesor s připravenými vzorci, pohotovostní foťák, aplikaci na čtení knih a pdf, jednoduchou navigaci, ... těch důvodů pro takovéto zařízení je i bez přístupu na net dost.
Google Exchange by byl fajn kdyby to nebylo provozováno na serverech Googlu ale lokálně u mě. Co Google schvátí nikdy nenavrátí
. Opravdu nemůžu poslat některé věci mimo svůj počítač. Vím že data lze vždy ukrást ale smluvně je rozdíl jestli jsem o ně přišel krádeží nebo je poslal dobrovolně na net.
Tezko rict... Pokud jsi znal omezeni (data jen u sebe) pred vyberem telefonu, tak si proste spatne vybral. Ja kdyz jsem si kupoval Androidi telefon, tak prave kvuly tomu, ze to budu mit sparovany s Googlem a nebudu mit problem se syncem... By me zjimalo, co za tajna data mas? Ja delam ve vyvojovy firme a vesele jedeme na Google AppsTelefon jsem ještě nekoupil jak jsem napsal již na začátku diskuze, jsem právě v té fázi výběru. Ta data podle mě nejsou nic zvláštního jen je podepsaná smlouva a přes to vlak nejede. I kdyby ta smlouva nebyla tak mě nepřipadá dostatečně výhodné mít osobní data v umístění kde nemůžu rozhodnout o tom co se s nimi stane.
Ne, spousta lidí ho taky používá pro synchronizaci kontaktů, kalendáře apod. přes internet.Tuhle možnost bych bral jako příjemnou možnost navíc kdyby existovala i varianta bez internetu.
Data jsou mnohem bezpečnější na zabezpečeném serveru než v mobilu, který někde snadno ztratíte nebo vám ho někdo ukradne.Ano s tím souhlasím ale jen v případě když je ten server můj. Pokud ani nevím kde ta data jsou tak bych si už tak jistý nebyl.
To by mne tedy zajímalo, jak bezpečnost souvisí s tím, čí server je. O penězích si taky myslíte, že jsou bezpečněji uložené ve vaší kapse než v trezoru v bance?Myslím že hodně. Jakou záruku dává Google na to že se k datům která u něj mám nikdo nedostane a jakou dává záruku že když je smažu budou opravdu smazána? Pokud mám podepsanou smlouvu o utajení tak ukládání dat na server Google určitě nelze považovat za její dodržení. Je to právnický problém ne problém IT. Google určitě má lepší odborníky na bezpečnost a lepší zálohování dat než kdy budu mít já, jenže já s ním nemám smluvní vztah kde by Google za cokoli ručil takže je to pro mě nepoužitelné. Už si rozumíme? To přirovnání k penězům tady nesedí protože v bance je zabezpečení a mám s ní smluvní vztah kde je to zabezpečení včetně pojištění definováno.
Jinak by mne docela zajímalo, jak vypadá taková smlouva, že data nesmějí být uložena u Googlu, za to se ale mohou volně povalovat na vašem HDD nebo rovnou v mobilu.Jednoduše, data nesmí být poskytnuta třetím stranám ani jinak šířena. To že je to nesmysl je jiná otázka a prostě to musím dodržovat. Že bych si jako zaměstnanec uzavřel kvůli telefonu smlouvu s Googlem je docela zajímavý nápad, možná námět na komiks.
Jednoduše, data nesmí být poskytnuta třetím stranám ani jinak šířena.Nějak nechápu ??? Ty je poskytuješ někomu ? A nebo je šíříš ? Přece je neposkytuješ, ani nešíříš - pouze sis je uložil na svůj účet který máš založen u nějaké firmy, ta je taky nesmí šířit a ani nijak používat přece. A když nechceš použít hotové řešení tak si pořiď svůj server a klidně může být doma a můžeš si synchronizovat co chceš. Než aby někdo kradl data ze serveru tak ti ukradne mobil a pokud ho nezamykáš heslem tak si ty data vytáhne velice jednoduše. A i ty hesla v mobilech jdou celkem lehce prolomit.
Nevím o jakých zásadních problémech čtete.Zásadní problémy se synchronizací s čímkoli jiným než se online službami Google.
Ony jsou nějaké problém se synchronizací přes IMAP, s MS Exchange, přes iCal?Poštu přes IMAP nepotřebuji. Synchonizace kalendáře a úkolů s Outlookem je dle reakcí v diskuzích na netu problematická. Vzorově: přijde mě například pozvánka na schůzku něco.ics a já potřebuji abych v telefonu Android, noteboku Windows a na serveru Slackware měl co nejjednodušeji stejná data. Komunikaci zákazníků ovlivnit nemohu, firemní Windows také ovlivnit nemohu, svůj Slackware si chci ponechat protože jsem prostě jiný Linux nedokázal uchodit tak abych neměl problémy a slušné telefony mají dnes většinou Android.
Nutnost poskytnout svá data Googlu plyne pouze z vašich reakcí, nikdo jiný tady o tom nepsal.To mám z internetových diskuzí. Dojde k synchronizaci kontaktů a kalendáře přes server Google, tím se dostanou má data tam kde je nemám pod kontrolou. Možnost nikoli "potřeba" připojení k okolnímu světu je společná všem smartphonům.
Proti desktop linuxu by taky neměl být žádný problém, sice instatní řešení není přímo "v krabici" ale je k dispozici free SyncML klient, takže afaik by stačilo si rozběhnout na svém compu nějaký sync server, např. funambol, a je hotovo.
a ještě poznámka pro marketingem zmasírované frukulíny: smartphone je PDA s doplněnou telefoní částí. Telefoní modem je možno kdykoliv mít vypnutý a plná funkčnost PDA tím není nijak ovlivněna.. Uživatel navíc chce mít možnost připojení na vlastní síť (wireless, wired, tj. bez dalších nákladů) operátor phone by byl nejraději, aby tam tahle možnost vůbec nebyla, ale holt ji semtam zkousává se zaťatými spreadsheety
Zařízení které nelze naplno využívat bez závislosti na výrobci-cloudu-dodavateli obsahu je pouhá herní či dodavatelská konzumentská konzole, tu má člověk dostat zadarmo od dodavatele obsahu, aby mohl placený obsah začít konzumovat.
Přiklady:
iphone (konzole k itunes store)
ipad (konzole k obsahu ve stylu murdochova News Corp)
Android (tak napomezí, napůl PDA, napůl relativně svobodná console k Google advertising)
A ještě jeden povzdech nazávěr: díky tomu sprasenýmu trendu ke konzolovatění je stav PDA aplikací všech v současnosti vyráběných zařízeních tristní. Produktivita a ergonomie při každodení organizaci času a kontaktů je stěží 1/3 toho co bylo rutinně k dispozci před 5-10 lety.
Tiskni
Sdílej: