Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
pres to ze jsem se snazil nejak nakonfigurovat bind respektive pridat nejaou zonu tak mi to nefunguje
Opravdu si myslíte, že se s takto detailním popisem problému dočkáte použitelné rady?
). Napřed zvládnout teorii a pak, když už víš, co máš hledat, se vrhnout na praktické nastavení.
subreg po mne chce minimalne 2 name serveryTo je běžný požadavek, myslím, že pro TLD
.cz to vyžaduje přímo CZ.NIC.
Ono to hlavně vyžaduje RFC 1912.Jo. Jenže to RFC je celé takové vtipné, kromě toho, že má v hlavičce napsáno INFORMATIONAL, na něj každý z vysoka kašle. Nebo snad všude vidíš PTR záznam pro každý A záznam (zvlášť třeba na webhostingu), nikde nepotkáš zřetězený CNAME, apod? Požadavek CZ.NIC mi v tomhle přijde o něco významněší, i když i ten se různě obchází.
Ono je to IIRC i jinde, jsem jsem to narychlo nenašel. Bohužel je čím dál víc zvykem, že implementátoři požadavky prezentované jako SHOULD berou spíš jako jakési nezávazné doporučení ve smyslu "pokud to vaši milost nebude obtěžovat, mohla by to udělat třeba takhle, ale jestli se vám nechce, nic jsme neřekli". V případě DNS je ignorování RFC ještě rozšířenější než jinde. Stačí prohnat náhodně vybranou doménu sleuthem a člověk se nestačí divit… :-(
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…Na druhou stranu to má vliv hlavně na spolehlivost a redundanci DNS pro danou zónu, takže by se dalo říct, že nikomu není nic do toho, jestli používám tři, dva nebo jeden nameserver. Dokonce bych řekl, že nikomu není nic moc do toho, když nepoužívám žádný (nebo mi zrovna na potvoru všechny vypadly). Chápu existenci standardů, ty definují nějaký funkční stav a požadavky pro běžnou službu, ale co se týče požadavku CZ.NIC, tak zrovna ty statistiky ukazují, jak zbytečné to je. Je spousta domén, jejichž účelem je naadresovat pár služeb v jedné síti, a když není NS dostupný, obvykle není dostupného nic. A že po nějakou dobu do sítě běhají zbytečné požadavky na DNS, čert to vem, konektivitu mají zaplacenou.
On se CZ NIC vubec snazi do vseho rypat a "vylepsovat" az s tim jdou cloveku kolikrat na nervy.Tak to zas ne, on ten požadavek na dva nameservery je opravdu světovým standardem, tak to nepovažují za problém, navíc to jde obejít, jak už bylo řečeno.
Ano, nektere veci jsou celkem dobre, pristup do jejich registru atd. maj celekm slusne vymysleny .. v porovnani s jinyma registrama jako SK atd. Napriklad v ramci boje "neprijdem o domenu kvuli lemplovi kterej misto aby hlidal domeny svych zakazniku je nechava vypadnou" budeme obtezovat i ty kteri se o to radne staraji a hlidaji si to. pro rejpaly: uz jsem si stezoval primo u nichJá si myslím, že je naprosto v pořádku, že domény hlídají.
Co se tyce puvodniho dotazu: Zkus si proste nasmerovat dve adresy na jeden server a uved je jako 2 nameservery. Dale si pak najdi nejaky navod na konfiguraci bindu, na internetu jsou jich spousty, vcetne example zon. Myslim, ze ptat se tady je naprosto zbytecne.Tak zas můžeš aspoň nějaké odkázat :).
Tiskni
Sdílej: