Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
pres to ze jsem se snazil nejak nakonfigurovat bind respektive pridat nejaou zonu tak mi to nefunguje
Opravdu si myslíte, že se s takto detailním popisem problému dočkáte použitelné rady?
). Napřed zvládnout teorii a pak, když už víš, co máš hledat, se vrhnout na praktické nastavení.
subreg po mne chce minimalne 2 name serveryTo je běžný požadavek, myslím, že pro TLD
.cz to vyžaduje přímo CZ.NIC.
Ono to hlavně vyžaduje RFC 1912.Jo. Jenže to RFC je celé takové vtipné, kromě toho, že má v hlavičce napsáno INFORMATIONAL, na něj každý z vysoka kašle. Nebo snad všude vidíš PTR záznam pro každý A záznam (zvlášť třeba na webhostingu), nikde nepotkáš zřetězený CNAME, apod? Požadavek CZ.NIC mi v tomhle přijde o něco významněší, i když i ten se různě obchází.
Ono je to IIRC i jinde, jsem jsem to narychlo nenašel. Bohužel je čím dál víc zvykem, že implementátoři požadavky prezentované jako SHOULD berou spíš jako jakési nezávazné doporučení ve smyslu "pokud to vaši milost nebude obtěžovat, mohla by to udělat třeba takhle, ale jestli se vám nechce, nic jsme neřekli". V případě DNS je ignorování RFC ještě rozšířenější než jinde. Stačí prohnat náhodně vybranou doménu sleuthem a člověk se nestačí divit… :-(
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…Na druhou stranu to má vliv hlavně na spolehlivost a redundanci DNS pro danou zónu, takže by se dalo říct, že nikomu není nic do toho, jestli používám tři, dva nebo jeden nameserver. Dokonce bych řekl, že nikomu není nic moc do toho, když nepoužívám žádný (nebo mi zrovna na potvoru všechny vypadly). Chápu existenci standardů, ty definují nějaký funkční stav a požadavky pro běžnou službu, ale co se týče požadavku CZ.NIC, tak zrovna ty statistiky ukazují, jak zbytečné to je. Je spousta domén, jejichž účelem je naadresovat pár služeb v jedné síti, a když není NS dostupný, obvykle není dostupného nic. A že po nějakou dobu do sítě běhají zbytečné požadavky na DNS, čert to vem, konektivitu mají zaplacenou.
On se CZ NIC vubec snazi do vseho rypat a "vylepsovat" az s tim jdou cloveku kolikrat na nervy.Tak to zas ne, on ten požadavek na dva nameservery je opravdu světovým standardem, tak to nepovažují za problém, navíc to jde obejít, jak už bylo řečeno.
Ano, nektere veci jsou celkem dobre, pristup do jejich registru atd. maj celekm slusne vymysleny .. v porovnani s jinyma registrama jako SK atd. Napriklad v ramci boje "neprijdem o domenu kvuli lemplovi kterej misto aby hlidal domeny svych zakazniku je nechava vypadnou" budeme obtezovat i ty kteri se o to radne staraji a hlidaji si to. pro rejpaly: uz jsem si stezoval primo u nichJá si myslím, že je naprosto v pořádku, že domény hlídají.
Co se tyce puvodniho dotazu: Zkus si proste nasmerovat dve adresy na jeden server a uved je jako 2 nameservery. Dale si pak najdi nejaky navod na konfiguraci bindu, na internetu jsou jich spousty, vcetne example zon. Myslim, ze ptat se tady je naprosto zbytecne.Tak zas můžeš aspoň nějaké odkázat :).
Tiskni
Sdílej: