Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
tak na kazdom disku vytvorit particiu o trosicka mensiu ako je velkost disku (pre pripadne buduce vymeny vadneho disku), oznacit partisnu ako clen raid ci ako to je a potom v raid manazerovi supnut vsetky tri particie do raid5 .
D.
Doporučuji prostudovat manuálovou stránku k mdadm a k lvm. Tyhle instalátory mají zaprvé extrémně omezené možnosti konfigurace a zadruhé u nich nikdy není jasné, co přesně dělají. (Často něco poměrně nesmyslného.)
RAID5 se dá vytvořit v podstatě dvěma způsoby, buď postaru pomocí mdadm, nebo pomocí nové implementace vestavěné přímo do lvm. (Až to půjde bez problémů přímo s Btrfs, bude to obrovský krok kupředu, ale ještě to bez problémů není...)
Zejména je dobré podívat se na mdadm create, případně na lvm pvcreate, lvm vgcreate, lvm lvcreate atd. Starý dobrý mdadm RAID mívá pak na sobě ještě LVM (tentokrát většinou bez použití RAID schopností zabudovaných v LVM), takže znalosti ohledně LVM se hodí v každém případě.
Mít systémový disk mi připadá jako nesmysl. Zaprvé je to single point of failure a zadruhé je to úzké hrdlo, když jde (tu a tam) o výkon. Nejefektivnější je bootovat přímo z RAIDu.
Na softwarový RAID se většinou nesahá fdiskem. Je to virtuální zařízení, u kterého BIOSem čitelná tabulka oddílů postrádá jakýkoliv smysl. Znovu doporučuji přečíst si manuálové stránky od LVM. Bez LVM to zkrátka nepůjde. Navíc LVM dovede zajistit RAID1 i přímo, bez nutnosti používat mdadm a vytvářet /dev/mdN zařízení, a podporuje i spoustu dalších RAID levelů. Dá se samozřejmě použít i v kombinaci s mdadm a s klasickým softwarovým RAIDem — tomu nic nebrání. Zkrátka se pak používá o vrstvu víc.
Navíc většinou není nutné uhodnout a nastavit přímo konečnou konfiguraci. Vše se dá kdykoliv změnit.
Jednou jsem například předělával několik strojů z jednodiskové konfigurace na pětidiskový RAID5. Původní jeden disk byl samozřejmě na konci naprosto symetrickým členem RAID5 konfigurace (bez jakýchkoliv pozůstatků původního rozdělení) a tohle všechno bylo možné provést bez restartu. Stačilo vytvořit čtyřdiskový RAID5 na nových discích, pak na něj pomocí LVM odzrcadlit logical volumes z původního disku, pak zrcadla zase oddělit a zachovat pouze jejich nově vytvořenou repliku (tu na čtyřdiskovém RAID5 poli) a nakonec původní disk rozdělit přesně stejně jako ty čtyři nové, přidat ho k RAID5 poli a nechat pole zvětšit (což vyžaduje pochopitelně restripe). Výsledná konfigurace byla tedy taková, že server bootoval z kteréhokoliv disku (díky malým bootovacím oddílům spojeným do RAID1, tedy replikovaným na každém disku, které se BIOSu jevily jako běžné diskové oddíly) a všechno ostatní, včetně kořenového oddílu, bylo RAID5 pole. Když se dá tohle všechno provést bez restartu, řekl bych, že předem dělit disky na systémové a „jiné“ je v dnešní době zbytečné.
Něco podobného v podstatě platí o oddílech. Alokovat místo předem je špatný a dávno překonaný přístup k věci. LVM situaci trochu usnadňuje tím, že dovede měnit velikost oddílů a (někdy i) velikost souborových systémů na nich za běhu. To je sice hezké, ale já jsem si poslední dobou zvykl na Btrfs. Tam je jakékoliv dělení disku a uvažování o velikostech oddílů zbytečné, podobně jako u ZFS. Když mají být nějaké části souborového systému logicky oddělené, dají se vytvořit subvolumes, které pak lze namountovat třeba s jinými parametry, uzná-li správce za vhodné, nebo prostě nechat jen tak existovat a občas s jejich pomocí třeba zálohovat. (Atomické snapshoty se hodí víc než znamenitě.) Killer feature Btrfs, kterou uživatel potká jako první, je cp --reflink. Jistý politik by se ostatních souborových systémů zeptal: „Kdo z vás to má?!“ Takže sečteno a podtrženo, LVM oddíly jsou skvělé a je třeba je mít například kvůli swapu, nicméně fyzické dělení souborových systémů do oddílů (a alokace kapacity předem) patří už dnes v podstatě do minulosti.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
