Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
msttcorefonts schází-li, ale netvrdím, že je to tím.
Teď záleží jaký vlastně ten font má název a v OS ho musíš namapovat na nějaký rozumný.Hm, co zkusit tohle?
~$ cat ~/.fonts.conf <?xml version="1.0"?><!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd"> <fontconfig> <dir>~/.fonts</dir> <alias binding="same"> <family>Helvetica</family> <prefer> <family>Arial</family> </prefer> </alias> </fontconfig>Diik za odkaz!
takze chyba je rekl bych v mem Acrobatu nebo v konfiguraci fontu nebo kdo vi kde.Ta chyba není ve tvém Acrobatu, ale v oněch PDF souborech. Jejich součástí by měly být i použité fonty, ale ve tvém případě evidentně nejsou, takže Reader použije jiný. Pokud bys náhodou byl v situaci, kdy daný font v počítači máš, ale přesto ho Reader nepoužije, otevři si skript
acroread a najdi v něm řádky
ACRO_DISABLE_FONT_CONFIG=1 export ACRO_DISABLE_FONT_CONFIGV případě, že totiž v tom skriptu jsou řádky odkomentovány, jako v této ukázce, potom Reader použije substituci u všech fontů, které nejsou vloženy do dokumentu. Takže pokud nejsou zakomentované, tak je zakomentuj. Pokud zakomentované jsou, zkus to ještě znásilnit řádky
ACRO_ENABLE_FONT_CONFIG=1 export ACRO_ENABLE_FONT_CONFIGNo a jinak si zkus pohrát se substitucemi ve fontconfig. S tím ti ale neporadím, ~/.fonts už je deprecated a hledat, jak to správně dělat, se mi nechce.
mscorefonts. Vetsinou jsou zmseny pdf vytvoreny v MS Office (>2007). V debianu se jedna o balicek
ttf-mscorefonts-installer. V SUSE to bude neco podobneho.
a není horší než…
Tiskni
Sdílej: