Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
pres to ze jsem se snazil nejak nakonfigurovat bind respektive pridat nejaou zonu tak mi to nefunguje
Opravdu si myslíte, že se s takto detailním popisem problému dočkáte použitelné rady?
subreg po mne chce minimalne 2 name serveryTo je běžný požadavek, myslím, že pro TLD
.cz
to vyžaduje přímo CZ.NIC.
Ono to hlavně vyžaduje RFC 1912.Jo. Jenže to RFC je celé takové vtipné, kromě toho, že má v hlavičce napsáno INFORMATIONAL, na něj každý z vysoka kašle. Nebo snad všude vidíš PTR záznam pro každý A záznam (zvlášť třeba na webhostingu), nikde nepotkáš zřetězený CNAME, apod? Požadavek CZ.NIC mi v tomhle přijde o něco významněší, i když i ten se různě obchází.
Ono je to IIRC i jinde, jsem jsem to narychlo nenašel. Bohužel je čím dál víc zvykem, že implementátoři požadavky prezentované jako SHOULD berou spíš jako jakési nezávazné doporučení ve smyslu "pokud to vaši milost nebude obtěžovat, mohla by to udělat třeba takhle, ale jestli se vám nechce, nic jsme neřekli". V případě DNS je ignorování RFC ještě rozšířenější než jinde. Stačí prohnat náhodně vybranou doménu sleuthem a člověk se nestačí divit… :-(
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…
CZ.NIC má samozřejmě tu výhodu, že může zprovoznění domény podmínit existencí dvou NS záznamů. Ale nedávno jsem viděl nějaké statistiky, jak jsou na tom české domény - kolik jich má všechny NS záznamy na jedné adrese, v jedné síti, v jedné doméně, v jednom AS (no, to mám i já). Nebylo to moc povzbudivé…Na druhou stranu to má vliv hlavně na spolehlivost a redundanci DNS pro danou zónu, takže by se dalo říct, že nikomu není nic do toho, jestli používám tři, dva nebo jeden nameserver. Dokonce bych řekl, že nikomu není nic moc do toho, když nepoužívám žádný (nebo mi zrovna na potvoru všechny vypadly). Chápu existenci standardů, ty definují nějaký funkční stav a požadavky pro běžnou službu, ale co se týče požadavku CZ.NIC, tak zrovna ty statistiky ukazují, jak zbytečné to je. Je spousta domén, jejichž účelem je naadresovat pár služeb v jedné síti, a když není NS dostupný, obvykle není dostupného nic. A že po nějakou dobu do sítě běhají zbytečné požadavky na DNS, čert to vem, konektivitu mají zaplacenou.
On se CZ NIC vubec snazi do vseho rypat a "vylepsovat" az s tim jdou cloveku kolikrat na nervy.Tak to zas ne, on ten požadavek na dva nameservery je opravdu světovým standardem, tak to nepovažují za problém, navíc to jde obejít, jak už bylo řečeno.
Ano, nektere veci jsou celkem dobre, pristup do jejich registru atd. maj celekm slusne vymysleny .. v porovnani s jinyma registrama jako SK atd. Napriklad v ramci boje "neprijdem o domenu kvuli lemplovi kterej misto aby hlidal domeny svych zakazniku je nechava vypadnou" budeme obtezovat i ty kteri se o to radne staraji a hlidaji si to. pro rejpaly: uz jsem si stezoval primo u nichJá si myslím, že je naprosto v pořádku, že domény hlídají.
Co se tyce puvodniho dotazu: Zkus si proste nasmerovat dve adresy na jeden server a uved je jako 2 nameservery. Dale si pak najdi nejaky navod na konfiguraci bindu, na internetu jsou jich spousty, vcetne example zon. Myslim, ze ptat se tady je naprosto zbytecne.Tak zas můžeš aspoň nějaké odkázat :).
Tiskni
Sdílej: