Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
prikaz 2>&1 | tee /tmp/logale hledam lepsi reseni jelikoz nefunguje dle predstav, jelikoz dopredu nevim, jaky prikaz bude spusten.
echo "blabla" 2>&1 | tee /tmp/logfunguje dobre, ale
nano /bla/bla 2>&1 | tee /tmp/logvytvoří nečitelný soubor. Jak tedy zaznamenat vše do souboru co se udalo na obrazovce ? Nejenom chyby. Díky za pomoc
12.3.2013 10:18
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
nevim jaky prikaz bude spusten...Proc?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
měl jsem svoji poznámku rozepsanou hodně dlouho.
ls nebo df, které vám vypisují informace a výpis roluje nahoru, tak jste vlastně v emulaci toho snad úplně nejstaršího terminálu a to "čtečky děrných štíků a tiskárny". Takový byl můj první terminál, který jsem kdysi před 30 lety viděl. Není zde žádný možnost se vrátit. To co se vypisuje pořád pokračuje a roluje nahoru. Na druhou stranu, text který jede do terminálu by přesně stejně mohl jít do tiskárny a dával by smysl. Stejně tak dává smysl při záchytu do souboru.nano či jiné editory nebo i less jste v něčem, co se kdysi nazývalo "celoobrazovkový" terminál. Původně byl hardwarově vyroben, nyní samozřejmě jen emulace. V něm nejde o to napsat písmeno "A" jako v předchozím případě, ale napsat písmeno "A" do např. 5. sloupce a 8. řádku. Na to, aby terminál umístil písmeno to konkrétní pozice musí dostat odpovídající příkaz. (Tuším, jestli se dobře pamatuji, tak pro terminály řady VT100 a vyšší to bylo ESC[M8,5 pro uvedenou pozici 5. sloupce a 8. řádku. A mnoho dalších příkazů pro jiné akce. Jiné typy terminálů měly jiné příkazy a v podstatě při vzdáleném připojení přes SSH a/nebo Telnet je domluva o typu terminálu a tedy o volbě těchto řídících sekvencích jednou částí inicializace. Bez správné dohody klienta a serveru by používání editorů jako nano nefungovalo. Jakýkoliv záchyt vám zachytí právě tyto řídící sekvence, protože ty skutečně po lince mezi aplikací a terminálem chodí.conspy který je určen trochu k něčemu jinému a má různá omezení, nicméně si umím představit, že by poslouchal na nějakém zařízení typu virtuální konzole a pokud by se na to zařízení přehrál ten záznam ze skriptu, mohl by z toho být nějaký výsledek.
Pro zlepšení čitelnosti toho logu ze skriptu můžete použít less, který vám ten výstup alespoň obarví (pokud používáte barevný less:) a trochu interpertuje různé escape sekvence, i když chápu že to není to, co byste si představoval.
Samozřejmě jen to "uložit do souboru" nejde, protože tam vám chybí třetí rozměr - čas :) a různým pokusům typu "při každé změně na obrazovce vygrabuji znovu vše co je vidět na obrazovce a uložím to do souboru znova + s tou novou změnou" čímž byste získal takovou "slideshow" brání fakt, že jaksi nemáte čím zpětně z terminálu vyžebrat informaci stylem "prosím tě co jsem ti před hodinou poslal abys to vypsal někde doprostřed obrazovky" já to zapomněl... Terminlá nejspíš řekne "já taky, ty to na té obrazovce už nevidíš?:)". Musel by to tedy podporovat přímo ten terminál, a takový neznám.
script "pošlete stderr a stdout zaroven do souboru a na obrazovku", což je to, co jste v zadání chtěl. Příkazy, které od té doby provedete, budou zaznamenány. Otázka je, jak byste chtěl zaznamenat třeba tu práci s editorem. Video vám z toho asi nikdo neudělá.
Tiskni
Sdílej:
