Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
ldd bash
linux-vdso.so.1 => (0x00007fffb77f2000) libtinfo.so.5 => /lib64/libtinfo.so.5 (0x0000003e9b400000) libdl.so.2 => /lib64/libdl.so.2 (0x0000003e91800000) libc.so.6 => /lib64/libc.so.6 (0x0000003e91c00000) /lib64/ld-linux-x86-64.so.2 (0x0000003e91400000)Vytvořil jsem adresář chroot1 a v něm podadresáře
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/bin a /lib do adresáře binjsem dal samotnou binárku bashe a do adresáře
/lib knihovny libtinfo.so.5, libdl.so.2, libc.so.6, Pokud zadám
chroot /chroot1
Dostanu: chroot: cannot change root directory to /chroot1: No such file or directory
Podobný dotaz tu už několikrát byl, ale nepodařilo se mi na to přijít.
Petr
To by nevadilo. Horší je, pokud zapomněl spustit 'ldconfig -r /chroot1'.
K původnímu dotazu: strace obvykle řekne lépe, co konkrétně selhalo a jak.
ldconfig netřeba, pokud se tam prostě nakopírují cíle těch symlinků, ne symlinky samy.
Ale jen pokud je tam bude kopírovat pod jménem shodujícím se s soname.
chroot("/chroot1") = -1 ENOENT (No such file or directory)
Tento odkaz
open("/usr/share/locale/en_US.UTF-8/LC_MESSAGES/coreutils.mo", O_RDONLY) = -1 ENOENT (No such file or directory)
Na tohle mi Google nic moc nevyhodil. Budu rád za jakoukoli radu
Petr
Vytvořil jsem adresář chroot1??? Je to /chroot1 (tedy v /), nebo je ten adresář kdovíkde? Pokud je kdovíkde, tak je zapotřebí dát chrootu cestu k němu, ať už je kdekoli, nikoli /chroot1, který skutečně neexistuje.
chroot1 je v mém domácím adresáři, pokud zadám příkaz ve tvaru chroot /home/petr/chroot1 dostanu chroot: failed to run command `/bin/bash': No such file or directory
Děkuji
chroot="/tmp/chroot" testCommandsInsideJail=["bash"]Potom vytvoření:
sudo makejail bash.pyNásledně:
sudo chroot /tmp/chroot bash-4.2#
Tiskni
Sdílej:
