Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Co se instalace ovladače týče, je mnohem lepší použít už zabalíčkované ovladače poskytované přímo vývojáři (K)Ubuntu. Ubuntu by samo mělo nabídnout tyto ovladače k instalaci, pokud ne, lze pustit jockey-gtk i ručně.
Pokud je z nějakého důvodu přesto potřeba instalovat binární ovladače distribuované přímo ATI, dělá se to tuším takto:
chmod +ax instalatorOvladace.run ./instalatorOvladace.runchmod +ax nastaví soubor jako spustitelný, druhý řádek pak instalátor spustí.
Ještě k tomu spouštění her přes VirtualBox. Nejsem si jistý, o co přesně se snažíte, ale pokud vám jde o to rozchodit na hostiteli 3D akceleraci, aby jí mohl využít VirtualBox, jde o skutečně nešikovný způsob. Zejména pokud ve VBoxu běží Windows a ta hra je postavena na Direct3D, nečekejte od toho žádný použitelný framerate, o možných chybách zobrazení a dalších lahůdkách ani nemluvě. Nedal by se použít WINE?
CPU: Intel Pentium T3200 2GHz
RAM: 4 GB DDR2 800 MHZ
GPU: GeForce 9600M 512 MB DDR2
a par dalsich nedulezitych parametru
S dovolením se vám v tom pokusím udělat trochu jasno:
Grafická karta
Grafická karta je dost složitý hardware, se kterým se OS dovede domluvit jen na velmi základní úrovni. Pro využití jejího plného potenciálu jsou potřeba správné ovladače. V případě GK od nVidie či AMD máte na Linuxu dvě možnosti - buď použijete ovladače svobodné(otevřené, open-source), nebo uzavřené(proprietární, closed-source). Otevřené ovladače nouveau pro nV karty či radeon pro AMD/ATI jsou součástí jádra Linuxu, v maximální míře využívají existující funkce a mechanismy v jádře a není třeba je nijak instalovat. Nepíší je však vývojáři z nVidie/AMD/ATI, ale lidé zaměstnaní Novellem, RedHatem a někdy i dobrovolníci z "davu". Tyto ovladače postrádají některé pokročilé funkce jako podporu OpenGL 3.1+, účinný powersaving, hardwarové dekódování videa atp. a často také chybí podpora nejnovějšího HW. Rozhodně to neznamená, že jsou špatné, zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný, začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Proprietární ovladače jsou přímo z dílen výrobce HW a i na Linuxu dobře podporují většinu schopností dané karty a jejich výkon ve 3D je často výrazně vyšší. Nevýhodou je, že se musí dodatečně instalovat a také je při upgradu verze jádra nebo X serveru nutné počkat, než výrobce do ovladače doplní podporu (zejména AMD si s tímhle dává načas, nVidia je většinou pohotová). Kromě toho si uzavřené ovladače dělají spoustu věcí "po svém", což občas vede k těžko identifikovatelným nepříjemnostem. Pokud ale s Linuxem začínáte, jde o IMHO lepší volbu, než šermování s free ovladači.
Co mám za ovladač ke GK?
Spoustu informací o GK vypíše glxinfo. Např.
glxinfo | egrep 'vendor|renderer|OpenGL'Jaké jaderné moduly jsou nahrány vám prozradí lsmod.
lsmod | egrep 'radeon|fglrx'radeon je svobodný ovladač, fglrx je proprietární ovladač AMD.
VirtualBox
VirtualBox je emulátor počítače. Softwarově předstírá procesor, grafickou kartu, pevný disk atd. Pokud ve VirtualBoxu spustíte nějaký operační systém, tak ten OS vidí jen tenhle simulovaný hardware a dokáže přistupovat také jen k němu. Vaší skutečnou grafickou kartu tedy WinXP z VirtualBoxu neuvidí a nebudou ji moci použít.
VirtualBox však umožňuje jistou formu 3D akcelerace, aby fungovala, je třeba následující
Díky za přehledné shrnutí, měl bych jen pár drobných výhrad:
zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný
Spíš bych řekl jakémkoli kromě horkých novinek (v podstatě cokoli po Northern Islands). Samozřejmě ale záleží i na verzi v konkrétní distribuci.
začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Naopak, právě začátečníkovi bych spíš doporučil pokud možno použít open source driver, který má přímo v distribuci, a k closed source od třetích stran se uchýlit v případě, že mu z nějakého důvodu nic jiného nezbývá.
ale lidé zaměstnaní Novellem
SUSE :-)
Tiskni
Sdílej: