V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Řešení dotazu:
Když jsem nakompiloval 64bit jádro a k tomu doinstaloval z balíčku (debian) VirtualBox 4.1 (32bit), tak se automaticky dokompilovaly nějaký moduly (asi ovladače sítě, a další) a ty se sice zavedly, ale nešel spustit žádný virtuál.
Teď mám tedy 32bit jádro s podporou 64GB paměti RAM a 32bit virtualbox.
Procesor (AMD E-350) sice SVM (AMD-V) podporuje, ale je ta virtualizace i přesto dost pomalá (jakože fakt dost), ačkoli aktivní je (lze instalovat jak 32bit, tak 64bit OS).
Trošku mi to zklamalo, čekal jsem malinko víc výkonu.
Nesetkal jste se někdo s tím, že by pod virtualboxem byla virtualizace pomalá?
ja virtualiuijem na Intel Celeron E3300 ma to podporuje Intel VT a na jedno virt sedenie je to postacujuci procesor. akurat som zistil ze pre windows 7 sa v novom virtualboxe da pridelit 256mb pre grafiku
Teoreticky...I prakticky.
Čím dál víc lituji, že nemůžu dát odkaz na ten bug, který kolega řešil. Stručné shrnutí problému: systém s PAE a IIRC 24 GB paměti, polovina paměti volná a přesto byl systém nepoužitelný. Proč? Protože i když PAE umí teoreticky adresovat až 64 GB fyzické paměti, nemůže nic změnit na tom, že řada důležitých jaderných struktur musí být v low memory a té je i s PAE pořád jen asi 896 GB. Víc fyzické paměti nepomůže, naopak problém zhorší, protože část těch struktur se tím zvětší.
Dalším problémem je i586 ABI, které je oproti x86_64 neskutečně omezující (nedávno jsem to tu demonstroval na názorném příkladu). Jediná výhoda je, že při post mortem analýze mám větší šanci, že najdu hodnoty parametrů funkcí, když se skoro všechny předávají přes zásobník, a to je trochu málo.
Konečně se stačí podívat do jádra, a člověk každou chvíli narazí na prostocviky s přemapováváním daným nedostatečnou velikost adresního prostoru. Chápu ale, že pokud k tomu někdo přistupuje stylem "prostě se to zapne a ono to funguje", tak tohle všechno nevidí a může si myslet, že žádné komplikace nejsou. Kdo se ale zabývá tím, jak to funguje uvnitř, nemůže nevidět, co všechno musí jádro a procesor udělat, aby to "prostě fungovalo", a jak to komplikuje operace, které by na x86_6e byly daleko jednodušší.
Tiskni
Sdílej: