Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
Řešení dotazu:
Fakt je, že já to vidím jenom zvenčí, se svým Bc z ekny... Přesto si myslím, že je spíš otázkou, jak moc hardcorově Vám přednášející ve škole daný obor podají, nebo jak moc hardcorově se jím chcete zabývat. Osobně mám z toho takový pocit, že přinejmenším k expertním systémům a strojovému vidění můžete přistupovat jako "uživatel" - vezmete nějaký hotový obecný framework / knihovnu a můžete s jejich pomocí vytvářet konkrétní koncové aplikace pro nějaký obor nebo problém. To je přesně můj přístup - selskej rozum. Když chci kydat hnuj, budu potřebovat vidle, ale nemusím nutně vědět, jak kovář ty vidle vlastně vyrobil.
Ostatně takhle jde přistupovat i k neuronovým sítím, ale tam mám subjektivně pocit, že paleta různých topologií a už třeba jenom přenosových funkcí neuronů je poměrně pestrá a netriviální... pokud řešíte konkrétní jednoduchou aplikaci, třeba klasicky na "pattern recognition", tak asi matfyz nepotřebujete, ale pokud se namočíte do nějakého základního výzkumu, jako že "myslící stroje" a "napodobení bilogického mozku", tak se teorii zjevně nevyhnete, to je trochu jiná liga Od "fascinace nápadem na myslící stroj" k nějakému vhledu do oboru na pomezí neuro a AI je to docela dálka, téma na dlouhá léta studia - a nemusí to být nutně vysoká matika, jako spíš absorpce encyklopedických vědomostí o "topologii" a funkcích různých "schémat zapojení", funkčních bloků na různých "úrovních rozlišení" či vrstvách abstrakce...
Jestli používat plody oboru AI jako uživatel, nebo se oborem zabývat jako badatel / průkopník (základní vývoj), to je otázka Vašeho naturelu a zřejmě taky shody náhod, z jakého úhlu se k věci dostanete
Já jsem se programováním nikdy neživil - přinejmenším nebylo mou primární náplní práce. Vedle čistokrevných hobby hříček jsem programování v práci provozoval vždycky spíš na okraj, v čase co zbyl po splnění denní dřiny (ať už to byla nějaká evidence zákazníků, nebo třeba šoupání krabic, nebo řešení HW reklamací). Bylo to vždycky "něco navíc" co počká. Je to jistě věc mé osobní volby a priorit. Pokud programuju, tak obvykle proto, že mi výsledek usnadní dřinu. S tím souvisí další aspekt: pokud mám něco programovat, potřebuju hodně silnou motivaci. Typicky se to stane tak, že při své práci zjistím, že něco dělám neohrabaně holýma rukama, a nějaký trochu elegantní software by mi tu dřinu usnadnil. Tím softwarem může být podle okolností rychle spíchnuté klikátko nad relační databází se speciálním grafickým diagramem, nebo třeba driver pro kus hardwaru, nebo nějaká knihovnička, nebo nějaká systémová utilita/sonda, nebo třeba objektová databáze... Jsem jako ten osel, co před sebou potřebuje vidět velikou šťavnatou mrkev, aby se pohnul z místa. A jsem pak schopen se učit nové věci a občas i něco vymyslet a celé mě to baví. Hlavně, když je na to čas...
Na základě těch pár let zkušeností si troufnu říct, že možná není potřeba být zaměstnán rovnou jako čistokrevný programátor - začněte třeba sbírat praxi v nějakém sousedním oboru, kde programování taky uplatníte. Změnit zaměstnavatele můžete vždycky. Popravdě řečeno jsem nepotkal mnoho čistokrevných programátorů (asi se nepohybuji v těch správných kruzích, no...) - zato jsem potkal pár hodně šikovných lidí, kteří fungují ve svém zaměstnání jako odborníci pro nějakou oblast (jasně, vždycky se to točí kolem počítačů nebo MaR) - integrátoři, designéři regulačních systémů, návrháři hardwaru, pokročilí správci IT/ISP - a programování je pro ně jenom částí specializace, částí denního chleba. Být na plný úvazek specialista na Javu nebo C++, není to nádeničina? Koňské klapky na očích? A co teprve když jsou role analytika a programátora striktně odděleny - takže jako programátor vidíte jenom specifikaci dvou rozhraní a požadované funkčnosti, spíchnete to a jdete dál, a konečný výsledný celek třeba v ani nevidíte v provozu, a třeba Vás i může štvát, že ta rozhraní někdo druhý navrhl blbě, ale Vy už s tím nic neuděláte... jak moc je taková práce motivující? Jasně, ono to v echtovním řemeslném vývoji softwaru asi jinak nejde. [context switch] Hehe, nedávno jsem tady v "Ábíčku" v Jaderných novinách četl postesk nějakého jaderného hackera, že dobrá půlka dnešních profesionálních programátorů nenapsala za život ani řádek kódu, který by se musel kompilovat...
Tehdy koncem minulého století na Ekně, na pohodovém a užitečném cviku z expertních systémů, jsme měli pochopitelně za úkol vytvořit nějakou bázi znalostí ke konkrétnímu problému. Expertní systém (inferenční engine + uživatelské rozhraní) jsme dostali hotový. Já jsem tou dobou v práci připojoval lidi k internetu přes dial-up, takže z toho vznikl takový diagnostický "žebřík" pro diagnózu jednotlivých síťových vrstev, resp. řetězu předpokladů a příznaků správného a funkčního "připojení do internetu". Inferenční mechanismus byl snadno pochopitelný skrz formální logiku (booleovskou + trochu fuzzy), výsledek chodil velmi dobře. Prakticky jsem to tehdy nikde nenasadil (ačkoli by to asi šlo), ale expertních systémů se od té doby nebojím a zároveň jsem si utřídil jakýsi obecný přístup k debugování čehokoli
P.S. mimochodem veličina IQ je pro mě osobně taky dost neuchopitelná. Daleko spíš věřím na selskej rozum, soustředěnost, zaměření na cíl, schopnost dohledat podstatné souvislosti z mnoha zdrojů informací (nebo si přinejmenším uvědomit, že mám informací málo - že můžu být sebechytřejší, ale z dostupné dokumentace rozumnou "aplikovatelnou konzistentní teorii" neposkládám). Schopnost klást si správné otázky, schopnost filtrovat střípky informací z hromady balastního textu, schopnost kombinovat "oficiální dokumentaci" k hardwaru či softwaru s "teoretickým pozadím" a alternativními zdroji informací. Schopnost přiměřené neúcty k autoritám. Schopnost přeskočit pasáže nějakého textu, které zabředají zbytečně hluboko do teorie (a často v dané úrovni zabřednutí opomenou důležité dílky skládačky, třeba proto, že autor předpokládá apriorní znalost nějakého širšího kontextu, nebo proto, že chce vypadat důležitě a přitom neumí pečlivě formulovat).
A dost...
Co se tyka te matematiky, tak nehledam zadny specialni hardcore. To CVUT jeste nestuduji, nastupuji do prvniho rocniku. Ale slysel jsem, ze na programovani FELu je sice slusna matematika, ale rozdil oproti treba jaderny fyzice na FELu nebo na oborech na MatFyzu je hlavne ve zpusobu vyuky. Pokud vynecham videozabery z FIT na FELu, ktere jsou primo odrazujici, tak hlavni veci je to, ze na FELu se sice vysvetluje, ze to ci ono v matematice funguje takhle, ale nikdo se uz nestara o to, proc tomu tak je. A to je pro mne dulezity.
Samozrejme ze v praxi to potom vypada tak, ze tyhlety detaily v podstate potreba nejsou. Kdyz vezmu v potaz vase prirovnani ke kydani hnoje s vidlema, tak je pravda, ze clovek nemusi znat to jak se vyrabeji vidle, aby mohl clovek kydat hnuj. Ale priznejme si, ze kazdy, kdo prosel zakladni skolou (aspon u nas v Cechach nebo na Slovensku – diky za tohle skolstvi) vi, ze vidle se budou asi vyrabet nekde v kovarsky dilne, ze zelezo se musi nazhavit ve vyhni, aby se dobre kovalo, ze rukojet vydli je vyrobena z kulatiny a ze ten hrebik, co je zatlucen do kulatiny krz zelezo vidli je tam proto, aby ty vidle na rukojeti drzely a neklouzaly pri praci. A ruku na srdce, predstavte si toho “vidlaka” co tohleto nevi. Co myslite, chtel byste byt takovy nemehlo, abyste nemel aspon zakladni sirsi prehled o vecech?
Ale pokud budu mluvit za sebe, tak ja tedy rozhodne nejsem zadny genius, co se tyka vsech moznych znalosti. Dulezite je to, ze kdyz ty znalosti budu potrebovat, tak si je najdu a naucim se je. Nicmene mit sirsi prehled o vecech je velice dobra vec (ostatne presne jak pisete). Tak napriklad v tomhle clanku se pise primo o degeneraci ryzich profesionalu pracujicich v uzkem oboru. Nedavno jsem si do sveho poznamkoveho bloku zapsal clanecek o tom, jak bych si predstavoval spolupraci lidi s uzkou specializaci s lidmi s sirokym multioborovym prehledem a take s lidmi, kteri jsou mezi temito extremy. A z vaseho prispevku zjistuji, ze rozhodne nejsem sam, kdo o vecech takto uvazuje. Mozna bych ten clanecek mohl nekde zverejnit, at se v tyhle diskusi vi o co jde.
Pokud se vratim k programovani, nejsem zrovna clovek, kteryho bavi proste pocitace a zajima se o vsechno kolem pocitacu. Nejsem nadsenec, ktery by se chtel naucit syntaxi vsech programovacich jazyku, vedet presne co jak se programuje, zkouset programovat doma na pc a pak na cestach programovat svuj mobilni telefon a kdyz do ruky dostanu hardware, tak zkouset hned co umi a jestli to lze nejak programovat. Takovy nadseni jsem mel na zakladni skole a bohu dik uz me to pustilo. I kdyz nemam nic proti lidem, co maji takovyhle nadseni jeste v dobe, kdy uz pracuji, konec koncum to byvaji fakt dobry koumaci, ktery dokazou teda divi, tak muj zajem je mit spis sirsi prehled a pokud nastane nejaky problem a jeho reseni vidim v tom pouzit pocitac s nejakym softwarem, pak ten problem takto vyresim. Na rozdil od lidi, kteri kazdy problem hned vidi jako programatorske reseni – viz. vase stanovisko ohledne profesionalu s klapkama na ocich (i kdyz bylo pouzito v trochu jinem kontextu).
Kdyz se vratim k AI umele inteligenci, pokud bych chtel pracovat jako profesional v tomto odvetvi vedy, tedy dnes asi nekde ve vyzkumu, pak asi budu potrebovat znat, ze neco v matematice funguje takhle a hlavne proc to takhle funguje. Ze hardware funguje takhle a proc byl takhle vymyslen. Ze programovaci jazyk a teoreticke programovani funguje takhle a proc takhle funguje a proc a jak byl takhle vymyslen apod. Znovu pripominam, ze mluvim o vyzkumu skutecnych myslicich stroju, ktere maji profesionalni vyuziti. No ale protoze uz vidim, ze k tomu mate co rict, tak napisu jeden znamy vtip, ktery presne vystihuje to cemu ja rikam skutecna profesionalita. Vtip zni asi takto:
“Americka NASA mela jeden zavazny problem. Totiz ten, ze propisovaci pero jaksi nefungovalo ve stavu bez tize na obezne draze Zeme. Propisky proste nepsaly. Tak NASA udelala verejnou soutez o to, kdo vymysli takove specialni pero, ktere by fungovalo. Soutez vyhrala jedna americka firma, ktera genialnim zpusobem problem vyresila. Svoje reseni si nechala patentovat a pak NASA prodavala svoje pera za nekolik desitek tisic dolaru za kus. I sovetsky vesmirny program mel stejny problem. A jak ho vyresili? Misto propisky dali kosmonautum k uzivani obycejnou grafitovou tuzku.”
Pro me prefesionalita znamena elegantnim zpusobem vyresit problem (presne jak to v tomto vtipu vyresili rusove a take jak pisete ve svem prispevku). To je pro mne priorita a tomuto studiu se chci prednostne venovat. A to vyzaduje sirsi prehled o vecech a nikoliv uzkou specializaci. Jenom zde jeste poznamenam jednu vec.
Pro lidi, co nechapou proc jim propiska prestava psat, kdy zrovna pisou na papir, ktery maji polozeny na svisle zdi. Je to podobny problem, jako propiska kosmonautu, ale protoze jsme porad na zemi, kde funguje zemska pritazlivost, staci mit propisku pri psani orientovanou tak, aby napln (psaci barva) vzdy mohla stekat dolu k hrotu (kulicce), kterou piseme. Kdyz totiz piseme tak jak jsme zvykli, tak propiska je proste naklonena obracene. Tedy tak, ze konec, kterym piseme je polozen vyse vzhledem k zemi, nez opacny konec propisky (kterym se propiska otvira a zavira), ktery je polozen nize vzhledem k zemi. A proto barva v propisce steka pryc od konce, kterym piseme, ke konci, kterym se propiska otvira nebo zavira. A proto propiska prestava psat. (barva v propisce – kulickovem peru – funguje stejne, jako kulickove deodoranty. Respektive kulickove deodoranty funguji stejne jako propiska. A ta barva v propisce je proste tekutina – to mnoho lidi prekvapilo).
Hodne lidi uz jsem takhle poucil, vcetne sebe sama
Jinak s vasim P.S., co jste napsal na konec vaseho prispevku, plne souhlasim
No ale, protoze se zajimam o praci, co by programator, a to o dobre placenou praci, tak se ted budu take vsech ctenaru diskuse ptat. Mate nekdo zkusenosti s praci jako profesionalni programator (v jakemkoliv oboru)? Nebo mate nekdo zkusenosti s pouzivanim programatorskych I jinych reseni v praci (jako treba tady uzivatel frr)? Co je naplni vasi prace? Bavi vas to? Nebo se do toho musite tlacit? Je na vas vas sef narocny? Co vsechno musite umet? Co po vas chteji, aby vas prijali do takoveho zamestnani? Co jste se naucili ve skole a co jste pak bezne pouzili v praxi?
Jakakoliv pripominka se vita, protoze dnes uz tahle diskuse po par dnech existence prilakala pres 1000 ctenaru. Takze je hodne lidi, co se o to zajima. A jestli nekdo mate neco, co byste napsali k nasemu dialogu se ctenarem frr, napiste cokoliv. Tim inspirujete ostatni, aby sem naspali take svoje zkusenosti a tim obohatite nejenom ostatni, ale predevsim sebe, pokud vas tato diskuse zajima.
P.S. Dotaz na ctenare frr. Co je to Ekna? (neni to ekonomka?) Jo a mimochodem, vzhledem k tomu, ze se vysoka skola bude nejspis platit od roku 2012 (jeste to snad neni schvaleny), tak take premyslim, ze bych misto na vysokou, sel na nejakou VOS zamerenou na pocitace. Ta ma zase tu vyhodu, ze je tam vic praxe. Otazka je, jaky jsou tam ucitele.
Uf, to bylo taky dlouhy.
nm
Vy jste vděčný partner pro nekonečnou debatu 
DD Snad ještě pár postřehů, a už dám pokoj.
Ano, Ekna = VŠE. Aneb "nejtěžší gympl v Praze", nebo třeba "co se stane s průměrným IQ na každé z obou škol, když odpadlík z FELu nastoupí na Eknu?". Osobně si nijak nestěžuju - taky nejsem génius, akademické bádání mě nebaví. Na VŠE nás učili spíš jak vidle používat, než jak je vyrábět, ale zato těch užitečných témat bylo docela spousta, a mě ta hloubka přesně vyhovovala: pokud to člověk později potřeboval, věděl kterým směrem dál studovat po svém. Pokud se týče mé slaboproudé záliby, tak dalších pár užitečných "elektrických" věcí jsem stejně znal z bastlířské praxe a odpovídající matiku jsem si postupně dostudoval/pochopil odjinud. Ne že by se mi to hodilo pro obecné programování - spíš pro můj přesah do slaboproudu. V té době nebyla čistokrevná informatika na ČVUT.
Moje záliba v počítačích se vyvinula z původního bastlení - jako kluk jsem uměl s trafopáječkou už někdy v 6-8 letech. Osmibity mě před revolucí minuly, ale užil jsem si nástup PCček u nás počátkem 90 let. A vždycky jsem se snažil k PC něco zvenčí připojit a nějak to "ovládat na úrovni holých drátů". Možná je dobře, že jsem nešel na FEL, takže mě FEL z toho koníčka nevyléčil Zkráceně řečeno, Stallmanova definice pojmu Hacking mi mluví docela z duše. Akorát že já jsem si nikdy nehrál úplně samoúčelně, vždycky jsem chtěl, aby výsledek dělal něco "užitečného" - a v práci se užitečných cílů najde mnohem víc než v soukromém hraní, a občas je někdo ochoten zaplatit Vám hračku, kterou byste si v soukromí nemohl dovolit.
Pokud jde o hledání práce, lidi z Ekny se chytali už v průběhu studia u všemožných IT firem. Častým působištěm kolegů studentů, kteří měli obecně programátorské chutě a vlohy, bývala firma Unicorn - ale pokud jmenujete libovolné jiné jméno z IT oboru, tak se taky nespletete. Kromě slavných značek ale existuje spousta méně známých místních firem, a ti schopnější kolegové byli schopni začít malými zakázkami sami na volné noze a postupně to rozvinout do zajímavé firmy. To se nestane přes noc, to se rozjede postupně. Já jsem se v té době octl dost mimo "mainstream VŠE" - prostě se mě jednou zeptal starší kolega, že ví o někom, kdo shání hravé lidi na správcování internetu... Podotýkám, že jsem zaměstnanec z přesvědčení.
Můj dojem z hledání práce a toho všeho je následující: hlavně se netrapte samožernými žvásty personálních agentur, které vycházejí pravidelně v různých papírových novinách i na elektronických médiích (maskovány jako "nezávislé" články). Jako že IT specialistů je málo, berou tolik a tolik, je potřeba na sobě neustále pracovat, že je konjunktura, pak že je krize apod. Nemá cenu na to koukat z makro perspektivy, když jste si ještě ani nenamočil palec u nohy. Hrajte si, učte se hraním, a koukejte, kde byste si mohl případně hrát za peníze - pro někoho třeba Vaše hraní bude nanejvýš užitečné. Když se při tom hraní resp. práci naučíte nějaký cizí jazyk či dva (debatou s živými lidmi venku nad praktickými problémy), vybudujete si jakýsi systematický přístup apod., tak je to pár bonusových bodů navíc.
Z abstraktních makro-personalistických článků lze pochytit leda žaludeční vředy
Velké technologické firmy poskytují svá vlastní školení a certifikáty (Cisco, Microsoft apod.). Někteří lidé je sbírají, někteří ne. Není špatné nasbírat pár certifikátů (nebo třeba i necertifikovaných technických školení), zejména pokud Vám je zaplatí zaměstnavatel... Mám velmi příjemné vzpomínky na svižná, hutná a užitečná školení na Cisco u firmy Alef0 (na naši žádost bez certifikátu = bez "biflování do šířky").
Dovolím si opatrně tvdit, že "certifkáty" mohou taky člověku "utahovat klapky na očích". Nutí Vás učit se encyklopedicky potenciálně hodně objemné penzum v zásadě proprietárních věcí, které třeba využijete jenom z menší části (ale studium Vás stojí čas) - a člověk má pak málem strach, klást nevhodné technické otázky a hrát si "mimo škatulku" (záleží na zaměstnavateli). Je to boj a je to věc osobní volby. Nesbírat certifikáty může být "známka punku" = svoboda. Možná taky "svoboda umřít hladem na ulici", jak říká tuším Terry Pratchett...
10.3.2011 11:01
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
"co se stane s průměrným IQ na každé z obou škol, když odpadlík z FELu nastoupí na Eknu?"
To se říká o matfyzu.
10.3.2011 14:04
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
diskutuju rad. Ale zase na druhou stranu, kdyz uz se dozvim dost, dokazu diskusi proste uzavrit a dat se do prace. A ja jsem vdecny za kazdy vas prispevek, protoze jsou vsechny pro mne velmi hodnotne. A taky je dobry vedet, ze nejsem na svete sam s takovymi nazory, jaky mam, nebo i treba s podobnymi zajmy (viz AI).
Co dodat. No tak vy uz tu debatu tak nejak uzavirate, ja tedy jeste ne, protoze me zajimaji jeste dalsi veci. Takze se k debate budu vracet s dalsimi prispevky nebo internetovymi odkazy, co me kde napadne, nebo na co narazim, a dam to sem. Aby to bylo tak nejak pohromade na jednom miste. A kdyz budete mit chut k necemu neco napsat, az se zase podivate, jak to tak nejak pokrocilo, tak napiste. Budu jen rad
nm
P.S. Stallmanovu definici si prectu. Chvili mi to potrva, protoze zas az tak dobry v anglictine nejsem
9.3.2011 18:42
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
4.3.2011 08:45
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
4.3.2011 11:27
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
Praci sezenete v jakemkoli oboru pokud jste v nem dostatecne kovany.
Budete-li smudlat opensource jak tu je vyse psano tak se pak mate cim holedbat pred potencionalnim zamestnavatelem, ukazat mu svoje projekty apod.
4.3.2011 19:33
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
5.3.2011 14:26
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
5.3.2011 19:27
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Pro uživatele nm:
Téma Vašeho dotazu a stylistika Vašeho psaného projevu mě celkem dost připomínají jednoho všemi "oblíbeného" diskutujícího z root.cz, který zde vystupuje pod přezdívkou michal-20. viz:
http://forum.root.cz/index.php?topic=1614.msg11601#msg11601
http://forum.root.cz/index.php?topic=1615.msg11621#msg11621
atd.....
seznam dalších : http://forum.root.cz/index.php?action=profile;area=showposts;u=600
Nejste to "čirou náhodou" zase Vy a neděláte si tu ze všech srandičky, když na rootu máte téměř neustále banána ?
S pozdravem Marek
Diky, nm.
8.3.2011 11:32
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
9.3.2011 18:37
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
9.3.2011 18:48
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Co je to podle vas dobry programator?Tak, já to nehodnotil ani tak z technologického hlediska, ale programátor, kterého firmy chtějí :). Firmy mají nedostatek dobrých lidí, a v oblasti IT zvlášť. Když narazí na programátora, u kterého mají pocit, že se jim hodí, skočí po něm.
Jaky by mel mit pristup k praci?No rozhodně lepší než já :), ale i tak se docela držím i v oblasti programování, které mám spíš vedlejšák (i když já mám asi vlastně jako vedlejšák všechno). Všelék neznám :), popravdě řečeno zjišťuju, že jsou různé typy programátorů a firmy často chtějí od všech něco :).
Nebo muzete napsat treba jake dovednosti se od programatora v IT ocekavaji. Vyzaduji se prescasi? I kdyz jo, tak v kterem odvetvi? Jsou pak zaplacene, nebo jsou soucasti uz dohodnute mzdy? Musite do prace dojizdet, nebo si muzete cast odpracovat doma na svem PC? Jak jste se svou praci spokojeni?Všechno je možné, nemůžu dát žádnou jednoznačnou odpověď... Třeba já jsem teď na vážkách a řeším co s neefektivitou "gaučového" podnikání :). Jinak mám docela rozmanitý způsob práce, rozmezí vzdálenosti od postele je momentálně rozložené někde mezi nulu a 500km, a to počítám jenom výdělečné akce. Frr toho napsal hodně, přesto na to moc názor nemám, protože je mi jeho oblast spíše cizí.
9.3.2011 18:55
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
nm
9.3.2011 22:10
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
