Dotaz: Jak nasadit IPv6 do domácí sítě

[Martin Beránek]

Zdravím, od providera jsem dostal IPv6 prefix /64. Veřejnou adresu mám tedy prefix::1, nastavenou na eth0. Na routeru mi tedy IPv6 v pohodě funguje. Ale jak mám začít síťovat lokální počítače? Zapnul jsem forwarding pro ipv6 v sysctl.conf a nainstaloval radvd a poslal ho na eth1 (ten má pouze link local adresu). Radvd jsem jsem nechal používat celý prefix (protože jsem se dočetl že potřebuje celých /64). Počítače v síti si správně najdou advertisement pakety a nakonfigurují si globální ipv6 adresu. Ale ping z routeru na lokální počítače a naopak nefunguje. Zřejmě bude problém v routování a podezřívám z toho i to, že mám jenom /64 prefix, takže si nemůžu udělat vlastní subnet. Jak to má správně být? Díky.

---

---

Odpovědi

[NN]

Mas na routeru routu do lokalni site ?

NN

[SPM]

Pokud to chceš routovat, budeš potřebovat ty subnety od providera dva. Jeden bude sloužit jako transport - k němu dostaneš IP adresu brány od providera a jednu adresu z něj nastavíš na WAN rozhraní toho routeru (tím teď funguje IPv6 komunikace až na router). Druhý rozsah se naopak nastaví do LAN rozhraní - jednu adresu z toho rozsahu dostane router a na tomhle interfacu se pustí radvd. Potom už to má i mezi čím routovat :)

[pht]

Pokud to chceš routovat, budeš potřebovat ty subnety od providera dva.

No a nebo se vykašlat na /64 konvenci a prostě si to šmiknout a nastavit routy a adresy ručně jak je libo.

[mm]

No ještě to bude muset naroutovat provider.

[SPM]

Což stejně nebude fungovat, pač to nebude naroutované, radvd nepojede, protože EUI-64 to překvapivě neveme a ještě to porušuje alokační politiku - fakt super nápad - skoro hodný jako kdyby to vymysleli v MS :)

[pht]

Což stejně nebude fungovat, pač to nebude naroutované

Jestli myslíte, že ta /64 je jen jako spojovačka, tak to mě nenapadlo. V tom př. se to bude dělat hůř, ale v podstatě to jde i bez naroutování.

fakt super nápad - skoro hodný jako kdyby to vymysleli v MS

Mně spíš přijde že ty /64 bloky vymyslel někdo v tomhle podniku, nedejbože je ještě nasazovat po point to point sítě.

[SPM]

Jestli myslíte, že ta /64 je jen jako spojovačka, tak to mě nenapadlo. V tom př. se to bude dělat hůř, ale v podstatě to jde i bez naroutování.

tak skoro mi to tak přišlo - v otázce jsou míchány ty rozsahy do sebe a o jiném tam není slovo, takže mi to přijde, že je momentálně k dispozici jenom jeden /64 rozsah, který je naroutován (takže jenom jako spojovačka)

Mně spíš přijde že ty /64 bloky vymyslel někdo v tomhle podniku, nedejbože je ještě nasazovat po point to point sítě.

Těžko říct, zase s tím funguje autokonfigurace podle MAC adresy - pravda, na to by stačil i menší rozsah, ale i tak by to bylo obrovské... Nicméně stalo se, tak mi přijde rozumné to aspoň dodržovat, aby v tom nebyl ještě větší bordel...

[Sten]

Pokud to chceš routovat, budeš potřebovat ty subnety od providera dva.

Někdy stačí z routeru udělat bridge s radvd. Ale záleží na providerovi, jak to routuje, a na typu tunelu, jestli se dá dát do bridge.

[SPM]

no, provider z posílání RA do vlastní sítě mít radost asi nebude - leda že by to posílal on sám... nicméně pokud tu konektivitu má nativní a ne tunelovou, tak tímhle zase nejspíš přijde o IPv4 - tedy pokud nemá také celý naroutovaný prefix...

[Sten]

RA i DHCP se dá i na bridgi omezit tak, aby se odesílalo jenom do jedné sítě a ne k providerovi (třeba i přes firewall), takže s tím problém nebude. U toho IPv6+IPv4 by to šlo přes virtuální síťovky a rozdělení provozu podle IP verze na dvě různé MAC adresy, ale bylo by to teda hodně zajímavé nastavení.

[petr_p]

Ještě je možné vnitřní síť řídit přes DHCP a na routeru zapnout na vnějším rozhraní neighbor discovery proxy.

Každopádně nic vás nebude stát, když se poskytovatele přeptáte, jak si to vlastně představuje on. Třeba rychle pochopí problém (RFC 3177) a nasměruje vám větší blok :)

[Martin Beránek]

Inu zeptal jsem se a tady je odpověď:

Dobrý den,

technicky neni z nasi strany zatim mozne rozdavat klientum vetsi rozsahy. Nicmene technicky pro domaci pouziti /64 urcite staci. Pokud potrebujete adresu na verejnem rozhrani na routeru a take routovat do vnitrni site, doporucim na verejny interface (interface tunelu) pridat adresu /128 a cely /64 odroutovat na vnitrni interface.

Tohle "funguje", pokud nepotrebuju z vnitrni site lezt na tu adresu prirazenou verejnemu interface. Mozna by slo nejak vnutit klientum natvrdo route, ale nevim jak to do radvd zapsat.

[Me]

technicky to "neni" mozne protoze to neni nativni IPV6, ale je to tunelovany, bohuzel.. :(

[Martin Beránek]

Dej ten prefix na vnitřní interface, to funguje, odzkoušeno. Tunelovému interfacu stačí linková adresa. Viz http://forum.root.cz/index.php?topic=3078.0

PS: Netbox?

[Martin Beránek]

jojo, netbox...

[pavlix]

Taky jsem si říkal, proč dává adresu z vnitřního rozsahu na vnější interface, že to nemůže fungovat.

[petr_p]

Jenom věštím, ale pokud se vnější rozhraní jmenuje eth0, pak se jedná o Ethernet, a ten není point-to-point. Aby vaše teorie fungovala, poskytovatel by musel znát ethernetovou adresu onoho rozhraní. Ne že by neexistovaly částečně úspěšné metody, jak ji zjistit, ale rozhodně to není univerzální řešení (zákazník místo routeru připojí switch a k němu několik routeru). Ještě by bylo možné, že by poskytovatel tlačit do linky packety s cílovou ethernetovou adresou broadcastovou, ale o takové prasárně jsem ještě neslyšel. Celkem by mě zajímalo, co tazatel na eth0 na linkové vrstvě vidí.

[pavlix]

Mně přijde, že vymýšlíš kompikace tam, kde nejsou...

1) Pokud je ISP zároveň dodavatelem routeru, jeho linkovou IP si může před předáním poznamenat.

2) Pokud je na link připojen jeden router, je triviální zjistit jeho linkovou IP.

3) Pokud nastane ta výjimečná situace, že je na link připojeno několik routerů, nechť zákazník specifikuje MAC adresu (podle které se najde správná linková adresa).

[dezo]

Nad tim ethernetem je postavenej tunel (6in4), kterej na me strane ma jenom linkovou ip. ISP nejspis routuje tak, ze pokud je cil v rozsahu prefixu, ktery mam pridelenej, tak to posle do tunelu. A muj router se s tim uz popere, protoze prefix je prirazenej na vnitrni rozhrani.

[petr_p]

Aha, takže to není nativní, ale tunelované. To pak dává smysl.

Jak už bylo řečeno, zařízení tunelu nemusí mít přiřazenou žádnou globální adresu.

To vám ale způsobí problém, pokud budete chtít komunikovat s routerem z Internetu a zároveň nebudete mít nosnou na vnitřním rozhraní (například vytažený kabel). Jádro pak všechny síťové adresy (včetně globální adresy routeru) přiřazené tomuto rozhraní nechá ve stavu „tentative“, kdy je není možné použít (protože není zaručena jejich jedinečnost na lince).

I když mám pocit, že lze v Linuxu zapnout experimentální podporu pro optimistickou DAD, která tohle částečně řeší.

V IPv4 umí Linux odpovídat na ARP dotazy i pro adresy ze sousedního rozhraní. Jestli tohle funguje i s IPv6, nevím. Pokud ano, pak by bylo možné mít globální adresu ze stejného rozsahu jako má vnitřní rozhraní i na tunelovém, a přesto by si stanice myslely, že se jedná o on-link adresu.

I když teď mě napadá, že přes oznámení směrovače je možné rozesílat specifická směrovací pravidla, takže kdyby router kromě výchozí brány se prohlásil za bránu pro tu jednu konkrétní adresu, co máte na tunelovém rozhraní, tak by to snad stanice mohly správně pochopit.

[pavlix]

V IPv4 umí Linux odpovídat na ARP dotazy i pro adresy ze sousedního rozhraní. Jestli tohle funguje i s IPv6, nevím. Pokud ano, pak by bylo možné mít globální adresu ze stejného rozsahu jako má vnitřní rozhraní i na tunelovém, a přesto by si stanice myslely, že se jedná o on-link adresu.

Pokud vím, tak za normálních okolností Linux odpovídá na ARP dotazy jen na daném rozhraní a při zapnutém proxy ARP dokonce přenáší ARP dotazy do jiných sítí. Při troše snahy se dá dosáhnout toho, že ARP dotazy nebude přeposílat, ale bude je používat napříč rozhraními.

To stejné jde (o trochu složitěji) i na IPv6. A nebo o mnoho jednodušeji multiprotokolově nad rozhraními, která jdou zařadit do bridge.

Ale je to prasárna a na běžný setup navíc naprosto zbytečná. Na IPv4 i IPv6 se běžně na spoj používají globální adresy. Na IPv6 jako bonus fungují i linkové, což situaci značně ulehčuje.

I když teď mě napadá, že přes oznámení směrovače je možné rozesílat specifická směrovací pravidla, takže kdyby router kromě výchozí brány se prohlásil za bránu pro tu jednu konkrétní adresu, co máte na tunelovém rozhraní, tak by to snad stanice mohly správně pochopit.

A hle, další způsob, jak obejít neexistující problém. Bravo.

[petr_p]

Pokud vím, tak za normálních okolností Linux odpovídá na ARP dotazy jen na daném rozhraní

Já jsem hovořil o /proc/sys/net/ipv4/conf/default/arp_*. Především o arp_filter an arp_announce. Výchozí hodnota je taková, že Linuxový uzel odpoví na dotaz pro adresu, která je jeho, ale která je přiřazena jinému rozhraní, než kterým dotaz přišel.

Právě jsem si to ověřil. A taky jsem si ověřil, že v IPv6 nefunguje.

A hle, další způsob, jak obejít neexistující problém. Bravo.

Neexistující? Chcete říct, že stroj s jedinou globální adresou na rozhraní bez linky bude globálně dostupný? To je totiž nastavení, které jste mu tu poradili.

[pavlix]

Právě jsem si to ověřil. A taky jsem si ověřil, že v IPv6 nefunguje.

Vyzkoušel bych to sám, pokud bych si myslel, že je to k něčemu dobré.

Chcete říct, že stroj s jedinou globální adresou na rozhraní bez linky bude globálně dostupný?

Samozřejmě. Prakticky vyzkoušeno.