Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
)
Zároveň je to LiveCD, takže se dá spustit s CD, to může být za určitých okolností výhoda.
Vás prosím o radu – mám dát ještě šanci MDK, nebo dát přednost Slackware?
A ještě je tu treti do party – DaNiX.
Kterou distribuci mám zvolit?
Moje history: RH6.22, RH7.1, MDK8.1, RH7.2, Debian3.0, RH7.3, Knoppix3.2, Slackware8.1 a 9.0 (az dosud).Tim jsem chtel jen rici, ze univerzalni doporuceni jak si vybrat distribuci neexistuje. Je nutne si nejakou distribuci zkusit, kdyz vyhovuje zustante u ni, kdyz je na Vas moc "profi", zkuste jinou a az se Linux naucite vice, muzete se k ni vratit. Skvele na tom prece je to, ze si muzete svobodne zvolit co Vam vyhovuje...
)
Slack rulezzz !!!!
Cus.
)
Po slacku už pošilhávám delší dobu a rozhodl jsem se tenhle Linux vyzkoušet.
Myslím, že by se mi mohl líbit. (Jestli to správně chápu, konfiguraci si provádí sám uživatel editací souborů v /etc/).
Takže mám absolutní přehled co se v systému děje
.
Jen doufám, že mě teď nesežerou ti co používají MDK a RH.
Mandrake děkuju, že mě uvedl do světa Linuxu. (Jestli slack nezvládnnu, tak se k němu vrátím).
U MDK mi vadilo, že nevím co tím klikáním v MCC měním.
A taky byl dost pomalý. (Doufám, že slack bude rychlejší – všichni to tvrdí, tak na tom snad něco pravdy bude
).
A abych nezapomněl – děsně mě štvalo, jak Mandrake mountoval CD !!!
Rovněž se u slacku asi nedočkám podpory, jakou má MDK v ČR
(.
Budu odkázán sám na sebe a na pomoc ostatních uživatelů Slackware Linuxu.
Doufám ,že sem si proti sobě nepoštval uživatele Mandrake – to bych nerad.
Ještě jednou děkuji za Vaše názory.
Tiskni
Sdílej: