Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
pres to ze jsem se snazil nejak nakonfigurovat bind respektive pridat nejaou zonu tak mi to nefunguje
Opravdu si myslíte, že se s takto detailním popisem problému dočkáte použitelné rady?
subreg po mne chce minimalne 2 name serveryTo je běžný požadavek, myslím, že pro TLD
.cz
to vyžaduje přímo CZ.NIC.
Ono to hlavně vyžaduje RFC 1912.Jo. Jenže to RFC je celé takové vtipné, kromě toho, že má v hlavičce napsáno INFORMATIONAL, na něj každý z vysoka kašle. Nebo snad všude vidíš PTR záznam pro každý A záznam (zvlášť třeba na webhostingu), nikde nepotkáš zřetězený CNAME, apod? Požadavek CZ.NIC mi v tomhle přijde o něco významněší, i když i ten se různě obchází.
Ono je to IIRC i jinde, jsem jsem to narychlo nenašel. Bohužel je čím dál víc zvykem, že implementátoři požadavky prezentované jako SHOULD berou spíš jako jakési nezávazné doporučení ve smyslu "pokud to vaši milost nebude obtěžovat, mohla by to udělat třeba takhle, ale jestli se vám nechce, nic jsme neřekli". V případě DNS je ignorování RFC ještě rozšířenější než jinde. Stačí prohnat náhodně vybranou doménu sleuthem a člověk se nestačí divit… :-(
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…Na druhou stranu to má vliv hlavně na spolehlivost a redundanci DNS pro danou zónu, takže by se dalo říct, že nikomu není nic do toho, jestli používám tři, dva nebo jeden nameserver. Dokonce bych řekl, že nikomu není nic moc do toho, když nepoužívám žádný (nebo mi zrovna na potvoru všechny vypadly). Chápu existenci standardů, ty definují nějaký funkční stav a požadavky pro běžnou službu, ale co se týče požadavku CZ.NIC, tak zrovna ty statistiky ukazují, jak zbytečné to je. Je spousta domén, jejichž účelem je naadresovat pár služeb v jedné síti, a když není NS dostupný, obvykle není dostupného nic. A že po nějakou dobu do sítě běhají zbytečné požadavky na DNS, čert to vem, konektivitu mají zaplacenou.
On se CZ NIC vubec snazi do vseho rypat a "vylepsovat" az s tim jdou cloveku kolikrat na nervy.Tak to zas ne, on ten požadavek na dva nameservery je opravdu světovým standardem, tak to nepovažují za problém, navíc to jde obejít, jak už bylo řečeno.
Ano, nektere veci jsou celkem dobre, pristup do jejich registru atd. maj celekm slusne vymysleny .. v porovnani s jinyma registrama jako SK atd. Napriklad v ramci boje "neprijdem o domenu kvuli lemplovi kterej misto aby hlidal domeny svych zakazniku je nechava vypadnou" budeme obtezovat i ty kteri se o to radne staraji a hlidaji si to. pro rejpaly: uz jsem si stezoval primo u nichJá si myslím, že je naprosto v pořádku, že domény hlídají.
Co se tyce puvodniho dotazu: Zkus si proste nasmerovat dve adresy na jeden server a uved je jako 2 nameservery. Dale si pak najdi nejaky navod na konfiguraci bindu, na internetu jsou jich spousty, vcetne example zon. Myslim, ze ptat se tady je naprosto zbytecne.Tak zas můžeš aspoň nějaké odkázat :).
Tiskni
Sdílej: