Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Řešení dotazu:
.keep
se vytváří v adresářích, u kterých se očekává, že mohou být prázdné, ale mají existovat. Je to taková pojistka, kdyby si někdo (nebo něco) řekl, že je ten adresář prázdný takže není potřeba, a chtěl ho smazat.
/var/tmp
je link na /tmp
). Důležité je, aby ten adresář existoval a dalo se do něj zapisovat, a to už v časných fázích bootu.
/tmp
použil rmdir
odmítl ho smazat a proto jsem se vlastně ptal.
/var/tmp
v Gentoo se tam provádí kompilace..keep
se zdaleka nepoužívají jenom pro /tmp
a není to žádná novinka (nejspíš se to používalo už dávno před tím, než jste začal linux používat vy). Pojistka je jenom jedna z funkcí toho souboru, zároveň je to způsob, jak označit „tento adresář může být prázdný, ale má tu být a je to tak správně“.
/tmp
, a že nejde primárně o mazání adresářů. Takže vaše reakce předpokládající, že se jedná jen o /tmp
a mazání, je poněkud hloupá.
Například rsync
nebo svn
také mají parametry určující, jak zacházet s prázdnými adresáři.
.keep
souborů v linuxových distribucích chápu. A to i přesto, že vím, že by se balíčkovací systém dal udělat i bez těchto pomocných souborů. Víte, programování je často otázkou priorit, a někdy prostě na prkotiny není čas.
Jen na okraj, když linux není normální systém (ve kterých balíčkovací systém pozná systémový adresář jinak), tak jaký je to systém? Nenormální? Pseudo normální nebo co? Normální je to, co VY považujete za normální nebo jako to vidíte?
/tmp
. Například se takhle označují mountpointy nebo různé pracovní adresáře programů. Zrovna balíčkovací systém by si se záměrně prázdnými adresáři mohl poradit bez větších obtíží, ale co takový rsync
, když nechcete vytvářet nebo přenášet zbytečné prázdné adresáře, ale zároveň chcete, aby ty nezbytné prázdné adresáře byly správně? Musel byste ty adresáře pracně vyjmenovávat – a nebo je jednoduše označíte souborem .keep
. No a když už se taková konvence používá, proč ji nepoužít i pro /var/tmp
?
.keep
v /tmp
musel být. Jste ale jediný, kdo tady o něčem takovém píše – tazatel se ptal, k čemu je takový soubor dobrý. Takže se na to podívejte opačně – souborem .keep
se označuje adresář, který se nemá mazat, i když je prázdný. Je nějaký důvod, proč by takový soubor nemohl být v /tmp
? Nikdo tady neřešil, jak se tam dostal, zda ho tam dal balíčkovací systém nebo zda se při vypínání nesmaže. Třeba měl do /tmp
tazatel namountovaný nějaký jiný oddíl nebo RAM disk a /tmp
na rootu byl jako mountpoint označen souborem .keep
. Pak se rozhodl /tmp
vyřešit přesměrováním do /var/tmp
(ať už přes symbolický odkaz nebo přes mount bind) a všiml si toho souboru .keep
. A vy tady z toho děláte vědu a dalekosáhlé závěry o neexistujícím ošetřování, distribucích a zbytečných změnách.
Třeba měl do /tmp tazatel namountovaný nějaký jiný oddíl nebo RAM disk a /tmp na rootu byl jako mountpoint označen souborem .keep. Pak se rozhodl /tmp vyřešit přesměrováním do /var/tmp (ať už přes symbolický odkaz nebo přes mount bind) a všiml si toho souboru .keep.Ten soubor už je v archivu stage3 pro Gentoo. Všiml jsem si že je i v /sys ale ne v /proc. Že by /proc nebylo tak důležité ?
/proc
.
".keep files" AND gentoo
Tiskni
Sdílej: