Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jak si ho tam přidal ?
# set PATH so it includes user's private bin if it exists
if [ -d "$HOME/bin" ] ; then
PATH="$HOME/bin:$PATH"
fi
To zajistí že do PATH přidá adresář bin v domovském adresáři pokud existuje.
Rovnako to ma aj debian a tiez som na strane tohto riesenia, je v tom poriadok aspon, nez len slepo pridavat kade tade adresare. Staci vytvorit $HOME/bin a vsetko je po znovunacitani $HOME/.profile presne, ako ma byt.
Otvor si subor $HOME/.bashrc a pridaj tam riadok na koniec:
export PATH=$PATH:/tvoja/cesta
Uloz zmeny a z terminalu zavolaj:
source $HOME/.bashrc
a ked das nasledne echo $PATH, tak uz budes mat zmeny viditelne.
$HOME bude odkazovat na prihlaseneho uzivatela domovsky adresar, takze ak budes prihlaseny ako uzivatel, tak to bude:
/home/uzivatel/.bashrc
a ked ako root, tak :
/root/.bashrc
!!! Rob zmeny len pre uzivatela, ktoreho sa tykaju. !!!
Este poznamka k tomu tvojmu postupu, resp. zapisu.
Je rozdiel pouzit zapis:
export PATH=/nejaka/cesta:$PATH
a
export PATH=$PATH:/nejaka/cesta
Ak by sa ti nahodou podarilo pomenovat vlastnu aplikaciu rovnakym nazvom ako je v niektorom uz zadefinovanom adresare v PATH, tak by sa bez zadania celej cesty k aplikacii, spustila prave tvoja. Takymto sposobom by si si mohol rozbit ine aplikacie, ktore by danu aplikaciu pouzivali.
Takze pokial nemas specialny dovod, tak pouzi druhy zapis, kde k PATH pridavas dalsu cestu a nie naopak.
Tiskni
Sdílej: