Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
pres to ze jsem se snazil nejak nakonfigurovat bind respektive pridat nejaou zonu tak mi to nefunguje
Opravdu si myslíte, že se s takto detailním popisem problému dočkáte použitelné rady?
). Napřed zvládnout teorii a pak, když už víš, co máš hledat, se vrhnout na praktické nastavení.
subreg po mne chce minimalne 2 name serveryTo je běžný požadavek, myslím, že pro TLD
.cz to vyžaduje přímo CZ.NIC.
Ono to hlavně vyžaduje RFC 1912.Jo. Jenže to RFC je celé takové vtipné, kromě toho, že má v hlavičce napsáno INFORMATIONAL, na něj každý z vysoka kašle. Nebo snad všude vidíš PTR záznam pro každý A záznam (zvlášť třeba na webhostingu), nikde nepotkáš zřetězený CNAME, apod? Požadavek CZ.NIC mi v tomhle přijde o něco významněší, i když i ten se různě obchází.
Ono je to IIRC i jinde, jsem jsem to narychlo nenašel. Bohužel je čím dál víc zvykem, že implementátoři požadavky prezentované jako SHOULD berou spíš jako jakési nezávazné doporučení ve smyslu "pokud to vaši milost nebude obtěžovat, mohla by to udělat třeba takhle, ale jestli se vám nechce, nic jsme neřekli". V případě DNS je ignorování RFC ještě rozšířenější než jinde. Stačí prohnat náhodně vybranou doménu sleuthem a člověk se nestačí divit… :-(
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…Na druhou stranu to má vliv hlavně na spolehlivost a redundanci DNS pro danou zónu, takže by se dalo říct, že nikomu není nic do toho, jestli používám tři, dva nebo jeden nameserver. Dokonce bych řekl, že nikomu není nic moc do toho, když nepoužívám žádný (nebo mi zrovna na potvoru všechny vypadly). Chápu existenci standardů, ty definují nějaký funkční stav a požadavky pro běžnou službu, ale co se týče požadavku CZ.NIC, tak zrovna ty statistiky ukazují, jak zbytečné to je. Je spousta domén, jejichž účelem je naadresovat pár služeb v jedné síti, a když není NS dostupný, obvykle není dostupného nic. A že po nějakou dobu do sítě běhají zbytečné požadavky na DNS, čert to vem, konektivitu mají zaplacenou.
On se CZ NIC vubec snazi do vseho rypat a "vylepsovat" az s tim jdou cloveku kolikrat na nervy.Tak to zas ne, on ten požadavek na dva nameservery je opravdu světovým standardem, tak to nepovažují za problém, navíc to jde obejít, jak už bylo řečeno.
Ano, nektere veci jsou celkem dobre, pristup do jejich registru atd. maj celekm slusne vymysleny .. v porovnani s jinyma registrama jako SK atd. Napriklad v ramci boje "neprijdem o domenu kvuli lemplovi kterej misto aby hlidal domeny svych zakazniku je nechava vypadnou" budeme obtezovat i ty kteri se o to radne staraji a hlidaji si to. pro rejpaly: uz jsem si stezoval primo u nichJá si myslím, že je naprosto v pořádku, že domény hlídají.
Co se tyce puvodniho dotazu: Zkus si proste nasmerovat dve adresy na jeden server a uved je jako 2 nameservery. Dale si pak najdi nejaky navod na konfiguraci bindu, na internetu jsou jich spousty, vcetne example zon. Myslim, ze ptat se tady je naprosto zbytecne.Tak zas můžeš aspoň nějaké odkázat :).
Tiskni
Sdílej: