Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Řešení dotazu:
Když jsem nakompiloval 64bit jádro a k tomu doinstaloval z balíčku (debian) VirtualBox 4.1 (32bit), tak se automaticky dokompilovaly nějaký moduly (asi ovladače sítě, a další) a ty se sice zavedly, ale nešel spustit žádný virtuál.
Teď mám tedy 32bit jádro s podporou 64GB paměti RAM a 32bit virtualbox.
Procesor (AMD E-350) sice SVM (AMD-V) podporuje, ale je ta virtualizace i přesto dost pomalá (jakože fakt dost), ačkoli aktivní je (lze instalovat jak 32bit, tak 64bit OS).
Trošku mi to zklamalo, čekal jsem malinko víc výkonu.
Nesetkal jste se někdo s tím, že by pod virtualboxem byla virtualizace pomalá?
ja virtualiuijem na Intel Celeron E3300 ma to podporuje Intel VT a na jedno virt sedenie je to postacujuci procesor. akurat som zistil ze pre windows 7 sa v novom virtualboxe da pridelit 256mb pre grafiku
Teoreticky...I prakticky.
Čím dál víc lituji, že nemůžu dát odkaz na ten bug, který kolega řešil. Stručné shrnutí problému: systém s PAE a IIRC 24 GB paměti, polovina paměti volná a přesto byl systém nepoužitelný. Proč? Protože i když PAE umí teoreticky adresovat až 64 GB fyzické paměti, nemůže nic změnit na tom, že řada důležitých jaderných struktur musí být v low memory a té je i s PAE pořád jen asi 896 GB. Víc fyzické paměti nepomůže, naopak problém zhorší, protože část těch struktur se tím zvětší.
Dalším problémem je i586 ABI, které je oproti x86_64 neskutečně omezující (nedávno jsem to tu demonstroval na názorném příkladu). Jediná výhoda je, že při post mortem analýze mám větší šanci, že najdu hodnoty parametrů funkcí, když se skoro všechny předávají přes zásobník, a to je trochu málo.
Konečně se stačí podívat do jádra, a člověk každou chvíli narazí na prostocviky s přemapováváním daným nedostatečnou velikost adresního prostoru. Chápu ale, že pokud k tomu někdo přistupuje stylem "prostě se to zapne a ono to funguje", tak tohle všechno nevidí a může si myslet, že žádné komplikace nejsou. Kdo se ale zabývá tím, jak to funguje uvnitř, nemůže nevidět, co všechno musí jádro a procesor udělat, aby to "prostě fungovalo", a jak to komplikuje operace, které by na x86_6e byly daleko jednodušší.
Tiskni
Sdílej: