Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Řešení dotazu:
Když jsem nakompiloval 64bit jádro a k tomu doinstaloval z balíčku (debian) VirtualBox 4.1 (32bit), tak se automaticky dokompilovaly nějaký moduly (asi ovladače sítě, a další) a ty se sice zavedly, ale nešel spustit žádný virtuál.
Teď mám tedy 32bit jádro s podporou 64GB paměti RAM a 32bit virtualbox.
Procesor (AMD E-350) sice SVM (AMD-V) podporuje, ale je ta virtualizace i přesto dost pomalá (jakože fakt dost), ačkoli aktivní je (lze instalovat jak 32bit, tak 64bit OS).
Trošku mi to zklamalo, čekal jsem malinko víc výkonu.
Nesetkal jste se někdo s tím, že by pod virtualboxem byla virtualizace pomalá?
ja virtualiuijem na Intel Celeron E3300 ma to podporuje Intel VT a na jedno virt sedenie je to postacujuci procesor. akurat som zistil ze pre windows 7 sa v novom virtualboxe da pridelit 256mb pre grafiku
Teoreticky...I prakticky.
Čím dál víc lituji, že nemůžu dát odkaz na ten bug, který kolega řešil. Stručné shrnutí problému: systém s PAE a IIRC 24 GB paměti, polovina paměti volná a přesto byl systém nepoužitelný. Proč? Protože i když PAE umí teoreticky adresovat až 64 GB fyzické paměti, nemůže nic změnit na tom, že řada důležitých jaderných struktur musí být v low memory a té je i s PAE pořád jen asi 896 GB. Víc fyzické paměti nepomůže, naopak problém zhorší, protože část těch struktur se tím zvětší.
Dalším problémem je i586 ABI, které je oproti x86_64 neskutečně omezující (nedávno jsem to tu demonstroval na názorném příkladu). Jediná výhoda je, že při post mortem analýze mám větší šanci, že najdu hodnoty parametrů funkcí, když se skoro všechny předávají přes zásobník, a to je trochu málo.
Konečně se stačí podívat do jádra, a člověk každou chvíli narazí na prostocviky s přemapováváním daným nedostatečnou velikost adresního prostoru. Chápu ale, že pokud k tomu někdo přistupuje stylem "prostě se to zapne a ono to funguje", tak tohle všechno nevidí a může si myslet, že žádné komplikace nejsou. Kdo se ale zabývá tím, jak to funguje uvnitř, nemůže nevidět, co všechno musí jádro a procesor udělat, aby to "prostě fungovalo", a jak to komplikuje operace, které by na x86_6e byly daleko jednodušší.
Tiskni
Sdílej: