Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
rsync a ten mě to přenese někam na cíl. Vše pak řídím individuálně s každého klienta zvlášť.A pak je pochopitelné, že ten server musí mít práva ke všem systémům tak, aby mohl všechny soubory zazálohovat i zrestaurovat.To mi právě připadá dost nebezpečné. Číst samozřejmě, ale zápis bych chtěl výrazně omezit.
ale mě přijde hrozně nebezpečné, aby měl zálohovací stroj plný rootovský přístup ke všem zálohovaným strojůmVezmi to tak, že zálohovací stroj stejně vytáhne SSH klíče a další zajímavá data
Pokud se zálohování děje jen jedním příkazem, tak oblíbený trik je vrazit ho do authorized_keys jako command:
command="/home/jenda/jendabot/sender.sh" ssh-dss AAAAB3NzFUCKADUCKFUCKADUCKFUCKADUCKFUCKADUCKFUCKADUCKFUCKADUCKj1Q/Is4= dastych@putty
jsou veřejné klíčeNení veřejný klíč veřejný, protože je… veřejný? Co třeba soukromé klíče SSH démona nebo klíče pro SSL webserveru a mailserveru?
... může postupně pokračovat v kompromitaci sítě.Právě. O mnoho lepší než když má přímo nějaký centrální bod, přes který může ovládat všechny počítače ihned. Takhle je velká pravděpodobnost, že se na to přijde dříve, než ke kompromitaci dojde.
Tiskni
Sdílej: