Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Co se instalace ovladače týče, je mnohem lepší použít už zabalíčkované ovladače poskytované přímo vývojáři (K)Ubuntu. Ubuntu by samo mělo nabídnout tyto ovladače k instalaci, pokud ne, lze pustit jockey-gtk i ručně.
Pokud je z nějakého důvodu přesto potřeba instalovat binární ovladače distribuované přímo ATI, dělá se to tuším takto:
chmod +ax instalatorOvladace.run ./instalatorOvladace.runchmod +ax nastaví soubor jako spustitelný, druhý řádek pak instalátor spustí.
Ještě k tomu spouštění her přes VirtualBox. Nejsem si jistý, o co přesně se snažíte, ale pokud vám jde o to rozchodit na hostiteli 3D akceleraci, aby jí mohl využít VirtualBox, jde o skutečně nešikovný způsob. Zejména pokud ve VBoxu běží Windows a ta hra je postavena na Direct3D, nečekejte od toho žádný použitelný framerate, o možných chybách zobrazení a dalších lahůdkách ani nemluvě. Nedal by se použít WINE?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czCPU: Intel Pentium T3200 2GHz
RAM: 4 GB DDR2 800 MHZ
GPU: GeForce 9600M 512 MB DDR2
a par dalsich nedulezitych parametru
S dovolením se vám v tom pokusím udělat trochu jasno:
Grafická karta
Grafická karta je dost složitý hardware, se kterým se OS dovede domluvit jen na velmi základní úrovni. Pro využití jejího plného potenciálu jsou potřeba správné ovladače. V případě GK od nVidie či AMD máte na Linuxu dvě možnosti - buď použijete ovladače svobodné(otevřené, open-source), nebo uzavřené(proprietární, closed-source). Otevřené ovladače nouveau pro nV karty či radeon pro AMD/ATI jsou součástí jádra Linuxu, v maximální míře využívají existující funkce a mechanismy v jádře a není třeba je nijak instalovat. Nepíší je však vývojáři z nVidie/AMD/ATI, ale lidé zaměstnaní Novellem, RedHatem a někdy i dobrovolníci z "davu". Tyto ovladače postrádají některé pokročilé funkce jako podporu OpenGL 3.1+, účinný powersaving, hardwarové dekódování videa atp. a často také chybí podpora nejnovějšího HW. Rozhodně to neznamená, že jsou špatné, zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný, začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Proprietární ovladače jsou přímo z dílen výrobce HW a i na Linuxu dobře podporují většinu schopností dané karty a jejich výkon ve 3D je často výrazně vyšší. Nevýhodou je, že se musí dodatečně instalovat a také je při upgradu verze jádra nebo X serveru nutné počkat, než výrobce do ovladače doplní podporu (zejména AMD si s tímhle dává načas, nVidia je většinou pohotová). Kromě toho si uzavřené ovladače dělají spoustu věcí "po svém", což občas vede k těžko identifikovatelným nepříjemnostem. Pokud ale s Linuxem začínáte, jde o IMHO lepší volbu, než šermování s free ovladači.
Co mám za ovladač ke GK?
Spoustu informací o GK vypíše glxinfo. Např.
glxinfo | egrep 'vendor|renderer|OpenGL'Jaké jaderné moduly jsou nahrány vám prozradí lsmod.
lsmod | egrep 'radeon|fglrx'radeon je svobodný ovladač, fglrx je proprietární ovladač AMD.
VirtualBox
VirtualBox je emulátor počítače. Softwarově předstírá procesor, grafickou kartu, pevný disk atd. Pokud ve VirtualBoxu spustíte nějaký operační systém, tak ten OS vidí jen tenhle simulovaný hardware a dokáže přistupovat také jen k němu. Vaší skutečnou grafickou kartu tedy WinXP z VirtualBoxu neuvidí a nebudou ji moci použít.
VirtualBox však umožňuje jistou formu 3D akcelerace, aby fungovala, je třeba následující
Díky za přehledné shrnutí, měl bych jen pár drobných výhrad:
zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný
Spíš bych řekl jakémkoli kromě horkých novinek (v podstatě cokoli po Northern Islands). Samozřejmě ale záleží i na verzi v konkrétní distribuci.
začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Naopak, právě začátečníkovi bych spíš doporučil pokud možno použít open source driver, který má přímo v distribuci, a k closed source od třetích stran se uchýlit v případě, že mu z nějakého důvodu nic jiného nezbývá.
ale lidé zaměstnaní Novellem
SUSE :-)
Tiskni
Sdílej:
